Holly se vyděsila, když jí bylo řečeno, že manžel chce do hodiny odjet z Tewksbury, protože doufala, že stráví svatební noc pod otcovými ochrannými křídly ,,Protože možná by nereagoval na její prosby o smilování," pomyslela si smutně, ale aspoň by při nich trpěl.
Austyn byl znepokojen, když se dozvěděl, že si jeho žena přeje, aby ji doprovázela chůva a kněz. Chůvu by ještě snesl, přestože mu Holly na takové vymoženosti připadala dost stará, ale kněz, to byla zcela jiná záležitost a dokonce i když seděl připraven na cestu na tvrdohlavém oslíkovi, ústa měl posměšně zkřivená.
Na hradě Gavenmore neměli kněze už dvě desetiletí a Austynovi to tak vyhovovalo.
,,Copak prokletí lidé potřebují marné sliby božího milosrdenství?," znělo mu v hlavě zatímco Carey vyváděl zvířata za dohledu hraběte z hradu, Austynova žena prohlásila „Budu potřebovat nosítka," a Austyn si se svým společníkem vyměnil pobavený pohled.
Její otec ji zcela určitě vozil po kraji v uzavřených nosítkách, aby předešel případným posměvačným poznámkám. Ted, ale když je jeho žena, se jí nikdo neodváží vysmívat, aniž by riskoval vyražené zuby, či dokonce život.
,,Obávám se, že to nebude možné," vysvětloval jí trpělivě.
,,Není tu nikdo, kdo by je nesl. Jen já a můj sluha," dodal a představa, že nesou přes skalnaté vrchy a temné lesy jeho rodné krajiny tak směsný náklad, ho rozesmála.
Holly zvedla oči v sloup a uvažovala, jak dlouho bude ještě její manžel předstírat, že na něho v blízkém lese nečekají hordy Velšanů, připravených podřezat všem krky pří prvním náznaku zrady.
,,Jak si tedy představuješ, že pojedu?," zeptala se pomalu, jako by mluvila s dítětem.
,,Samozřejmě na koni," odpověděl stejným tónem a Holly se pobaveně podívala na koně. Vedle svalnatých ořů sira Austyn a jeho sluhy stála čtyři zvířata plně naložená otcovým zlatem. Stěží by dokázala vysvětlit, že jí tatínek dovolil cestovat jen v doprovodu ozbrojené stráže a navíc v uzavřených nosítkách, které ji chránily před hladovými pohledy případných nápadníků.
Doufala, že bude mít během cesty trochu soukromí, aby si mohla aspoň na několik hodin uvolnit zmučená ňadra.
Žalostně se podívala na otce. Otočil hlavu a dával jí jasně na vědomí, že se od něj pomoci nedočká.
,,Neumím jezdit na koni," zafňukala a Gavenmore si založil ruce na prsou.
,,Tak můžeš jet se mnou," dodal a Holly zamířila k nejbližšímu naloženému koni.
,,Naučím se to," prohlásila, protože představa, že poprvé pojede sama na koni, jí připadala přijatelnější než představa, že stráví hodiny schoulená v náručí svého svalnatého manžela. Na jejichž šíji by cítila jeho svěží mátový dech nebo, ještě hůře, by ho musela objímat zezadu a narážet citlivými bradavkami svých zmučených ňader do jeho zad.
V takovém případě by v noci ve svém převleku nevydržela.
Nesměle se přiblížila k nejmenšímu koni, který v porovnání s Gavenmorovým ohnivým ořem vypadal ryzák drobně, ale čím více se Holly blížila, tím větší jí připadal a natáhla ruku k opratím.
,,Kéž bych měla jablko nebo mrkev", pomyslela si.
,,Hodný koníček," řekla chlácholivě a odfrknutí, které se ozvalo za jejími zády, určitě nevydal kůň.
ČTEŠ
Ukrytá ( Probíhá korekce příběhu)
Romance,,Příběh o tom že krása se nemusí skrývat vždy jen na povrchu, protože někdy může být krása která jde vidět velkým prokletím." Holly považovala svou krásu za prokletí osudu. Zástupy nápadníků odmítala tak dlouho, až se její zoufalý otec odhodlal k n...
