Uzavření | TWD

Od konce - Když Daryl vaří

Po mém prvním úspěšném výstřelu jsem byla tak nadšená a rozpačitá, že se mi už samozřejmě ani jeden s dalších pokusů nepovedl. Mojí dobrou náladu mi to však nezničilo a tak jsem se po zbytek odpoledne usmívala jako sluníčko, na což Daryl reagoval nechápavým pokyvováním hlavou, ale slovně mé rozpoložení raději nijak nekomentoval.

Ani jsem se nenadála a nastal večer. Stejně jako několik předchozích dní i tento jsme si před chalupou založili oheň. Dlouho do noci jsme se ohřívali u vesele poskakujících plamínků. U ohně jsem také většinou usnula. Ráno jsem se však ke svému překvapení vždy probudila uvnitř chalupy na staré matraci přikrytá trochu zatuchle zapáchajícím ručníkem. Samozřejmě, že mi bylo jasné, že mě Daryl vždy opatrně uložil, ale nijak jsme se o tom spolu nebavili. Ono dnešní střílení bylo vlastně obohaceno o na nás až neuvěřitelnou interakcí, která večer dokonce pokračovala.

,,Ty si mi uvařil?" podívala jsem se na Daryla s tázavě pozvednutým obočím.

Seděla jsem na placatém kameni změkčeném mojí mikinou a užívala si tepla sálajícího z ohně, když ke mně Daryl přišel a natáhl před můj obličej plnou misku.

,,Jo," odpověděl a nepatrně misku pozvedl na znamení, aby si jí vzala.

Nejistě jsem ji uchopila do rukou a položila si jí do klína. Uvnitř se nacházelo něco vypadající jako libové kousky kuřecího masa, akorát o něco menší.

,,Trochu se toho bojím," pronesla jsem nervózně.

Na mysl mi ihned vyplynul obrázek Daryla konzumujícího mrtvou veverku.

,,Neboj," řekl Daryl a posadil se vedle, ,,zkus to."

Nedůvěřivě jsem pohledem skenovala ono jídlo. Najednou mi hrozivě zakručelo v žaludku. Měla jsem ukrutný hlad a to jídlo vážně nevypadalo špatně. Zhluboka jsem se nadechla, vzala do ruky opatrně jeden kousek a vložila ho do úst.

,,Tak?" zeptal se ihned Daryl a upřeně mě sledoval, jakoby nechtěl přijít o jakoukoli mojí reakci.

,,Je to dobrý, hodně dobrý!" pronesla jsem uznale po tom, co jsem kousek v mé puse sežvýkala a spolkla. Nelhala jsem. Vážně to bylo až překvapivě dobré. ,,Co to je?" zajímalo mě.

,,Vážně to chceš vědět?" zeptal se mě Daryl.

Jeho otázka ve mně zasadila semínko pochybnosti.

,,Jo, jinak bych se neptala ne?" pronesla jsem a raději vrátila další kousek, který jsem měla v plánu sníst, zpátky do misky.

Daryl však mlčel, nejspíš se rozmýšlel, zda mi měl opravdu říct, co jsem to právě s chutí spolkla.

,,Daryle!" okřikla jsem ho nervózně. ,,Co to je?"

,,Žáby," odpověděl.

Žáby? Zopakovala jsem si jeho slova v hlavě. V tu samou chvíli mi žaludek udělal kotrmelec. S panikou v očích jsem si k puse připlácla dlaň, zvedla se na nohy a rychle odběhla k nejbližšímu stromu. Nedojedné jídlo mi při tom spadlo z klína a vysypalo se na špinavou zem.

,,Anyo, v pohodě?" ozval se za mnou Darylův lehce starostlivý hlas.

Předkláněla jsem se vedle vysokého stromu a jednou rukou se ho přidržovala. Obsah mého žaludku se nacházel na zemi a k mé smůle i částečně na špičkách mých bot.

Najednou jsem na zádech ucítila Darylovu velkou dlaň. Jeho dotek mi do těla vyslal tak silnou vlnu zvláštního brnění až se celé mé tělo rozechvělo. Nějakou chvíli jsme tam jen tak stáli. Já přelomená v pase, opřená o strom a Daryl lehce hladící má záda.

,,Lepší?" zeptal se najednou a ruku odendal.

,,Jo," vydala jsem ze sebe a s těžkým výdechem se narovnala.

Pravda byla taková, že se můj žaludek uklidnil už dávno, ale nějak jsem i přes to nechtěla tu zvláštní chvilku přerušit.

,,Promiň," řekl Daryl postávající těsně za mými zády.

Téměř jsem až cítila jeho vypracovanou hruď, neboť se mě lehce dotýkala. Aniž bych si to uvědomila, tep mého srdce se opět závratně zrychlil a mé tělo polila vlna horka.

,,Nemusíš se omlouvat," odpověděla jsem polohlasem.

Hned potom se ode mě Daryl oddálil. Těžko říct, zda si všimnul, co se mnou jeho přítomnost v posledních dnech prováděla a jestli bylo vůbec možné, aby s ním to samé někdy dělala ta má.

,,Příště ale vařím já," pronesla jsem, když mé chvilkové ochromení vyprchalo a ironicky jsem se na něho zašklebila.

Daryl na mě namířil pohled a pak mi úšklebek pobaveně oplatil, ,,tak to jsme o hladu."