Ukrytá ( Probíhá korekce příběhu)

13. Je překrásná

Holly se zhluboka nadechla.

 V hlavě jí hučelo a nedokázala odhadnout, zda byla sražena padajícím stromem, nebo zda přes ni přeběhlo stádo losů, protože před očima měla mlhu, ze které se postupně vynořovaly trsy trávy a až tehdy si uvědomila, že onen obrovský předmět, který ji tlačí tváří k zemi, je tělo jejího manžela a jen díky Austynovým vycvičeným reflexům a soudnosti neskončila po tomto manévru s rozdrcenými kostmi.

Cítila na šíji jeho mátový dech a nejprve se zpod něho chtěla co nejrychleji vyvléknout... To jí však znemožnil neúprosný tlak manželových štíhlých boků a tehdy si všimla, že se jí při pádu vyhrnula sukně a tak nyní dělila Austynovy slabiny a její zadek jen jemná látka spodničky a jeho kalhoty.

 Překvapeně rozevřela oči.

 Nejenom, že Austyn nenosil v rozkroku vypolstrované kalhoty, on ani žádné polstrování nepotřeboval. Všimla si toho a neodvažovala se ani dýchat a zatlačila bradu ještě hlouběji do chladivé trávy.

Trhla sebou, když se z jedné věže ozval hlasitý křik.

 ,,Vy proklaté pijavice! Vy špinaví výběrčí daní! Můžete se hned vrátit domů a vyřídit svému zpropadenému králi, že já mu do jeho anglické truhlice přispívat nebudu... Tady je Wales a Walesem zůstane, dokud můj duch neopustí toto staré tělo!," znělo hlasitým křikem a Austyn hned na to zvedl hlavu a vykřikl.

 ,,Šetři šípy i slovy, starouši! Já...," znělo z jeho úst a kolem nich hned na to prolétl další šíp a Austyn přitiskl ústa k Hollyinu uchu.

 ,,Zůstaň na zemi a ať se děje cokoliv, zůstaň ležet na břiše," zašeptal a kdyby to nebylo tak absurdní, tak Holly by snad i přísahala, že dříve, než prudce vyskočil na nohy, se rty lehce dotkl její šíje.

 Nejraději by ho stáhla zpátky na zem, ale nebyla by schopna říct, jestli by to udělala jen kvůli jeho nebo svému bezpečí, protože bez ochrany manželova těla se cítila jako nahá, ale on vypadal ještě zranitelněji, když odvážně kráčel do středu nádvoří a nabízel své srdce jako terč lukostřelci na věži.

,,Otče, to jsem já, Austyn," vykřikl pevně a stál tam jako bez hnutí.

 ,,Vrátil jsem se domů," dodal a z koně, za kterým se choulil Nathanael, strhnul brašnu plnou zlata a vítězně ji zvedl do výše.

 ,,A donesl jsem tolik zlata, že se už nikdy nebudeš muset bát Eduardových výběrčí daní!," křikl a chvíli bylo napjaté ticho, protože i Holly zadržovala dech. A  překvapilo ji, jak moc se bojí, aby z ní další šíp neudělal vdovu.

Ale z věže se ozvalo jen nesmělé odkašlání, následované vzdalujícími se kroky a Nathanael vylezl zpoza naloženého koně, zatímco Carey pomáhal Elspeth na nohy.

Austyn spustil brašnu k zemi a viditelně se mu ulevilo.

,,Takto nadšeně vítá tvůj otec všechny hosty?," zeptala se Holly a postavila se. Nathanael se na ni varovně podíval a Holly si upravila neposlušnou sukni dříve, než se Austyn stačil otočit.

,,Buď ráda, že jsem schoval olej, než jsem odjel. Protože vařící olej je otcova oblíbená zbraň," řekl Austyn a unaveně si prohrábl vous.

Vypadalo to, že se nacházejí na hlavním nádvoří, vydlážděném kameny a obehnaném chalupami a hospodářskými staveními... Stavitel tohoto hradu asi marně doufal, že se nádvoří navždy stane tepajícím srdcem celé stavby... Nyní však spalo, jako by bylo očarováno nějakým záhadným kouzlem, které si podmanilo celou skálu.