,,Příběh o tom že krása se nemusí skrývat vždy jen na povrchu, protože někdy může být krása která jde vidět velkým prokletím."
Holly považovala svou krásu za prokletí osudu. Zástupy nápadníků odmítala tak dlouho, až se její zoufalý otec odhodlal k n...
Eugene se prodíral hlučícím davem mrštně jako had a Holly se roztřásla kolena tak silně, že si musela okamžitě sednout, protože Eugene stoupal po schodech směrem k ní a na rozdíl od ostatních přítomných mužů se jí podíval přímo do tváře, poklekl u jejích nohou a přiložil si její ledovou ruku k ústům.
„Ty lstivá potvůrko," zamumlal. „Možná se ti podařilo zmást ty hlupáky, ale mě se tak snadno nezbavíš. Vlastně jsi mi usnadnila práci. Až porazím toho velšského klacka, staneš se mou ženou a hrát divadlo budeš moct jen v mé posteli." řekl a olízl jí ruku. Holly se mu vytrhla a utřela si postižené místo o sukni.
„Musela bych hrát divadlo, pane, protože jinak bych nedokázala splnit své povinnosti." odpověděla přidrzle a Eugenovi zamrzl úsměv na rtech a Holly se zachvěla.
Dívala se za ním, jak pozpátku odchází a klaní se při každém kroku.
„Jak ironické." pomyslela si a ještě nikdy tolik nepotřebovala zastánce a zoufale se zadívala na Gavenmora, který měl meč stále připraven k boji a přimhouřenýma očima sledoval jejich podivný rozhovor. Holly skoro vyletěla z kůže, když se k ní otec naklonil a poplácal jí po ruce.
„Měl jsem to tušit, že nás Montfort zachrání. Bude ti dobrým manželem, uvidíš." řekl a Holly mohla jen doufat, že pochopil její slabé zamručení jako souhlas.
Člověk nemusel mít velkou obrazotvornost, aby si představit, jaký asi bude společný život s Eugenem a až začne stárnout a ztrácet svou krásu, její chlípný manžel si vyhlédne nějakou drzou třináctiletou dívku s pevným poprsím a bohatým věnem a ona se bude moct těšit na pád z hradní věže.
Zatímco ceremoniář představoval nového zápasníka, tři sluhové navlékali Eugena do brnění tak zářivého, až oslepovalo oči a hlas jejího otce zněl nyní přesvědčivě.
„Bojujte čestně, pánové a buďte milosrdní ke svému protivníkovi!" řekl opět ceremoniář a Eugene pozvedl meč, připraven postavit se Gavenmorovi. Holly si přála, aby si neostříhala své krásné nehty až do masa, protože teď jí nezbývalo nic jiného, než si okousávat kůži.
Muži kolem sebe kroužili jako vlci, kteří cítí čerstvou krev a Holly by jejich zápas možná zaujal, kdyby nevěděla, že vítěz získá její tělo.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Gavenmore byl nejméně o patnáct kilogramů těžší než Eugene, ale Leggetovo štíhlé tělo bylo zase mrštnější a úspěšně odrážel Austynovy mocné údery a cinkot mečů vyhrával smrtelnou symfonii.
