Uzavření | TWD

Od konce - Shledání

Pár sekund jsem pouze ležela bez hnutí a civěla na zavřené dveře. Nemohla jsem tomu uvěřit. Stál za nimi opravdu Sebastián? Znamenalo to, že apokalypsu přežil? Neviděla jsem ho tak dlouho. Vlastně už jsem přestala doufat, že se kdy setkáme.

Daryl vedle mě se začal pomalu probouzet, což jsem poznala podle toho, že se na posteli různě převaloval. Když do mě najednou strčil ramenem, konečně jsem se vytrhla ze svých myšlenek. S hrůzou jsem ještě více vytřeštila oči a pak mrštně vyskočila z postele. Můj náhlý pohyb se mi však ihned vymstil, hlavou mi projela řezavá bolest a žaludek udělal pár kotrmelců. Jak jsem se vůbec dostala do takové situace? A jak jsem se proboha mohla vyspat s Darylem? Pohledem jsem zamířila na jeho holá záda. I přes to jak mizerně mi bylo, jsem musela uznat, že i takhle zezadu vypadal strašně sexy a mužně.

,,Haló!" ozvalo se znovu zpoza dveří.

Daryl se najednou začal otáčet ke mně čelem. Pane bože vždyť já jsem úplně nahá! Prolétlo mi hlavou, a protože mě nenapadlo nic lepšího, strhla jsem z Darylových nohou potrhanou deku a celá se do ní zabalila. Jakmile jsem vzhlédla od svého zahaleného těla, setkala jsem se s Darylovým pronikavým pohledem.

Ani jeden z nás neměl k tomu, co se mezi námi v noci stalo co říct a tak jsme na sebe pouze tupě zírali.

,,Někdo je za dveřmi," oznámila jsem mu, když už ticho začínalo být až moc tíživé.

Cítila jsem se neskutečně trapně a lacině. Nejhorší na tom všem bylo, že jsem si z naší společné noci absolutně nic nepamatovala. Co když to měl ale Daryl jinak? Co když jsem se před ním nějak ztrapnila? Až po nějaké době jsem si uvědomila jeden fakt – Daryl přede mnou ležel zcela nahý. Jakmile mi to došlo, nemohla jsem si pomoct a pohled, kterým jsem se snažila mířit všude jinde, než na jeho tělo mi k němu stejně zvědavě ubíhal. Nedalo se tomu zkrátka odolat.

,,Co je?" prskl zničehonic ne příliš milým tónem Daryl.

Neochotně jsem odvrátila pohled od jeho chlouby a hned vzápětí zčervenala jako rajče. Darylovi totiž můj zkoumavý pohled neušel a tak mě propaloval tím svým.

,,Já...já se půjdu... půjdu se převléknout," vykoktala jsem ze sebe a rychle zmizela v druhé místnosti, která normálně fungovala jako moje ložnice.

Netušila jsem sice kde skončilo mé oblečení z předešlého dne, ale naštěstí jsem měla ještě jedno náhradní triko a šortky, takže jsem se nemusela zahanbeně vracet za Darylem a nedej bože se ho vyptávat na to zda neví, kde skončili mé svršky. Stejně jsem se však za ním po pár sekundách musela vracet. Po tom, co jsem se oblékla, jsem si totiž vzpomněla na to, že na nás vlastě někdo klepal. Co někdo. Já přeci moc dobře věděla kdo. O to víc jsem se musela vrátit za Darylem.

,,Anyo?" ozvalo se chatrčí hned, jakmile jsem vyšla z uzavřené místnosti.

Ten hlas byl jako pohlazení na mé polo rozbité duši. Jako bych se vrátila v čase a nic z toho okolo by neexistovalo. Ať už jsem chtěla nebo ne v očích mě začaly pálit slzy. Vzhlédla jsem na nového příchozího a opět se setkala s těma krásnýma modrýma očima.

,,Sebe," hlesla jsem, přičemž mi už po tvářích stékala první slza.

Tak dlouho jsem doufala v to, že mě celou dobu hledal a jednoho dne se mu to podaří a znovu se setkáme. Postupem měsíců mé doufání ale opadlo a bláhově jsem si myslela, že s ním opadly i mé city k němu. To jsem se ale mýlila.

Nemohla jsem už čekat dál a s dojetím vepsaným ve tváři jsem se rozeběhla a sevřela ho v silném obětí. Chvilku na to vůbec nereagoval, dokonce se mi zdálo, že poněkud ztuhl, nakonec mi však své ruce opatrně obmotal kolem těla.

,,Chyběl si mi," vydechla jsem a pak zhluboka nasála jeho vůni. Necítila jsem sice jeho typickou kolínskou, ale i tak voněl naprosto úžasně.

Seb na má slova nic neříkal a tak jsem se od něho trochu odtáhla, abych se mu mohla podívat do tváře. Jakmile jsem na něho namířila pohled, všimla jsem si za ním postávajícího Daryla. Doslova nás propaloval pohledem, který nevypadal vůbec hezky.