Severus a Kelan se vrátili do Zelené rokliny. Byla noc a na hradě vládnul příjemný klid. Kelan ležela s ním na sedačce v hale pod dekou a v krbu praskal oheň. Severus ležel na jejím rameni a odpočíval po svém výkonu. Hladila ho po dlouhých vlasech a on usínal. Miloval když byl s ní v takové chvíli. Tulil se k ní jako malé dítě. Byla pro něho vším. Přitom to není tak dávno co se nenáviděli. A teď jeden bez druhého se nedokázal obejít. Nikdo nevěřil v jejich lásku. Sami nechápali jak se do sebe zamilovali, ale ani nad tím nepřemýšleli.
Severus usnul podstatně dřív. Po všech těch dnech a dnešního večera byl utahaný. Kelan ještě vstala a dala si na sebe jeho černé triko co jí dal. Bylo jí dlouhé nad kolena. Šla si napustit horkou vanu a přemýšlela o posledních dnech. Myslela na to tak dlouho až jí to taky unavilo. Bylo jedenáct večer. Vrátila se dolů do haly, kde pořád ležel Severus. Lehla si k němu a snažila se ho nevzbudit. On ale nespal tak tvrdě jak se zdálo, takže jí slyšel jak přichází.
Otevřel oči a sledoval co dělá. "Kde jsi byla?" Šla blíž a sklonila s k němu. "Ve sprše" Severus se natáhl aby dosáhl k jejím rtům. Aniž by přerušila spojení jejich rtů, tak vlezla k němu pod deku. "Rychle tě přešla únava že jo?" Severus se ušklíbl a začal jí vyhrnovat triko. Odhalil její stehno a perfektně vytvarované boky. Rukou jí přejížděl po boku nohy. "Co děláš?" "Chci tě" zašeptal. "Myslela jsem že ti to jednou stačilo" "Když jde o tebe tak jednou je to málo"
Kelan se posadila a odstrčila ho. "Máš smůlu, pokračování příště" Severus jí sevřel kolem pasu a přitáhl jí na své tělo. Teď nad ní vyhrál, protože se nemohla ani pohnout. Ležela na něm a snažila se vyprostit z jeho sevření. "Marná snaha lásko" "Přestaň blbnout a pojď už spát" On jí ale rád provokoval. "Já bych tady měl být ten kdo bude rozkazovat" "V tomhle ale ne" "Proč co uděláš?" "Na něco přijdu ale příjemné to nebude" Severus mlaskl. "Šelma vycenila zuby" Kelan přikývla. "Jo tak nějak"
Severus stisk povolil. "Musím si na tebe dávat pozor" "To bys měl" "Já vím, ale teď tě mám zajištěnou" "Potvoro" usmála se Kelan a přestala se mu bránit. Severus jí líbal a ona mu podléhala. "Nevydržela si to" "Snad si nestěžuješ" Severus se pousmál a vyhrnul jí triko. Nakonec šli oba spát nad ránem. Celou noc spolu blbli a ráno nebyli schopní ani jeden vstát. Bylo už devět hodiny. Severus se vzbudil první, ale nevypadal na to že by se mu chtělo dvakrát vstávat. Kelan pořád ještě spala a ležela na jeho rameni.
Za oknem byl dopis. Musel vstát, snažil se být opatrný a vstával tak aby jí neprobudil. Dal si na sebe nějaké oblečení a šel se podívat za okno. Otevřel dopis a bylo to co čekal. Dopis z ministerstva. Za dva dny se Kelan i on sám měli podrobit výslechu na ministerstvu. A tak jak řekl Brumbál, Severus bude korunním svědkem. Zatímco u Kelan bude stačit jenom výslech, její výpověď půjde písemně k soudu. Severus si rozespale promnul oči.
Šel si znovu lehnout a hladil Kelan po vlasech. Sjížděl rukou níž, lehce stáhnul deku níž a odhalil její záda. Něžně jí líbal na rameni a za krkem až jí to vzbudilo. Pořádně se protáhla. "Už je moc hodin musíme vstát brouku" Kelan si promnula oči a převrátila se na břicho. "Pět minut" zaprosila. "Jak chceš, jo a za dva dny jdeme na ministerstvo" Kelan to probralo. "Už za dva dny?" "Neboj, bude to jen jeden výslech na dvacet minut. Já jsem jako korunní svědek, takže můžeš být klidná o nic nejde"
Kelan si dala obličej do dlaní a povzdychla si a tiše zavrčela. "Co je?" "Dneska nebudu schopná vstát" "Mám ti pomoct?" Kelan ho včas zastavila, protože si dokázala představit tu jeho pomoc. "Ne díky už vstávám" Severus se usmál. "Dobře, budu vedle musíme ještě vyřešit nějaké problémy je čas převzít vládu zlato" Kelan si otráveně zívla. "Už teď mě to nebaví, představa že budeme vládnout osmnáct let je katastrofální" "Ani netušíš jak rychle to uteče a pak si na tento okamžik vzpomeneš až naše dítě převezme vládu" "Jaké dítě?"
Severus pokrčil rameny. "Naše přece" Kelan se zaskočeně pousmála. "Co je, je to naše povinnost a další věc si myslím že to musí být zábava" "V čem?" "Ve všem, myslím si že je to to nejlepší co každého může potkat, jsi ještě mladá ty tak třeba nevidíš ale za pár let se to změní" "Prosím tohle neříkej jo, zníš jako můj otec" Severuse asi trochu smích přešel. "Tak to není pravda ani zdaleka" opáčil. Kelan převrátila oči. "Víš co asi radši změníme téma" Severus souhlasil. Kelan se převlékla a pustili se spolu do vladařských povinností. Atmosféra mezi nimi v tu chvíli byla vypjatá.
ČTEŠ
Spoutáni slibem
FanficJe dobojováno. Voldemort zemřel a všichni mohou žít dále bezstarostně a šťastně. To se ovšem netýká mladé Nebelvírky Kelan a Zmijozelského profesora Snapea. Jejich rodiny se totiž navzájem znají a po narození Kelan se uzavřela dohoda o které ona ani...