Spoutáni slibem

XXX.

Snape měl po snídani nějaké jednání, za to Kelan měla volno. Snape něco důležitého venku řešil se svou babičkou Chantelle. Kelan ho později šla hledat do zahrady. Našla ho až když se vracel k zámku. Šla tiše za ním aby si jí nevšiml. Už ho pomalu doháněla. Až byla v dostatečně vzdálenosti, prudce mu skočila po ruce. Snape se otočil. "Ty potvoro" řekl pobaveně. "Lekl ses" "A koho? Snad ne tebe" ušklíbl se. Kelan mu dala ruce na pas. "Jo právě že mě" "Hm nebudu ti to nijak vyvracet. Máš moc energie o proti ránu" 

Kelan pokrčila rameny. "Dobila jsem si jí zatím co si byl pryč" Snape se zastavil. "To je jedině dobře dnes přijede tvůj otec" Jí okamžitě po této větě přešel humor. "To jako vážně?" Snape přikývl. "Chantelle mi to dneska řekla, když jsem s ní ráno byl" Kelan ho pustila a šla pomalu dál. "Máš s tím nějaký problém?" Kelan si povzdychla a šla dál pomalým krokem. "Kely počkej" Zastavila se a myslela si že špatně slyšela. "Kely?" "Jo"

Takhle jí nikdo nikdy neřekl. Celý život slyšela jen Kelan, nebo když na ní bývali naštvaní tak jí říkávali Kelano. A to slýchávala daleko častěji. Vlastně říkali jí různě, ale nikdy ne Kelan. Donutilo jí to se usmát. "Neříkala ti proč má přijet?" Snape netušil. "Nevím třeba chtějí vyřešit spolu nějaké závažné věci. Bude tady už za hodinu" "Já ho ale nechci vidět. Jsem ráda když mu nejsem na blízku" "Co s ním máš za problém?" "Nic hrozného, jen se moc nemusíme" 

"Kvůli tomu čeho se dopustil?" Kelan zakroutila hlavou. "Jde o něco jiného, ale není to nic vážného" "Chci abys mi věřila" "Já ti věřím a začínám mít pocit že víc než sobě" "To jsou dost silná slova nemyslíš?" "Já vím, ale tak to je. Tohle není tak vážné aby si to musel vědět" Snape jí vzal kolem pasu. "Dobře, taky ti věřím" dlouze jí políbil a vydal se s ní k zámku. 

Vrátili se k zámku a tam dávno stál Hipogryf. "On je už tady?" Snapea to taky překvapilo. "Očividně, chceš jít?" Kelan přikývla. "Jo půjdu, nic se neděje" Vzal jí kolem ramen a šli spolu najít Edwarda. Jeho znepokojený tón hlasu, se roznášel po celém přízemí. Nebylo proto těžké ho najít. Kelan otevřela dveře první. Edward se na ní ostře otočil, ale změnil výraz jakmile viděla Snapea. 

"Kelan jsi tady výborně, musíme si spolu promluvit" nečekal na její odpověď vzal jí za ruku a šel s ní pryč. Až byli daleko a Edward se ujistil že jsou úplně sami, dal jí facku a popadl jí za čelist. "Co to znamená? Chvíli tě nechám bez dozoru a ty tady vyvádíš hlouposti" "O čem to sakra mluvíš?" Její otec se na ní hrozivě díval. "Nedělej že o ničem nevíš. Myrna se Chantelle tě viděli, jak se scházíš s nějakým klukem a možná že bych se vsadil že je to ten samý se kterým si do nedávna jakože chodila" "Já se s nikým nescházím, Harry přišel jenom proto že jsem s ním potřebovala naposledy mluvit"

Její otec byl víc a víc vzteklejší. "A jak si vůbec dovoluješ ho po tom všem ještě kontaktovat. Nejsi náhodou vdaná? Jak teď asi vypadám před všema? Jako nezodpovědný otec, jehož dcera je děvka. Děláš špatné jméno naší rodině" Kelan taky začínala být vzteklá. "To ty si naše jméno pošpinil dřív a děláš to stále, zatím to ale není veřejně známé a to je tvé jediné štěstí" "Vyčítáš mi  snad že tě mám rád?" "Víš moc dobře o čem mluvím"

Edward jí chytl pod krk. "Teď mě dobře poslouchej, jednou se opovážíš ceknout tak zjistíš čeho jsem schopný" Sáhl jí za boky a sjel s nimi pod mikinu. "Nech mě sakra!" Kelan ho žduchla a on jí zase chytl. "Když nehodláš trávit čas se svým manželem, jak chceš tak budeš semnou a spolu se postaráme o to aby jsme zplodili následníka této země!" "Nikdy! Raději se zabiju než abych byla s tebou" Kelan  ho žduchla po druhé a on narazil do protější stěny a lehce si vyrazil dech.

Kelan šla rychle ke schodům. Edward jí zase dohnal a přitiskl jí k zábradlí. "Tak to ne holčičko semnou si hrát nebudeš" Líbal jí násilně na krku a zakusoval se jí do rtů až jí to občas zabolelo. Kelan ho už od sebe nemohla víc odstrčit. Přesto to nevzdávala. Někdo Edwarda popadl zezadu a shodil ho na zem. Než se Kelan vzpamatovala tak Snape dal několikrát pěstí Edwardovi do nosu. "Ty jedna odporná zrůdo, tak tohle si přehnal!" běsnil Snape a nehodlal přestat. 

Mlátil ho jak to jen šlo. Kelan ho nikdy nezažila v takovém afektu zlosti. "Severusi nech ho" vyzvala ho, ale on jí neposlechl. Edward měl celou pusu od krve. "Už přestaň" Chytla ho za ruku a odtáhla ho dál od svého otce. "Uklidni se to stačí" mluvila na něho a pohladila ho po tváři. Edward se pomalu zvedl a držel se za rozbitý nos. "Tohle si udělal naposledy, opovaž se se k ní ještě jednou přiblížit. Nechci tě s ní vidět rozumíš?" "To je nedorozumění" řekl Edward na svou obhajobu ale Snape nebyl hloupý. 

"Tohle tvoje nedorozumění se už nebude opakovat, na to osobně dohlédnu ztrať se nebo se neznám" Edward odkulhal pryč. Až Edwordovi kroky nebyli slyšet, Kelan mu pustila ruku. Otočil se na ní, ale ona odešla pryč.