Holly spolkla zoufalý výkřik, když ji Eugene chytil kolem pasu a táhl ji k oknu.
Pohled, který se jí naskytl, byl mnohem lepší a zároveň mnohem horší, než čekala...Dva z Leggetových mužů leželi na dlažbě...A onen obr se choulil v trávě a masíroval si hlavu.
Austyn seděl na svém koni a zdálo se, že je naprosto v pořádku, ale zbývající dva strážci na něho nepřestávali dorážet a jeden se chopil opratí koně a jeho meče, zatímco druhý mu k zádům tiskl kopí.
Holly cítila, jak jí srdce plane láskou, protože Austyn se zachoval přesně tak, jak očekávala a vrhl se bezmyšlenkovitě do boje a nemyslel přitom na žádné možné důsledky.
Vzpomněla si, jak hrdě vstoupil do hradu Tewkesbury v doprovodu jen jediného muže a odnesl si s sebou tu nejzvláštnější cenu, jaká se kdy na turnaji nabízela... nevěstu.
Holly pohlédla znovu na Austyna, tvářil se rozzlobeně, ale jestli za to mohla žárlivost, nebo obava, to nemohla říct. A pravděpodobně si myslel, že úmyslně vyprovokovala Eugenúv útok, aby se mu pomstila a možná to taky chápe jako další důkaz ženské nevěry.
,,Přišel jsem si pro svoji ženu!" vykřikl a Holly si hned vzpomněla na to co Austyn řekl před turnajem ,,Přišel jsem si pro vaši dceru!" a právě tato slova jí teď zněla v hlavě. Ale než stačila Holly rozpoznat ozvěnu minulosti, tak ji Eugene chytil za šaty a postavil na okenní parapet.
Okno bylo mnohem užší než na Gavenmoru, ale její štíhlá postava by se jím snadno protáhla, jenže Holly se zatočila hlava.
,,Přijdeš nahoru!" zavolal Eugene a přitom pohlédl dolů na Austyna.
,,Nebo ti ji mám poslat dolů?" zeptal se ještě a Austyn na chvíli zaváhal.
,,Přijdu nahoru!" vykřikl a přitom se jeho oči dlouze podívaly na Holly, která stála na okně.
,,Výborně. Mojí přátelé tě doprovodí," řekl Eugen a Ďábelský tón v jeho hlase Holly vyděsil, ale nemohla dělat nic jiného než zadržet varovný výkřik a jen si soucitně povzdechnout, když kopí narazilo do Austynovy hlavy a on se svalil z koně na dlažbu.
Austynovi se na rtech objevil zasněný úsměv a zdálo se mu, že leží na louce plné fialových violek a hlavu má opřenou o Hollyina měkká ňadra. A její voňavé kudrny ho polechtaly na nose, když se nad ním sklonila a něžné ho políbila na čelo.
,,Vstávej, ty nemehlo!" kdosi křikl a do tváře mu stříkl proud studené vody.
Austyn otevřel oči a spatřil Holly....Která... skláněla se nad ním, ale své roztomilé rtíky rozhodně neměla našpulené k polibku a spíš se zdálo, že se mu vysmívá.
Protože Austyn zjistil, že jeho žena drží v rukou prázdné umyvadlo a on leží v kaluži vody, oblečený jen do kalhot a ruce měl připoutány ke zdi a do bolavé hlavy se mu nemilosrdně zapichovaly sluneční paprsky...A podle toho, z které strany přicházely, už nebylo ráno, ale odpoledne.
A tmavý srpek měsíce mu na okamžik zastínil tvář, ale byl to jen obličej Eugena z Leggeru, který na něho starostlivě hleděl.
,,Chtěl jsem tě probudit osobně, pane, ale tvoje žena mě prosila, abych to nechal na ní," řekl a Austynův pohled sjel z Eugena zase na Holly a její oči se varovně leskly.
Austyn potřásl hlavou jako velký chlupatý pes a kolem něho se rozlétly kapky vody a Holly upustila umyvadlo a s křikem utekla na druhou stranu místnosti.
