XXIII.

221 10 0
                                    

Všichni se bavili dost dlouho. Někteří odjeli pozdě večer domů. Pár lidí zůstalo. Hlavně kamarádky Chantelle a Myrna. Kelan se zvedla od stolu a její otec na ní zavolal. "Kam si myslíš že jdeš?" "Edwarde už bylo dost tvých výstupů. Nech jí ať si jde kam chce" Kelan nečekala takovou reakci od Snapea. "Měla by se ale omluvit, než odejde" řekla Myrna vlídným hlasem. "Pro jednou to neuškodí, mimochodem vy jí nemáte už co poroučet. Od toho jsem tady já" Kelan jeho slova trochu zamrazila. Netušila co může všechno od něho čekat. 

Snape se na ní otočil a kývl na ní. Jeho ledový pohled se při tom nijak nezměnil. Kelan odešla pryč a už se nevrátila. Zifara jí doprovodila do zcela jiného pokoje. Trošku menšího než byl ten její. Byla tady jenom jedna široká postel. "Váš nový pokoj královno" "Tuším že není jen můj že ne" Zifara zakroutila hlavou. "Je společný s vaším manželem" řekla a rozvazovala jí korzet. Kelan se příčila představa spát s ním. 

Zifaře pak dovolila odejít. Kelan jí měla plné zuby. Jak tady nebyla Riwena nestálo to za nic. Tak strašně ráda by napsala Harrymu, jenže se obávala že pro ní skončil. Už je dávno vdaná, nemohla by být s ním ani kdyby se jí povedlo utéct. Už by to nebylo ono. Musela začít chápat, že Snape je její nový manžel a jen s ním může být dokonce života. Stále jí při téhle větě naskočila husí kůže. Lehla si do postele a přitiskla si deku k sobě. Byl to náročný den. 

Za nedlouho Snape přišel taky. Kelan byla v polospánku, proto když zavíral dveře tak jí to vzbudilo. Nehodlala se otáčet a nervozita jí projela celým tělem. Cítila jak Snape stojí u postele a dívá se na ní. Ani se nehnula. On jí nic neřekl. Nevěděla jestli ví že nespí nebo ne. Ale radši zůstala tak jak je. Lehl si vedle ní. Kelan si deku přitiskla až k tělu a pevně jí navíc sevřela. Zůstala nervózní do doby, než usnul. Alespoň si myslela že spí, ale nehodlala to zjišťovat. 

Snažila se taky zaspat. Protože si všimla v zrcadle, které stálo téměř hned na proti ní jak venku začíná být šero. Usnula. Ale měla pocit že spala jen několik minut. Protože pak jí probudila Zifara. Kelan se posadila na postel a zjistila že Snape vedle ní není.  Kelan si všimla nových šatů jak jsou připravené na to, až si je Kelan na sebe vezme. To ale hned zamítla a dala si na sebe věci podle sebe. "Za čtvrthodiny je snídaně" oznámila Zifara. "Díky za oznámení" odpověděla Kelan a Zifara pak zmizela za dveřmi. 

Povzdechla si a čekala na onu chvíli, kdy se zase uvidí se svou rodinkou. Netrvalo dlouho a těsně předtím než měla jít na snídani jí někdo zaklepal na dveře. Nikdo jiný než Edward. "Co tady chceš?..." povzdechla si Kelan při pohledu na otce, který zamknul dveře a šel za ní. "Přišel jsem se na tebe podívat, vidím že opět nedodržuješ dress kód" "To už tebe mrzet nemusí" Její  otec jí chytl za boky a dal jí pusu na krk. Kelan ho odstrčila dala mu jasně najevo ať jí nechá být. 

"Copak je? Někdo si tě musí všímat, když se ty a tvůj manžel k sobě moc nemáte" "Já nestojím o tvou pozornost" znovu ho odstrčila. "Jsi tak divoká, to se mi líbí na tobě" V rychlosti jí rozepnul mikinu a objal jí. Kelan se nemohla ubránit. Hůlku měla ve svém starém pokoji. Edward jí začal líbat po celém těle. Shodil jí na postel a aby nemohla zakřičet, tak přitiskl jeho rty na její. 

Bez jediného přerušení, jí sundal mikinu a vyhrnul triko. Začal jí sahat pod podprsenku. "Možná časem dostaneš víc" zašeptal a pak si všiml její zavázané ruky. "Co to máš na ruce?" "Nic to není jen jsem se odřela" Edward něžně mlaskl. "Musíš být na sebe opatrná" Někdo zmáčkl kliku od pokoje ale bylo zamčeno. "Kelan, jak dlouho ještě to bude trvat?!" ozvalo se za dveřma. Byl to Snape. Edward rychle vstal a trochu se upravil. 

Kelan si stáhla triko a zapnula si mikinu, v momentě kdy Edward otevřel dveře. Snape vstoupil dovnitř a díval se z Edwarda na Kelan. Nepřehlédl její úzkostný pohled. "Edwarde co tady děláš?" zeptala se Myrna která stála za ním. "Už nic, chtěl jsem si z Kelan promluvit" pak se otočil a falešně se na ní usmál. "Tak doufám že jsi rozuměla tomu co jsem řekl...Příště" Kelan se zaleskli v očích slzy. Edward a Myrna odešli pryč. 

Snape z ní nespouštěl oči. Tvářil se jako kdyby jí z něčeho podezíral. Čekala že bude komentovat její oblečení, ale to on neudělal. Sám měl na sobě to samé co ve škole. Už na nic nečekala a chtěla mít tu hrůzu za sebou. Šla spolu s ním dolů do jídelny. Mezi nimi byl opět klid. Přišli k ostatním. Kelan po cestě přešla chuť k jídlu a nejraději by se vrátila zpátky. "Tak tady jste, tak co jaká byla noc?" zeptala se Chantelle. 

Snape se podíval na Kelan a pak zase zpátky na všechny. "Stejná jako každá jiná" odsekl. Chantelle se nejistě na všechny pousmála. "A co ty Kelan, jak to vidíš ty?" zeptala se Myrna. "No já vlastně ani nevím. Přes noc jsem spala, takže vám toho asi moc neřeknu" Pak zavládl mezi nimi klid. Než se zase ozvala Myrna. "Dostala jsem výborný nápad. Co kdyby jste vy dva a i ty Chanty jeli na dva týdny k nám. Jsem si jistá že vy dva se tam dokonale sblížíte" 

"Myslím si že jsme sblížení už dost" odvětil Snape. "Opravdu?" nadchla se Myrna ale stále trvala na svém. "Zítra společně odjíždíme" "Vážně, nepotřebujeme se víc sbližovat"  potvrdila Snapeovi slova Kelan. "O tom jistě pochybuji, ale stejně jsem rozhodla. Budou tam i mé sestřenice Anetta a Tara. Kelan pustil lžičku z ruky a naštvaně si podepřela hlavu. Snape si toho opět nijak moc nevšímal. 

Spoutáni slibemKde žijí příběhy. Začni objevovat