Koloběh života

50.

Koloběh života jako trest fungoval spoustu let před digitalizací Averagy, ještě před první velkou válkou. V té době se spíše než o trest jednalo o přesunutí problémových lidí na jiné místo. Neexistovala žádná kontrola jejich činnosti na Belece a ani se nikdo neobtěžoval řešit, pokud se po ukončení trestů nevrátili zpět na Averagu.

To se částečně změnilo až po druhé velké válce, kdy se celý svět sjednotil a vedení se ujal první Nejvyšší. Ten zavedl systém kontroly příchozích trestanců, takže žádný zločinec nemohl na Belece zůstat i po skončení trestu, ovšem týkalo se to pouze těch, kterým trest ještě neskončil. Ten zbytek stále nebyl nijak kontrolován.

Teprve když se Neo v útlém věku stal poradcem třetího Nejvyššího došlo k výrazné změně. Všem bývalým trestancům, kteří pobývali na Belece byl vymazán rejstřík, což znamenalo, že se již nebudou znovu reinkarnovat. Byl to právě Neo, kdo zavedl Strážce, kteří museli dohlížet na trestance a kontrolovat, zda neporušují zákony. Byla zřízena i pevná sazba trestů, aby bylo naprosto jasné, za jaký zločin a jak dlouho bude odsouzený na Belece.

Voják, který se stal Strážcem byl velmi vážený a uznávaný, přesto se mnohým tato služba jevila jako prokletí. Strážce, stejně jako odsouzený, prožíval jeden život za druhým tak dlouho, dokud zločinci neskončil jeho trest, a to spoustu mužů odradilo. Muselo se také jednat o muže, kteří byli naprosto neoblomní a nenechali se uplatit nebo podvést.

Když byl odsouzen vrchní velitel vojska, Sunon, byla porušena pravidla. Nejenže mu nebyla stanovena žádná určitá délka trestu, ale nedostal ani Strážce. Averaga byla na počátku čtvrté války, mezi vysokými činiteli se našla spousta špehů a zrádců, takže lid si těchto věcí nevšiml a bouřil se jen kvůli Sunonově příliš krutému trestu. Jediný, kdo na tohle pochybení neustále upozorňoval a sám se hlásil jako Sunonův Strážce, byl Ronlan.

Nebylo pro něj překvapením to, že si ho nechal Nejvyšší zavolat, ale věci, které následně zjistil. Vojáci, kteří měli být mrtví, seděli u stolů a rozhodně nebyli ani zranění ani po smrti. V čele největšího stolu seděl Nejvyšší, po jeho pravici Sunonův zástupce a nalevo Varm! Nevěřil vlastním očím a absolutně vůbec nechápal, co se kolem něj děje.

Jako voják, který se neustále snažil získat pozici Sunonova Strážce, dostal možnost být zasvěcen do rozsáhlého a neuvěřitelného plánu na záchranu nejen Averagy, ale také Belecy. Tehdy se dozvěděl, že vrchní velitel a spousta dalších byli obelstěni nejmodernější vojenskou technologií, kterou Averaga v tu chvíli měla. Sunon nezabil ani jednoho z vojáků, Varm nebyl špeh a ani nebyl upálen a Nejvyšší nikdy nepřestal mít vůči veliteli absolutní důvěru. Zpočátku nechápal, proč Nejvyšší a ostatní tak pečlivě naplánovali každý krok a jaké důvody měli k použití zrovna Sunona, coby ústřední postavy, ale jakmile začala válka, bylo mu vše jasné.

Když byl nakonec chycen a odsouzen velitel Takaty, Ronlanovo přání se konečně splnilo. Byl poslán na Belecu jako Sunonův Strážce. Jeho úkol byl však odlišný od ostatních Strážců. Nehlídal velitele, zda dodržuje zákony, ale jestli je v bezpečí, protože jednou nastane doba, kdy jen Sunon bude moci zabránit zkáze Belecy. A v tu dobu se Ronlan bude muset ukázat.

Ronlan nebo spíše profesor Tess stál na střeše domu ve kterém bydlel a pozoroval tiché noční město. Stačí jedna jediná chyba a místo klidu se bude Puris zmítat ve válce, která se nakonec rozšíří na celou Belecu. Tohle totiž byl po celou dobu plán vůdce Takaty. Teď nezbývá, než po částech říct Monatovi pravdu a nechat ho, aby chránil tenhle svět stejně, jako před léty Averagu. Bude však Monato schopen boje, až zjistí celou pravdu? Nejvyšší věřil, že vrchní velitel je jediný, kdo takovou hrozbu dokáže odvrátit a taky jediný, který má v rukávu esa o kterých nikdo z Takaty neví.

Tess si povzdechl a zahleděl se na nebe poseté hvězdami. Tam někde je místo, kde se narodil, kde vyrůstal a které dobrovolně opustil. Měl by říct, že je to jeho domov, ale nemohl. Pro něj se domovem stala Beleca a byl rozhodnut bojovat za její bezpečí do posledního dechu.