Uzavření | TWD

Od konce - Na vlastní pěst

Já i Daryl jsme ihned střelili pohledem k místu odkud se onen zvuk ozval. Netrvalo to dlouho a objevilo se na silnici auto, které jsme moc dobře znali. Přes čelní sklo jsme rozeznali T-Doga. Auto se zastavilo a jako první z něho ihned vyběhla celá uplakaná Beth. Mířila si to rovnou ke mně.

,,Anyo," oslovila mě a pak mě sevřela v silném objetí.

Ihned jsem ucítila, jak se její hruď začala v rychlých intervalech zvedat – rozplakala se, což rozplakalo i mě. Neplakali jsme však kvůli smutku, ale kvůli tomu, že jsme byly rády, že se vidíme. Byla jsem tak šťastná, že Beth žila, že jsem až zapomněla na to, co jsme ještě před chvílí s Darylem řešili.

Po pár minutách jsme se s Beth od sebe odtáhly. Pohlédla jsem znovu k autu a zjistila, že v něm seděly také Carol s Lori. Šťastně jsem se usmála. Přežilo jich daleko víc, než jsem si myslela.

,,Musíme hledat ostatní," prohlásil T-Dog a tázavě se podíval na Daryla a ten se zase podíval na mě.

Bylo na něm znát, že se ke skupině vracet nechtěl, ale pokud přežili i ostatní museli jsme se pokusit je najít. Souhlasně jsem na něho kývla hlavou.

,,Dobře," hlesl a pak se posadil zpátky na svojí motorku.

Kývla jsem hlavou i na Beth a nechala jí odejít k autu. Já sama jsem se vydala k Darylovi, ,,Můžu?"

,,Sedej," odpověděl mi rázně.

S autem v zádech jsme se tedy vydali hledat ostatní přeživší z farmy a světe div se vážně se nám je podařilo najít. Už po pár ujetých mílích jsme narazili na Glenna a Maggie a pak nakonec také na Ricka, Carla a Hershela, což byli, jak jsme se rázem dozvěděli, poslední, kteří přežili.

Na to jak jsem byla při setkání s Beth šťastná mě v tu chvíli, kdy se začalo probírat, kdo všechno napadení farmy nepřežil, přepadl obrovský smutek. O Patrishe jsem samozřejmě věděla, ale že zemřel i Jimmy, o tom jsem neměla ani páru. Soucitně jsem se podívala na Beth, která se při té informaci hlasitě rozbrečela v Hershelově náruči. Dále jsme přišli o Andreu a ani Shane se mezi námi, možná bohu dík, nenacházel.

Po tom, co jsme se z oněch smutných skutečností všichni alespoň trochu uklidnili, jsme vyrazili na cestu. Bylo jasné, že jsme jen tak uprostřed silnice zůstat nemohli. Museli jsme si najít jiné místo, které by nám sloužilo jako domov, stejně jako farma. Hledání nám však překazil nedostatek benzínu v Rickově autě, který rozhodl, že budeme muset najít nějaký úkryt na přespání. Téměř nikdo s ním sice nesouhlasil. Nikomu z nás se nechtělo spát někde venku, kde na nás nemrtví mohli kdykoli znovu zaútočit. Nakonec však bylo po Rickovo.

Dalo by se říct, že nám přálo štěstí, neboť jsme po nějaké době narazili na staré kamenné základy jakéhosi stavení uprostřed lesa, které byly pro přespání dostačující. Když se setmělo, rozdělal se oheň, kolem kterého jsme se všichni dokola posadili. Já seděla mezi Beth a Maggie. Ostatní o něčem horlivě debatovali s Rickem, tedy spíš se hádali, ale já jim nevěnovala pozornost. Na hádky jsem v tu chvíli vážně neměla sílu.

Najednou jsem si všimla naproti mně sedící Carol. Vedle ní seděl Daryl a něco si mezi sebou potichu šeptali. Nenápadně jsem je oba probodávala pohledem. Aniž bych si to uvědomila, rostl ve mně zvláštní sžíraví pocit. Že bych žárlila? Na Daryla? Toto zjištění mě tak pohltilo, že jsem ani nevnímala, jak hádka kolem nabírala na síle, až když Rick naštvaně zakřičel, vrátilo mě to zpět do reality.

,,Zabil jsem svého nejlepšího přítele kvůli vám!"

Toto odhalení všechny včetně mě zaskočilo a tak jsem konečně začala poslouchat Ricka, který se dal do vyprávění o tom, co se mezi ním a Shanem stalo v lese, když pátrali po Randallovi.

Když nám vše dopověděl, zvedl se od ohně a vydal se někam do temna lesa, ještě před tím se však na nás všechny otočil a štěkal něco o tom, že klidně můžeme jít pryč, pokud se nám nelíbí, že naší skupině bude velet on.

,,Jestli zůstanete, už nebude žádná demokracie!" zakončil důrazně a zmizel.

Všichni jsme si po jeho odchodu mezi sebou vyměnili vyjevené pohledy. Na tom Darylově jsem se zastavila. Jeho oči mluvili jasně – je na čase zkusit žít na vlastní pěst.