LVII.

198 8 0
                                    

Dnes byl den D, kdy měli oba dva jed na ministerstvo. Nikomu z nich se tam nechtělo, Severus to měl daleko horší. Před chvílí Severus mluvil s ministrem. Kelan zatím počkala u výslechové místnosti a celkem byla nervózní. I když neměla k tomu vůbec žádný důvod. Severus se k ní vrátil a překřížil si ruce. "Nervózní?" "Ani se neptej" Severus jí objal kolem pasu. "Bude to jen pár minut, řekneš jim všechno co víš to je celé. Já se tam  možná zdržím o něco déle. Sejdeme se zase tady" 

"Kelan Snapeová?"  ozval se bystrozor který vyšel z výslechové místnosti. "Za hodinu se sejdeme tady" řekl Severus. "Dobře" Kelan vešla do malé místnosti, který byla vydlážděná černými kachlemi jako všude tady. Uprostřed byl jen stůl  a z každé strany byli židle. "Prosím posaďte se sem" ukázala bystrozor na protější židli. Kelan ho poslechla a on si sedl naproti ní. Zatím si prolistovával složku, ve které byli papíry k tomuto případu. Pak jí zavřel a zaměřil se na ní. 

"Všiml jsem si že jste nervózní" "Na tohle moc nejsem stavěná" "Chápu a nejste první. Zkusíme tu vaši nervozitu trochu odbourat co vy na to?" "Nemám námitky" "Dobře, budeme si tykat ano?" Navrhl bystrozor a Kelan přikývla. "Jsem Max" "Mé jméno evidentně znáte, Kelan" Max se pousmál. "Krásné jméno, zeptám se tě jen na pár otázek. Vůbec se neboj bude to trvat jen několik minut. Připravena?" "Můžeme začít" 

Max si si propletl prsty na rukou. "Takže, kolegové stihli nemocnici Oxhill a to sanatorium prohledat, proto tento výslech bude něco jako potvrzení naší teorie. Chtěl bych se tě zeptat, co se dělo když si byla přijata do nemocnice?" "No vlastně nic moc, zavřeli mě na pokoj a přišli až po nějaké době. Chtěla jsem z tama utéct ale nepovedlo se mi to, protože mě chytili a uspali. Zkrátka jsem byla zavřená na pokoji. Byla tam semnou jedna žena, údajně jí tam drželi už několik let. Myslím že Oxhill a Springside byli propojení. To co se tam dělo bylo šílené" 

"A co se tam dělo?" "Pacienti jim byli lhostejní, když se někdo zabil nebo zemřel tak ho prostě někam odvezli. Ve Springside to bylo horší v tom že když zjistili že ti lidi nemají psychickou poruchu, tak se to snažili napravit. A to vím o čem mluvím. Dělali všechno proto abych se zbláznila. Dohnali mě k tomu že jsem se chtěla zabít" "Ano to bylo součástí spisu. Říkala jsi že jim je jedno že tam někdo zemřel, ale ve Springside ti zachránili život" "To je právě to. Nevím jak to vysvětlit ale oni museli vědět že to udělám. Vtrhli tam doktoři, když jsem se skoro podřezala. Museli si myslet že smrt je pro nás vysvobození a tomu chtěli předejít. Oni ty lidi terorizovali, mučili je až se z nich stali blázni. Smrt nebyla pro ně krutá jako mučení" 

"Byla jsi někdy obětí takového mučení?" Kelan přikývla a vybavila si to elektrické křeslo. "Jenom jednou, bylo to když jsem se pořezala. Chtěli vědět čím se řežu ale já jsem odmítala spolupracovat. Jeden z doktorů říkal" "Promiň že tě přerušuji ale víš jak se ten doktor jmenoval?" "Dylon Everild, ze začátku se tvářil dost přátelsky ale to bylo jenom jednou. Ukázalo se že je to pěkný parchant. On měl nade mnou dozor" Max vytáhl ze složky fotografii. "To je on?" 

Kelan nad tou fotkou nemusela dlouho přemýšlet, aby ho poznala. "Ano" Max fotku založil zpět do složky a prohrábl si vlasy. "Víte tento muž se ve skutečnosti jmenuje Rannon Sangrey. Muž který se v minulosti dopustil, strašlivých zločinů ministerstvo se ho pokoušelo roky dopadnout, ale na základě změny identity se mu povedlo skrývat. Tentokrát na něho spadla klec. Brumbál mne informoval, že do Springside se mu povedlo vyslat špióna. (Snape) I my jsme tam poslali pár bystrozorů. Na Rannona jsme narazili když ze Springside utíkal. Ihned byl zadržen a teď je v Azkabanu a čeká na svůj rozsudek"

"Jaký je jeho trest?" "Jeho život bude prodloužen o tisíc let. Bude dřít v nejhorší části Azkabanu. Po celý den a noc" "Proč prodlouží jeho život?" "Takový člověk jako je on, si nezaslouží zemřít. Nebojte se on neunikne, stále bude sledován" ujistil jí Max. Výslech pak trval ještě pár minut. Kelan pak podepsala nějaké papíry a pak mohla odejít. Pak počkala ještě na Severuse, který přišel až za půlhodiny. 

Za tři dny na to když bystrozoři prošetřili situaci ve Springside a Oxhillu bylo soudní řízení. Kelan čekala na Severuse, který byl u soudu. Trvalo to nekonečně dlouho. Bylo to na dvě hodiny. Pak se dveře otevřeli a Severus právě odcházel. Šel k ní a dal jí pusu. "Jak to dopadlo?" "Všichni co se podíleli na tom teroru budou mít stejný trest jako Sangrey. Řeknu ti že ani Smrtijedi neměli tak krutý trest" "Ani samotný Voldemort nebyla taková zrůda jako oni" Severus jí dal za pravdu. Voldemort byl sice grázl, ale kam se hrabal na tuhle bandu. 

"Byli tam předvoláni i ti co tam byli hospitalizovaní. Ti šmejdi dokázali i ze zdravého člověka, během dvou dní udělat šílence. Jsem rád že ty si jim to nedovolila" "To ne ale bylo to těsně" Severus jí objal. "Já vím, nechápu že jim to tolik let procházelo. Ani si netroufám počítat, kolik lidí tam takhle terorizovali" "Nejlepší nad tím ani nepřemýšlet" Severus přikývl. Vzal jí za ruku a vrátili se konečně domů. Oba museli na to co nejvíc zapomenout a vrátit se zase do normálního života. Nebylo to ze začátku lehké, ale spolu to zvládli na jedničku. 

Spoutáni slibemKde žijí příběhy. Začni objevovat