LV.

176 8 0
                                    

Severus  musel jít ještě za Brumbálem a Kelan tam vzal s sebou. Stejně mu slíbil že mu to později vysvětlí. Kelan tam jít ale nechtěla, musel jí hodně dlouho přemlouvat aby tam s ním šla. Moc se jí nelíbilo mluvit o tom s Brumbálem. Znala ho a věděla že někdy má hodně otravné otázky. Ale hodně mu toho dlužila a tohle bylo to nejmenší co mohla pro něho udělat. 

Severus zabouchal na jeho dveře. S cvaknutím se hned otevřeli. Brumbál už na ně čekal. "Severusi jsem rád že jsi konečně tady, nečekal jsem že tady budeš i ty" "Ale ano čekal" odhalil ho Severus. "Možná, ale nebyl jsem si tím tak stoprocentně jistý, nic každopádně mi o tom budete muset povykládat. Dal jsem vědět ministrovi, počítej s tím že si tě předvolají a možná budeš jako korunní svědek a ty taky Kelan" "Proč já?" "Protože ty jsi to všechno přímo zažila a jsi z celého sanatoria jediná, která se z toho nezbláznila"

Severus se pohotově zapojil do konverzace. "Jediná? To mi chceš jako říct, že ti všichni lidi se zbláznili až po pobytu ve Springside?" "Ne, v Oxhillu. Tam měli údajně převážet ty lidi, které tam dohnali k šílenství, ale ne všechny nechávali tam ty kteří se nedali zmanipulovat jejich vedením" Kelan se vybavila vzpomínka na starou ženu. "Ano s někým takovým jsem se tam asi setkala" "Kdo to byl?" zeptal se Brumbál.

Kelan zarazil jeho tón hlasu a výrazu ve tváři. Vypadal jako kdyby čekal že zmíní někoho koho znal. "Nevím, byla to žena ale nevím jak se jmenovala. Když mě zavřeli v Oxhillu byla semnou na pokoji. Moc jsme se nebavili, dlouho jsem s ní nebyla protože spáchala sebevraždu. Jediné co řekla že jí tady drží několik let a že je ze vším smířená. Čekala jen na smrt to bylo celé" Brumbál přikývl. "Dobře, dal jsem na vás ministerstvu kontakt takže počítejte s tím že si vás v nejbližší době mohou předvolat" "Jak mi můžou věřit?" přerušila ho. 

"Bystrozoři prohledali Oxhill i Springside. Našli několik spisů o pacientech a mezi nimi je i tvůj. Berou to jako důkazní materiál, takže žádný strach a abych nezapomněl. Severusi potřebuju aby si mi odevzdal veškeré listiny a průkaz s falešnou identitou. Ministr si to vyžaduje" Severus přikývl a předal mu soubor nějakých papírů, mezi kterými byl i falešný občanský průkaz. 

"Mělo by to být všechno, když nemáte nic už tak mi jdeme. Jestli budete chtít tak vám vše sepíšu v dopise" "Ano to by bylo ideální, u soudního procesu by se to jistě hodilo" "No tak zatím" řekla Kelan a Severus jí následoval ven. Brumbál ho ještě zastavil jednou otázkou a Kelan počkala na něho na chodbě. "Asi vám to přijde otravné a když tak omluvte mou zvědavost, ale jak jste vy dva přišli k sobě? Severusi však vy jste pro manželství nebo vztahy neměl nikdy pochopení" "Ano ale druzí na to nebrali ohled" 

Brumbál přikývl. "Ano jistě chápu, tak tedy už vás nebudu déle zdržovat. Musím vám však říct že jste oba projevili velkou laskavost. I když vás to něco stálo" "Mě ani tak ne jako ji, přemýšlím jestli jí to nijak nemohlo poznamenat. Možná je to až moc ode mne sentimentální, ale nevím jak se vrátí do normálního života, přece jen se to všechno odehrálo tak rychle" "Severusi, myslím že úplně bude stačit to že ví že má vás" 

Severus přikývl. "Ovšem, tak se mějte" řekl Snape a vyšel ven. Kelan se k němu na chodbě přidala  a on je zatím schválně nepřemístil. Chtěl s ní na chvíli mluvit. "Víš já asi tuším, že ti tahle otázka vadí ale chci vědět jak se po tom všem cítíš, věřím že si to měla nejtěžší" Kelan se pozastavila a chvíli nad tím přemýšlela. "Jo bylo, ale ať to zní jakkoliv šíleně nelituju toho že se to stalo. Myslím že to tak mělo být, snažím si to nepřipouštět k tělu a je to fajn. Pro mě je to už jen vzpomínka. Z nejhoršího jsem venku a jdeme dál" Severus se jí díval do očí a poznal že nic před ním neskrývá. 


Spoutáni slibemKde žijí příběhy. Začni objevovat