,,To je jediný způsob, jak ta dračice dokáže vzrušit muže," pronesl Austyn a pohrdavě se přitom usmál.
Holly si dala ruce v bok a kysele se ušklíbla.
,,Pochybuji, že ostatním mužům trvá tak dlouho, než se vzruší... A určitě se také tak rychle nevyčerpají," pronesla a přitom ho propíchla svým ostrým pohledem.
,,Proč by se měl muž vzrušovat, aby uspokojil ženu, která pod ním leží jako studená ryba?" zeptal se Austyn a Eugene si šátkem otíral vodu z čela a hleděl na ně s nepředstíraným zájmem.
,,Máš na mysli živou rybu, nebo mrtvou, pane?" zeptal se a Austyn se na něj opět znovu podíval.
,,Zcela určitě mrtvou...Protože živá by sebou aspoň sem tam hodila," odpověděl a Holly si posměšně odfrkla a prohrábla si vlasy...Protože když se zlobila, vypadala neodolatelně.
,,Ani Živá, ani mrtvá, pane, ale zmrazená odporem," odsekla hrubě a přitom ho propíchla zlostným pohledem.
,,Ano, to je ono, zmrazená.... A měl jsem strach, že můj pán Dlouhé kopí zemře na omrzliny," řekl a Holly po něm hodila výhružný pohled.
,,Pán Dlouhé kopí! Ha ha! To se tedy přeceňuješ," procedila skrz zuby a Austyn ji probodl pohledem slibujícím pomstu za její drzou poznámku a Eugene se postavil mezi ně, protože zřejmě se bál, že se vrhnou jeden druhému po krku a on nebude moct provést svůj ďábelský plán.
,,Pokud svoji ženu opravdu tak nenávidíš, Gavenmore, proč jsi jí přispěchal na pomoc?" zeptal se a Austyn se chladně zasmál a podíval se na Montforta.
,,Měl jsem k tomu stejný důvod jako ke svatbě... Zlato...Nebo si myslíš, že mi její otec nechá věno, když bude mrtvá?.. A Bůh ví, že já si ho zasloužil...Protože celé týdny jsem musel snášet údery tím jejím ostrým jazýčkem," odpověděl Austyn a Holly stála za Eugenem, ale teď se vyklonila a vyplázla na Austyna svůj jazyk a Austyn se prudce zavrtěl v kaluži vody a snažil se uvolnit z pout.
Protože nejraději by svoji ženu objal kolem krku... když pravé pouto trochu povolilo...Ale zklidnil se, když Eugene vytáhl malou stříbrnou dýku zpoza opasku.
,,Dovol abych tě uklidnil, pane. Protože určitě se rád dozvíš, že nemám v úmyslu zabít tvoji milovanou ženušku," řekl a Austynovi se zatočila hlava. Protože neskutečně se mu ulevilo.
Eugene vyzkoušel palcem ostří nože a pak se laskavě usmál.
,,To ty jsi na turnaji zneuctil mé dobré jméno, a proto tě teď zabiju," dodal a Holly málem prozradilo vylekané zalapání po dechu, ale rychle se vzpamatovala a vesele spráskla ruce.
,,Jaká radost!.. A já už se bála, že budu muset s tím hlupákem zůstat navěky," řekla a dokonce i Eugena její chladnokrevná reakce překvapila.
,,Připomeň mi, abych v noci nezhasínal svíčku, až se mnou budeš ležet v posteli, drahá," odpověděl nahlas svým hlasem a Austyn začal pomalu pohybovat pravým poutem nahoru a dolů.
,,Potřebuje získat ještě trochu času...," řekl si pro sebe a snažil se rychle něco vymyslet čím by Eugena, ještě trochu zaměstnal.
ČTEŠ
Ukrytá ( Probíhá korekce příběhu)
Romance,,Příběh o tom že krása se nemusí skrývat vždy jen na povrchu, protože někdy může být krása která jde vidět velkým prokletím." Holly považovala svou krásu za prokletí osudu. Zástupy nápadníků odmítala tak dlouho, až se její zoufalý otec odhodlal k n...