Spoutáni slibem

XLII.

Byla ve svém pokoji, celá od krve. Tělo měla v jednom ohni. Bílé prostěradlo bylo zbarvené do rudé barvy. Přála si umřít, protože bolest na místo toho aby ustávala tak naopak sílila. Už tam ležela celé hodiny než přišel její otec a zděsil se toho co viděl. Byl to šílence, pro to mu nedošlo že jí vystavil smrti. Všude byla krev a ona se nehýbala. Tušil že mu začalo téct do bot. "Kelan broučku no tak vzpamatuj se jsem u tebe" 

Kelan nereagovala a on myslel na to nejhorší. Vzal si jí k sobě do náruče a ona se teprve probrala. "Jsem u tebe  je to dobrý" Kelan neměla sílu na to aby mu odpověděla. Zavolal svého nejvěrnějšího Alaricka aby přivedl pomoc. Alarick to zvládl do několika minut. Za chvíli byl u ní lékař a vzal si jí do své péče. Musel jí donutit vypít velice odporný lektvar, protože cítil že začala krvácet zevnitř. Edward stál celou dobu za dveřmi a poléval ho horký pot. Hrůza z toho co by se stalo kdyby se Snape vrátil a našel jí takhle ho děsila.

Zachránil jí jen ze strachu z něj. Doktor po čtvrthodině vyšel ven a Edward ho zasypal hromadou otázek. Doktor ho zastavil a ujistil že její stav, dokázal vrátit do pořádku a že se na ní zítra zase přijde podívat. Jemu se značně ulevilo a pak se na ní přišel podívat. Zatím spala. Zavřel dveře lehl si za ní a líbal jí na krku a hladil na rameni. Ona však nevěděla o světě, protože jí doktor navodil hluboký spánek. Edward se k ní přitiskl a natočil si jí k sobě. 

Stále spala. Sklonil se k jejím rtům a něžně jí líbal a sahal jí pod mikinu. Vzrušovalo ho to a nejraději by se s ní vyspal, ale něco mu v tom stále ještě bránilo. Litoval že to neudělal ještě předtím než jí provdal. Vstal od ní a odešel. Mezitím mu Alarick přišel oznámit jak se zbavil Alexandřiného těla. Dozvěděl se že její tělo pohodil divokým vlkům. Edward mu pak nařídil aby dal zhotovit falešný hrob aby připravil pohřeb. 

A jelikož byl čistokrevný blázen, tak měl v hlavě se zbavit i Kelan.  Celou noc přemýšlel jak a nic ho nenapadlo. Ráno přišel doktor jí zkontrolovat a opět trval na tom že s ní chce být o samotě. Pak také dodal že si chce i s ním promluvit. Edwardovi zase naběhl slabý mráz po zádech a netrpělivě čekal za dveřmi. Kelan spala a doktor jí probudil. 

Otevřela oči a trochu se zlekla když si všimla cizího muže v jejím pokoji. "Uklidni se Kelan, nepřišel jsem tě zabít" usmál se doktor. Posadila se na postel a rozhlížela se po místnosti. "K-kde je můj otec?" "Ale no tak uklidni se všechno je v pořádku, čeká za dveřmi" Kelan zakroutil hlavou. "Poslouchá nás?" zeptala se zcela zmateně a doktor jí přiložil ruku na čelo. "Ne neposlouchá nás, je to dobré neboj se" 

"Ne není to dobré dokud tady je on, musím odsud" Chtěla vstát ale doktor jí to nedovolil. Na místo toho jí podal lektvar aby ho vypila. "Ne nechci to musím odsud pryč prosím, on mě zabije nesmím tady zůstat" "Kdo tě chce zabít?" Kelan zakroutila hlavou. "To nesmím říct, zabije mě určitě mě poslouchá vím to" Doktor si jí pořádně prohlížel. "Mluvíš snad o tvém otci? To on ti tohle způsobil" "Prosím musím odejít" 

Doktor věděl že to nejde. "To je normální, včera jsem ti dal lektvar jehož vedlejší účinky mohou být i schizofrenické stavy" "Ale já žádné nemám, musím pryč on mě zabije tak jak to udělal i  s ní" Doktor přikývl a zavolal dovnitř jejího otce. Kelan jak ho viděla se mohla zbláznit. "Včera jsem jí dal velice silný lektvar, proto se nenechte překvapit jejím stavy. Nebojte se ale ony odezní" 

Jejímu otci se to perfektně hodilo. "Ale to není poprvé co jí vidím v takovém stavu" Doktor se zamračil. "Chcete říct že už se tak někdy chovala?" Edward přikývl. "Vlastně včera poprvé, když jsme našli mou ženu mrtvou.  Podřezala se ve vaně a Kelan začala takto vyvádět a pořád říkala že jí chci zabít. Že jsem to já kdo může za smrt její matky, to samozřejmě není pravda. Snažil jsem se jí to vysvětlit, ale neposlouchala. Poslal jsem jí do pokoje a pak jsem jen slyšel rány. Když jsem jí našel ležela v krvi na zemi, doktore ona se dočista zbláznila nevím co se s tou holkou děje ale mám o  ní strach, vždyť se mi málem zabila" 

Kelan neslyšela o čem se baví, protože mluvili strašně potichu. "No víte může to být ze šoku, ale takových případů jsem zažil už několik a občas končili tragicky. Vadilo by vám kdybych jí odvezl s sebou do nemocnice v Oxhillu. Dal bych vám informace o jejím stavu" To by nebyl Edward aby nesouhlasil. Zrodil se mu v hlavě dokonalý plán jak se jí zbavit a zároveň jí ublížit aniž by jí mlátil. Doktor se otočila na Kelan která měla strach  v očích. "Tak tvůj otec dal svolení aby si na pár dní jela do nemocnice v Oxhillu. Pár dní tam zůstaneš a pak se uvidí co dál. Hlavně se nestresuj nejde o nic vážného. 

Kelan nesouhlasila ale byla alespoň ráda že nebude poblíž svého otce. Hned se musela nachystat na cestu. Oxhill byl strašně daleko. Spolu s doktorem nasedla do velkého kočáru odletěli spolu do daleké krajiny. Oxhill ležel od Zelené rokliny několik set kilometrů. Byla to strašná dálka.