Láska a Touha... pokračování

252. kapitola

Jong-Hyun

Já a Ki jsme se na Tenovu žádost rozhodli, že zůstaneme na noc u hrdliček. Neměli jsme žádný naléhavý důvod spěchat domů a nijak nám nevadilo, že jsme si sebou nevzali žádné věci na spaní. Tyto maličkosti se vždycky řešily tak, že jsme si nějaké to oblečení vzájemně půjčovali a nějaký kartáček na zuby se taky pokaždé schrastil, v tomto ohledu tedy nebyl žádný problém, navíc se nám nechtělo jet do Gangnamu a zase zpět. YangYang šel na můj vkus až moc brzy spát... ještě ani nebyl večer... a Winwin s Ren-Junem odešli domů chvíli potom, co se s námi rozloučil on, takže jsme pak měli dost prostotu pokecat nejen o dnešním dnu, ale taky o Hanovi a Min-Ho. Musím přiznat, že jsem měl velkou radost, že se Tenie a Winwin usmířili a že i Taeyong dokázal Tenieho ex příteli odpustit.

Já osobně jsem věřil, že Win svou lítost i omluvu myslel upřímně, přesto jsem nic nenamítal proti jisté opatrnosti hrdliček, se kterou chtěli v nejbližší budoucnosti k Winovi přistupovat, ani Ki nebyl proti. Nejdůležitější pro nás dva bylo vědomí, že po dnešní party zmizela jejich nevraživost a že už s Winem rozhodně dokážou normálně mluvit, i když ze začátku zřejmě nebudou vyhledávat jeho společnost. Ren-Jun přišel sympatický nám všem, v něm jsme neviděli sebemenší problém... dokonce i Taeyong uznal, že je fajn... a upřímně jsme mu přáli štěstí s Winwinem. Stejně tak jsme přáli štěstí telátku Hanovi a moc jsme doufali, že si dnešní den u Min-Ha užil nejen při mazlení s kočičkama.

Samozřejmě, že jsme mysleli taky na YangYanga a jeho rande, které snad proběhne co nejdřív po jeho návratu na Tchaiwan, respektive co nejdřív potom, co se ve škole znovu potká s dívkou svých snů. YangYang si sice naplno přiznal, že je do té holky zamilovaný až po usmíření s Teniem, ale bylo očividné, že tu svou... u sebe „objevenou"... zamilovanost dost prožívá, proto jsme si všichni moc přáli, aby byl jen a pouze happy bez jakéhokoli zklamání. Naše přání a naděje jsme pak všichni čtyři ztvrdili nealko přípitkem, protože žádný alkohol nezbyl, ale ani tato maličkost nikomu z nás nevadila. Během party se přece pilo dost... teda, spíš přiměřeně, jen na navození té správné nálady.

Taeyong se později rozhodl, že uklidí kuchyň a já s Ki a Teniem jsme se vrhli na úklid obývacího pokoje, kde jsme měli strávit noc na rozložené pohovce. Naštěstí nám úklid netrval moc dlouho. Bylo teprve sedm večer, když jsme měli všechno hotové, dokonce i pohovka byla rozložená a zbývalo ji jen ustlat. Nikomu z nás se však nechtělo jít spát, ne takto brzy. „Škoda, že jsi tvůj výtvor stihl vyhodit, aniž bych ochutnal." posteskl si Tenie s lítostivým pohledem na Taeho, jakmile jsme se všichni čtyři rozvalili na pohovce s tím, že si třeba pustíme nějaký film. Během úklidu si na Taeho vaření nejdřív nevzpomněl a když mu to došlo, bylo už všechno spláchnuté v záchodě a pánev umytá. „O nic jsi nepřišel, miláčku." odtušil mírně rozmrzele Taeyong. „Bylo to fakt hnusné."

„Říkáš ty." mírně se na něho zamračil Tenie. „Třeba to tak hnusné nebylo, třeba se to dalo nějak zachránit, navíc... není fér, že YangYang tvůj kulinářský výtvor ochutnal a já ne." „Ochutnal jsem to jen já." ušklíbl se Tae. „YangYang nechtěl." „Tím spíš si myslím, že strašně přeháníš, když tvrdíš, že to bylo hnusné." pro změnu se pousmál Tenie. „Příště laskavě necháš na mě, abych zhodnotil, jestli máš pravdu nebo ne." „Žádné příště nebude." znovu se ušklíbl Tae, zatím co já a Ki jsme se jen mlčky culili. „Příště mi dáš ochutnat, jasné?" trval si na svém Tenie. „Nebo... jestli už nechceš znovu vařit sám a něčím mě překvapit, můžeme něco zkusit společně... můžu tě trochu naučit vařit." navrhl smířlivě.

„Fajn... to beru." přikývl Tae. „Nejdřív mě nauč vařit a pak ti teprve můžu uvařit nějakou specialitu, aniž bych se bál, že se z toho pozvracíš." dodal naprosto vážně. Taeho poslední hláška nás tři pobavila a on se pak culil od ucha k uchu stejně jako my. Mně i miláčkovi však přišlo docela vtipné i to, že Taeyong až dnes... po tak dlouhé době, co je s Teniem... připustil, že by se mohl naučit vařit, ale taky jsme se shodli na tom, že jeho pokus o překvapení pro Tenieho je v podstatě mega moc roztomilý... škoda, že mu to nevyšlo... a stejně tak to viděl Tenie... i snaha se přece počítá a hodně se cení.