Austyn si Holly během uplynulých čtrnácti dní představoval různě.. Jednou jako povýšenou dámu posměšně na něho shlížející... podruhé jako vzteklou harpyji, špitající mu kvůli jeho vypočítavosti... a hned zase jako svůdkyni, lákající ho mrkáním svých dlouhých řas a zábleskem vlhkého růžového jazýčku... Ale když ji spatřil schoulenou v posteli, uvědomil si, že všechny ty představy jen odváděly jeho pozornost od toho, kým Holly doopravdy je.
...Jeho manželkou...
Tenká spodnička se jí vyhrnula a odhalila tak štíhlé nohy a při pohledu na takové nohy bylo nemožné nepředstavovat si je, jak ho objímají kolem pasu. A jako by mu Holly četla jeho myšlenky a stáhla si spodničku dolů a její nesmělost v něm probudila svědomí.
Chtěl ji chránit a vlastnit zároveň a jedním prudkým pohybem strhl závoj z pavučin, který je dělil.
,,Hovíš si tu jako princezna, co, drahá? Chceš, abych tě ovíval pávími péry a krmil tě hroznovým vínem?," řekl a jeho sarkastická poznámka prozradila, že se mu před očima míhají obrazy Hollyiných svůdných rtů, rozevírajících se, aby pojaly cokoliv, co jí Austyn nabídne.
Holly se posadila a zamračeně si prohlížela cizího divocha, kterého kdysi nazývala svým manželem. Vlasy měl rozcuchané, oči červené a divoké, jako by od jejich posledního setkání nespal.
Tehdy vypadal vztekle, ale nyní se tvářil téměř zoufale.
Holly by se ho ráda dotkla, ale neodvažovala se a byla přesvědčena, že pokud ji dneska opustí, už nikdy se nevrátí a tak schovala svůj nepokoj za posměšnou masku.
,,Jestli si myslíš, že jsem tu spokojená, tak se hluboce mýlíš. A s radostí bych vyměnila svou bohatou celu za možnost lehnout si na čerstvě posečenou louku nebo pobíhat v dešti. Tomu ale ty, který zamykáš dámu ve věži a vraha necháváš volně běhat po svém hradě, nemůžeš rozumět," odsekla a Austynův vyraz jí napověděl, že udeřila hřebík na hlavičku.
,,Ty jsi, má paní, úmyslně spáchala podvod, zatímco můj otec neměl na výběr," řekl a kdyby Holly nebyla přesvědčena, že Austyn věří všemu, co říká, propukla by v hystericky smích.
,,Aha, takže strašlivé prokletí Gavenmorů? Osvěž moji paměť. Nebyla to kletba jakési nedůtklivé mořské panny, kterou urazil nějaký nemotorný rybář? Nebo se rozvzteklil tlustý skřítek, protože jeden z tvých předků šlápl na jeho muchomůrku?," dodala podrážděně Holly a Austyn zrudl.
Holly se odvážila pochybovat o něčem, co se ještě nikdo zpochybnit...neodvážil... o pravdivosti kletby Gavenmorovych.
,,Ani jedno, ani druhé," vyhrkl a uštědřil jí dlouhým pohledem.
,,Byla to královna víl Rhiannon, krutá a bezcitná čarodějnice," dodal a Holly se na něj u šklebila.
,,Bezcitná čarodějnice, nespravedlivě obviněná z nevěry," řekla Holly a si namotala si na prst pramen vlasů a přemýšlivě našpulila rty.
,,Když muž odmítne věřit ženě, kterou podle svých slov miluje, pak mi řekni, můj manželi, kdo z nich je nevěrný? Copak tě nikdy nenapadlo, že tvůj otec není prokletý, ale jen vzteklý? A možná, že to byla právě jeho chorobná žárlivost, co vehnala tvoji matku do náruče jiného muže," dodala a Austyn se na ní vztekle podíval.
,,Tak dost.'" vykřikl a žhnul jí svým pohledem.
,,Nevíš, co říkáš. Zřejmě se jen snažíš ospravedlnit svoji nevěru!," okřikl jí Austyn a Holly si klekla, vděčna za příležitost bránit se.
ČTEŠ
Ukrytá ( Probíhá korekce příběhu)
Romance,,Příběh o tom že krása se nemusí skrývat vždy jen na povrchu, protože někdy může být krása která jde vidět velkým prokletím." Holly považovala svou krásu za prokletí osudu. Zástupy nápadníků odmítala tak dlouho, až se její zoufalý otec odhodlal k n...
