Spoutáni slibem

X.

Kelan se začínala čím dál častěji opět začleňovat do kolektivu. Všichni si všimli Harryho, jak na ní dokonale působí. Vypadala šťastně. Zrovna šli spolu po chodbě  a zastavil je Brumbál. "Dobré odpoledne vážení, doufám že jsem vám nezkřížil plány ale potřebuju mluvit ze slečnou Kailorrenovou" Kelan překvapeně Brumbála sledovala. "Mohla by jste prosím semnou?" Ron s Hermionou se na sebe zamračili. 

"Běžte zatím napřed, potom přijdu" Harry souhlasil a šli zatím k jezeru, zatímco Kelan šla k Brumbálovi do pracovny. Zavřeli se za nimi dveře a Burmbál si sedl za svůj stůl. "Posaďte se slečno" "Ne děkuji profesore, dneska jsem seděla celý den" "Jak je libo. Víte nemohl jsem si všimnout vašeho zhoršení v některých předmětech, které vám dřív nedělali problém. Víte že z několika předmětů propadáte?"

Kelan se zarazil a dál ho poslouchala. "Nemluvě o tom že si profesoři začali stěžovat, vysloužila jste si dva školní tresty což u vás není zvykem, nehledě na to jestli to tak půjde dál budu vás muset i když nerad vyloučit, proto jsem se vás chtěl zeptat jestli jste v pořádku. Vím co se od války ve vašem životě změnilo" "Profesore, jsem si vědoma mého zhoršení a slibuju že se pokusím si známky opravit"

"Kdyby jste si chtěla oddechnout chápu to slečno, dokázal bych vám zařídit volno a mohla by jste studovat z domu. Ovšem by jste toho měla míň, normálně to nedělám ale vím jak jste milovala pana Weasůleyho" "Ne děkuju ale ráda zůstanu tady, tady se můžu odreagovat a zapomenout. Doma bych to nezvládla, slibuju že to dám všechno zase dohromady" 

"Dobrá tedy, ale nechci aby jste se tlačila do něčeho na co se necítíte" Brumbál byl velice soucitný a samotného ho trápilo její zhoršení. "Cítím se na to opravu, už je mi daleko líp. Mám kamarády kolem sebe a s nimi je to jednodušší" Brumbál se konečně usmál. "Tak to rád slyším, nicméně má nabídka platí a pokud možno nechej si to pro sebe" "Nechám slibuju" 

Brumbál si prohrábl své vousy a vstal. "No tak už tě nebudu zdržovat a utíkej za přáteli jistě jim scházíš a nezapomeň že jsem tě vzal za slovo" "Budu na to pamatovat" usmála se Kelan a šla k jezeru za ostatními. Ron akorát házel žabky a Hermiona s Harrym seděli vedle sebe a učili se. "Ahoj" pozdravila je Kelan a sedla si vedle Hermiony. "Co ti chtěl?" zeptala se Hermiona a Kelan pokrčila rameny. "Jen že bych se měla trochu zlepší v učení, jinak nic zvláštního" 

"Tak v tom případě se můžeš začít vylepšovat. Zítra máme test ze Starodávných run, takže se můžeš s námi učit" Kelan se zhnuseně na ní podívala. "Nenávidím runy je to nuda" "George má výborný trik na taháky, jestli chceš za šest Galleonů ti ho dám" ozval se Ron a Hermiona se na něho podívala s nabroušeným výrazem. "No co je? Je to novinka" "Ona se na to ale naučí, není jako ty viď Kelan?" usmála se Hermiona. 

Kelan si přitáhla znuděně kolena k sobě. "Těch šest Galleonů by mě fakt nezabilo" Hermiona jí podala svůj sešit ze svými zápisy. "Na to máš stručnější" Kelan si vzala její sešit a prolistovala pár stránek. "Děláš si srandu, vždyť to máš všechno rozepsané minimálně na čtyři stránky" Hermiona přikývla. "Tak vidíš, v knize to máš na třicet" Kelan se zoufale opřela o strom. "To nemyslíš vážně" 

"Nauč se to nejdůležitější" poradil jí Harry. "To nejdůležitější Harry je na tři strany" "Jen stačí aby sis od každého zapamatovala deset vět, nic víc" dodala. Kelan se přes všechen svůj odpor dala do učení. Byli venku do doby dokud nezačalo být chladněji. Pak se společně vrátili na kolej. "Vůbec nic jsem si nezapamatoval" ztěžoval si celou dobu Ron. "Vždyť ses na to podíval jenom jednou" připomenula Kelan a Ron se zamračil. 

"No a? Víš kolik toho je? Kdo se to má učit, Hermiona si umí dělat dobré poznámky jenže já ne, jak se to mám asi naučit z knih" "Měl ses učit s náma Rone, už mockrát jsem ti říkala že ti klidně půjčím sešit, já už toho beztak hodně znám dávno" "Jenže ty se učíš vždycky týdny do předu, to je jediná doba kdy půjčuješ sešity. Kdybych za tebou přišel den před písemkou, tak mi sešit určitě nedáš" 

"Protože by ses to učil určitě kolem jedenácté a já chodím většinou spát zároveň s večerkou. Nenechám své sešity bez dozoru" "No tak řekni Hermioně ať tě naučí si psát poznámky taky" poradil mu Harry. "No tak to nejde, myslíš že mám tolik volného času?" Kelan se ušklíbla. "Jistě ž máš, pokud nejde o trénink na Famfrpál" Ron se na ní nasupeně podíval. "To je fakt, mohla bych ti říct pár triků jak si napsat perfektní poznámky, ale ani tak by ti to k ničemu nebylo" 

Ron se podíval na Harryho a pak na Hermionu. "Jako proč?" "Protože většinu z toho co napíšeš po sobě nepřečteš" "Vidíš tak ty poznámky stejně nemaj moc velkej smysl" "Jak to?" zeptala se Hermiona. "Když to  po sobě nepřečtu já, tak nikdo a tudíž z toho bude stejná známka" Hermona převrátila očima. "Bože Rone za rok jsou zkoušky, jak je chceš s tímto přístupem zvládnout?" 

"Tak jak jsem je zvládal doposud, jak jinak" "Jenomže tam ti taháky u zkoušek procházet nebudou, tak jak u běžných testů" Ron jí vyplašeně sledoval. Kamarádi se na sebe zlověstně usmáli. "No nic bando, půjdu si dát ještě sprchu, uvidíme se na večeři" řekla Kelan. "Počkej moment, půjdu s tebou jestli můžu" navrhla Hermiona. "Dobře, tak zatím kluci" mrkla Kelan a šla si s Hermionou pro věci.