Koloběh života

89.

První polovina večera byla za nimi a Zeth si neuměl představit, co dalšího si Monato s dětmi mohl připravit, protože dosavadní výkon považoval za dechberoucí. Zamyšleně pozoroval pódium, na kterém teď byli jen nějací dva chlapci, kteří upravovali mikrofony pro následující výstup, proto se lekl, když se vedle jeho ucha ozval známý hlas: „Tak co? Jak se vám to líbí, kluci?“

„Hony! Málem jsi mi přivodila srdeční zástavu!“ držel se za hruď Zeth, zatímco dívku sjel káravým pohledem. Zato Keram si ji prohlížel značně podezíravě.

„Neříkala jsi, že se uvidíme až po vystoupení, protože o přestávce nebudeš mít čas?“ zeptal se jí a okamžitě poznal, že se něco děje.

„No, to je pravda. Upřímně jsem víceméně utekla,“ pronesla tiše Honesta a všichni se na ni překvapeně podívali.

„Utekla?“ ozval se Norm. „Budu hádat. Monato?“

„Hm,“ přitakala dívka a pokračovala: „Nejsem si jistá, jestli strýček tentokrát nejde přes čáru. Mon je nervózní a vzteklý tak, jak jsem ho už dlouho neviděla.“

Norm střelil pohledem po Baiovi, který se tvářil, jako kdyby se bavili o počasí a ne o jeho kolegovi.
„Měl jsem zato, že Monato se zapojil dobrovolně. Nebo je ještě něco dalšího, co nevím?“ zeptal se Norm. Zeth s Keramem jen tiše poslouchali, protože ani jeden nevěděl o co přesně se jedná.

„Ale to jo, jenomže to bylo za situace, kdy se měl Morenovi posílat jen záznam, jako obvykle. Ovšem Moren dorazil osobně a Monato přece jen není úplný necita,“ pokrčila dívka rameny. „Nevím proč, protože mi to nevysvětlil, ale evidentně se bojí strýcovy reakce.“

„Monato se nebojí toho, jak bude zástupce reagovat na jeho výstup. Bojí se víceméně toho, zda on sám zvládne držet emoce na uzdě. Jak jste sama řekla, není necita, ovšem ví lépe než kdokoliv jiný co dělá a proč to dělá. Jsem si jist, že předvede perfektní výkon, protože musí. V sázce je totiž mnohem více, než jen reakce jeho strýce. Nemějte o něj obavy, domnívám se, že Monato je z nás jedinej, kdo opravdu dokáže udělat i nemožné,“ tiše promluvil Bai, aniž by se na ně podíval, ovšem Honesta si ho naopak zaujatě prohlížela.

„Možná to bude znít drze, ale jak dlouho Monata znáte?“ zeptala se Baie a Zeth se na ni udiveně podíval. Netušil, že dokáže být tak přímočará.

Muž se na ni otočil a příjemně se usmál: „Není znát jako znát, slečno Sudo. Znám Monata bezmála patnáct, ale vždy, když se domnívám, že o něm už vím naprosto vše, něčím nečekaným mě překvapí. Ať je to v práci, při tréninku bojových umění nebo v běžném životě, pokaždé mě dokáže ohromit. Možná to bude znít drze, ale myslím, že neexistuje nikdo, kdo by Monata znal tak dobře, aby ho ten mladík už ničím nepřekvapil.“

Nejen Honesta, ale všichni na Baie překvapeně zírali. První se vzpamatoval Norm a naklonil se, aby viděl na Lyn, která se jen tiše usmívala.
„Zajímalo by mě, cos mu dala do pití, Lyn. Nikdy jsem neslyšel, že by mého synovce pochválil. Tohle byl tedy úctyhodný projev.“

„Tohle nebyla pochvala, Norme. Pouze jsem konstatoval, jak Monata vidím. Pochválím ho, až mě porazí, což se mu z nějakého důvodu stále nepodařilo,“ odvětil Bai místo své ženy.
Norm se usmál, zatímco mladíci a Hony byli ještě zmatenější než před tím. Ti dva mluvili v hádankách a přestože Honesta i Keram věděli o Monatově povolání, z jejich rozhovoru vůbec nebyli moudří. Zeth se domníval, že konverzace je u konce, ale Honesta pokračovala.

„Netušila jsem, že se přátelíte tolik let. Dříve jsem vás s Monatem nevídala. Je to překvapující zjištění,“ pronesla zvláštním tónem a čekala na Baiovu reakci. Pro ni bylo důležité vědět, nakolik je Bai důvěryhodný, protože to byl jeden z lidí, kteří s Monatem pojedou vstříc nebezpečí.