Láska a Touha... pokračování

246. kapitola

Min-Ki

Od okamžiku, kdy jsem se probudil a zjistil, že jsme s Hyuniem zaspali, až do naší návštěvy YangYanga v Kunově bytě, jsem byl dost mimo a jistě za to nemohl jen fakt, že jsme se s miláčkem trestuhodně vykašlali na školu. Nebyl jsem prostě ve své kůži, ale to se rapidně změnilo, jakmile jsem se stal svědkem usmíření Tenieho a YangYanga. V těchto okamžicích jsem byl nejen dojatý, ale taky moc šťastný. Ulevilo se mi, že Tenie svému znovu kamarádovi věří, že nic nestálo v cestě jejich vzájemnému odpuštění a největší radost jsem měl právě kvůli Teniemu, který byl dojatý stejně jako já a vlastně taky YangYang. Na Teniem bylo dost dobře vidět, že ze svého srdce shodil obrovské břímě, které ho v posledním týdnu prázdnin tížilo a mega moc trápilo.

Teď už jsem věděl jistě, že za Tenieho tajemným smutkem stály i jeho vlastní výčitky svědomí, ne pouze údajná nenávist. Měl totiž naprostou pravdu, když řekl, že se tenkrát v San-Mingu nezachoval jako správný kamarád... s tím jsem bohužel musel souhlasit... a byla velká chyba, že si se svým ex kamarádem nepromluvil mnohem dřív, ale tohle už naštěstí nemělo smysl řešit. Ti dva si přece promluvili dnes a je fuk, že se tak stalo víc jak po čtyřech letech od té nešťastné události, která zničila jejich přátelství. Bože... usmířili se a nejvíc důležité je, že k tomu vůbec došlo. Lepší později než nikdy, ne?

Tenie odpustil YangYangovi jeho dávnou zradu a YangYang odpustil Teniemu, že ho po jeho zradě tak moc zbil. Konečně se mezi nima všechno urovnalo a my všichni jsme byli moc rádi, že obnovili své přátelství. Já s Hyuniem jsme ochotně přijali YangYanga za našeho kamaráda, dokonce i Taeyong s tím neměl žádný problém a zdálo se, že všechno už bude jen v pohodě a zalité sluncem. Nespěchali jsme domů. Hned jak mě, Tenieho a YangYanga přešlo největší dojetí a potom, co se ti dva ještě mockrát ujistili, že všechno zlé co mezi nimi bylo, je smazáno, uvelebili jsme se všichni v obývacím pokoji. Tentokrát ani jeden z nás neodmítl nějaké to občerstvení, ať už čaj nebo kafe, které nám náš nový kamarád ochotně přichystal.

Dlouho jsme si pak povídali. YangYanga moc zajímalo, jak si Tenie žije v Seoulu a jestli je šťastný s Taeyongem na což ho Tenie... k Taeho neskonalé radosti a YangYangově taky... ujistil, že je mega moc šťastný. Očividně nemínil vytahovat jejich rozchod... nebyl žádný důvod o něčem takovém mluvit... a stejně tak nemínil zmiňovat události posledních dnů, respektive rozebírat trest, který mu Taeyong slíbil. Prohlásil, že studium na taneční fakultě v Koreji je jeho splněný sen a že nemíní odjet ze Seoulu a už vůbec pak nemíní opustit svého miláčka Taeyonga... přeje si s ním zůstat navždy, sweet... a Tae k dojetí nás všech prohlásil, že i on chce zůstat s Teniem navždy.

Já s miláčkem jsme našemu novému kamarádovi jen stručně sdělili, že nám oběma „chvíli" trvalo, než jsme se spolu dali dohromady jako pár, ale že se milujeme stejně moc, jako se milují „hrdličky" a že i my dva spolu chceme zůstat navždy, z čehož neměli radost jen naši dlouholetí kamarádi, ale k našemu překvapení taky YangYang. Byly to opět dojemné chvíle, moc pěkné. Od YangYanga jsme se pro změnu dozvěděli, že po střední škole nastoupil na universitu přímo v Taipei, kde žije se svou rodinou a že tam studuje obor zahraniční obchod spolu s obchodním právem. YangYang prohlásil, že ho to moc baví a to i přesto, že na tuto školu nastoupil pouze kvůli tlaku ze strany jeho rodiny.

Nejdřív si na univerzitě zvykl, pak se mu tam zalíbilo a teď rozhodně míní pokračovat ve studiu na stejné fakultě, takže ho tedy čeká třetí ročník. Řekl nám, že se korejštinu začal učit mnohem dřív, než zjistil, že náš jazyk bude potřebovat a to díky své velké lásce ke K-popu a našim úžasným dramatům, kterým chtěl pořádně rozumět, což se mu naštěstí podařilo... tohle Tenie věděl a připomněl mu, že se přece začali učit spolu. YangYang měl ze svých pokroků velkou radost, zvlášť když se mu pak korejština hodila pro jeho vysokoškolské studium, kde rozhodně musí ovládat více jazyků než jen mandarínštinu a kantonštinu, respektive další důležité asijské jazyky, jimiž je japonština a neodmyslitelně taky korejština, případně i thajština. K tomu ještě musí ovládat angličtinu a základy francouzštiny... on sám a zcela dobrovolně si přidal taky němčinu... no a znalost korejštiny ve škole nejen uplatnil, ale navíc se v ní zdokonalil.