Spoutáni slibem

IX.

Kelan se po víkendu zase vrátila do Bradavic. Doma se nic tento víkend závažného nestalo. Bála se vrátit tam, kde jí vždycky bylo dobře kvůli tomu co se stalo. Právě dorazila do Bradavic tentokrát na Hipogryfovi. Domluvila se s otcem že už nebude jezdit vlakem, tak jak to dělala doposud. Dříve jezdila protože otec Hipogryfy posílal do Argentinských hor, pro ledové stříbro. Byli to drahé kameny, které se byli průhledné jako led a na slunci se třpytili. 

Hipogryfové je dokázala bez problému najít. Po válce je pak nechával doma a vysílal je jednou za rok. Přistála před dřevěným mostem  a rozloučila se. Nespěchala a šla hodně pomalu, aby si oddálila příchod do školy. Jenomže měla málo času.  Za chvíli začínalo vyučování a ona se musela připravit. 

Vešla do své koleje. Ve společenské místnosti bylo až moc lidí. Stáli kolem Harryho a Rona a něco si prohlíželi. Její strach se ještě navýšil. Chtěla nepozorovaně projít, ale Neville si jí všiml. "Kelan ty jsi už zpátky?" Kelan se zastavila a přiškrceně se podívala ne něho. Všichni utichli a otočili se na Kelan. "Ahoj Kelan, konečně jsi tu myslela jsem že nepřijdeš" řekla Hermiona a šla jí obejmout. 

"Dneska jsem trochu zaspala, ale vypadá to že jdu včas. Co se tady děje?" "Obdivujeme Harryho nové koště, chceš se taky podívat?" zeptala se jí Katie. Všichni se pořád na ní dívali. "Je naprosto luxusní" dodal Seamus.  "Jo klidně" usmála se a napětí v místnosti polevilo. Harry jí uhnul z cesty. "To je nejnovější model, je naprosto dokonalý Harry" "Že jo podívej se, to dřevo je strašně kvalitní a ta konstrukce" žasl Ron. 

"Můžu si to vyzkoušet?" vyhrkl Seamus. "A já taky?" zeptal se Ron a všichni se přidali. "Jo jistě"  řekl Harry aby měl od nich už pokoj a všichni se rozběhli z koleje ven. Harry zůstal s Kelan sám. Dívali se jeden na druhého. "Kelan, omlouvám se vím že je toho pořád na tebe moc, budeme raději jenom kamarádi bereš?" 

Kelan se usmála a objala ho kolem krku. "Ti nejlepší" Pak se na něho podívala. "Popravdě jsem měla strach se sem vrátit, díky ostatním. Minulý týden to bylo tady peklo" "Přes víkend se to změnilo. V Nebelvíru je klid, jediný kdo to furt připomíná je Zmijozel, ale to se dalo předvídat jenže nikdo je nebere vážně. Mnozí nám to dokonce i přáli, během toho co jsi byla pryč jsem obdržel několik zamilovaných přáníček. Dokonce mi George dal v krabičce nápoj lásky" 

Kelan zakroutila hlavou. "Zabiju ho" "Jo a mimochodem vím že si měla svátek, tak všechno nejlepší ale bohužel nic pro tebe nemám, vím je to trapné promiň" "To přece nevadí Harry, díky že sis vzpomněl si kámoš" dala mu pusu na tvář. Harry si pak všiml toho prstenu. "Co to máš za prsten?" "Ahm...to jsem dostala ke svátku" "Je zvláštní, ale pěkný" 

"Jo díky, je trochu zvláštní v jeden moment mě připadal že je zásnubní, je to šílené ale stejně začínám mít pocit že mi naši něco tají" "Tak zásnubní? Co ty víš třeba tam bude někde jméno tvého nastávajícího" Kelan se lekla a sundala si prsten z ruky. Harry se pobaveně usmál, když viděl že si začala prohlížet ten prsten. "Ne počkej to já jen žertoval"

Kelan ho ale neposlechla a pečlivě se dívala na každý ornament na prstenu. Když se podívala na vnitřní stranu všimla si tam vyrytých písmen P.D.K. "Harry tady doopravdy něco je" Harry se podíval na prsten a Kelan mu ukázala písmena. "Klid prosím tě, to může být výrobce příště raději budu zticha" "Asi máš pravdu, ale stejně poznám když mi rodiče něco tají" 

"Nezabývej se tím, třeba o nic nejde znáš rodiče jsou plní různých starostí. Vem si třeba Weasleyovi. Tak to prostě je a z těch písmen si nedělej hlavu. Jak říkám můžou to být iniciály něčeho. Ale zásnubní prsten by vypadal jinak" "Nepřemýšlela jsem nad tím nějak hluboko, začínám mít pocit že jsem paranoidní. Nevím jestli to není všechno minulostí"

"Všechny nás to nějakým způsobem změnilo. Ale Sirius by ti řekl, nepoddávej se špatným myšlenkám, nedovol aby se ti dostali do hlavy a přetížili tvou mysl a tvé pocity. Zlo a strach jsou silnými nepřáteli, ale nikdy nejsou neporazitelní. A když máš po boku přátele který tě podržej, vždycky budeš ty která zvítězíš. Protože když máš přátele, máš poklad, máš moc a sílu. Tím ti chci říct, že jsme v tom všichni spolu. Žádní Havraspáři, Mrzimoři nebo Zmijozelové, všichni jsme velká rodina a jsme v tom dohromady. Všichni jsme ztratili své blízké a něco nás to stálo. Ale pořád máme svou rodinu, která se dokáže doplnit a pomoct si.  Chápeš co tím chci říct?"

Kelan přikývla. "Že ať mi bude jakkoliv pořád se budu mít vždy na koho obrátit" "Správně, líp to snad říct ani nejde" Kelan s obdivem se na něho dívala. "Nechápu kde na to chodíš Harry" "Je to ze života a vyzkoušené, to co jsem dokázal bylo proto že jsem měl vás vždycky na blízku. Ne proto že jsem vyvolený, ale proto že mám kolem sebe tak úžasnou rodinu o kterou stojí bojovat" Kelan ho pevně objala a její tělo zaplavila vlna štěstí, vděčnosti a radosti. Neskutečné jí tyto slova pohladili po duši. A koho taky ne...