,,Dobré ráno, Winnie," pozdravila Holly, když na nádvoří míjela ženu skloněnou nad neckami s prádlem.
,,Jdu k řece natrhat nějaké květiny," řekla ještě a Winifred se na ní pousmála.
,,Dobrý den, lady Holly," odpověděla jí Winifred která se narovnala na pozdrav a závistivě sledovala pružný krok své mladé paní.
Holly vesele pohupovala košíkem a pobrukovala si nějakou písničku. Na azurové modrem nebi skotačily bílé obláčky a bylo to, jako by déšť pokřtil zemi a pak poslal slunce, aby na ni zářilo. Protože svěží ranní vzduch vylákal ven i všechny obyvatele hradu.
Někteří sbírali med z hradních úlů a jeden muž právě přibíjel podkovy ke kopýtkům klidného oslíka.
Všichni Holly s úsměvem zdravili a i dva žlutí ohaři kolem ní skotačili, dokud je neodlákala vůně šunky, pečící se na otevřeném ohni. A když Holly zjistila, že Rys z Gavenmoru není nablízku, oddechla si. Protože neměla nejmenší chuť kazit si tak hezký den přemýšlením o rozporuplném vztahu k Austynově otci.
Zamávala na Careyho a vesele se zasmála, když viděla, že kvůli její přítomnosti minul terč namalovaný na kupě sena a naoko rozzlobeně jí pohrozil pěstí a pak jí poslal vzdušný polibek a Holly zvolnila krok, když procházela kolem hrobu Austynovy matky.
Hlína stále ještě nesla stopy včerejšího boje, ale místy vyrůstaly zachráněné sasanky.
Holly se sevřelo hrdlo, když si všimla neohrabaného nápisu vytesaného do kamene ,,Gwyneth z Gavenmoru, milovaná matka" a kouzlo okamžiku téměř zmizelo, když se k ní přiřítil Nathanael se svazkem papírů který měl pod paží a Holly přidala do kroku a sestupovala dolů k řece.
,,Dneska nemám náladu na tvoje prosby o smíření, Nate. Rozhodla jsem se modlit k Bohu v soukromí své komnaty a mohu tě ujistit, že má duše září jako čerstvě vyražený peníz," řekla Holly a přitom se na něj pousmála.
,,Tedy bude brzy zářit", opravila se v duchu.
,,Jakmile se přizná Austynovi ke svému převleku," znělo jí v mysli a Nathanael klouzal za ní k řece a v sandálech které měl na nohou se mu šlo po kamenité zemi špatně.
,,Poslouchejte mě, Holly, nebojím se o vaší duši. Bojím se o vás, protože jste v nebezpečí. V strašlivém nebezpečí," řekl a Holly ho hned na to zarazila, takže to nestačil dopovědět.
,,Hrozí mi, že se zřítím dolů do řeky, jestli mi okamžitě nepřestaneš šlapat na paty. A dovedeš si představit, jak obtížné je chodit ve vycpané sukni?," odsekla, jenže její slova ho však nezastavila a zamával papíry které měl v ruce.
,,Během svého rozsáhlého studia historie rodu Gavenmorů jsem dospěl k závěru, že váš manžel je proklet paní a mám k tomuto tvrzení řadu důkazů," dodal a Holly si povzdechla.
,,Tak proklet říkáš? Máš snad na mysli věčné prokletí a podobné nesmysly.. nebo? Tak co je to? Narůstají mu za úplňku rohy a kopyto? Nebo se dal do spolku s démony a obětuje panny na krví zbroceném oltáři?," pokládala mu jednu otázku za druhou a on na ní jen přihlouple hleděl.
,,Ještě něco horšího, má paní. Poslouchejte. Toto jsou zřejmě slova královny vil Rhiannon, které vyslovila poté, co byla jedním z Austynových předků nespravedlivé obviněna z nevěry," odpověděl Nathanael a klopýtl o drn.
,,Od tohoto dne se stane láska tvou osudovou slabostí a krása tvým věčným prokletím," řekl nahlas a Holly při těch slovech přeběhl mráz po zádech a rozzlobila se.
ČTEŠ
Ukrytá ( Probíhá korekce příběhu)
Romance,,Příběh o tom že krása se nemusí skrývat vždy jen na povrchu, protože někdy může být krása která jde vidět velkým prokletím." Holly považovala svou krásu za prokletí osudu. Zástupy nápadníků odmítala tak dlouho, až se její zoufalý otec odhodlal k n...
