,,Příběh o tom že krása se nemusí skrývat vždy jen na povrchu, protože někdy může být krása která jde vidět velkým prokletím."
Holly považovala svou krásu za prokletí osudu. Zástupy nápadníků odmítala tak dlouho, až se její zoufalý otec odhodlal k n...
Narovnal se, odkašlal si a pronesl vážným hlasem. „Vaší povinností bude podřídit se manželově vůli."
„Ano, podřídit." zopakovala Elspeth a souhlasně pokyvovala hlavou a kněz se na ni zamračil.
„Dá se říct, že Bůh vybavil muže čarovným nástrojem. Mocným a posvátným kopím." dodal a Holly vykulila oči, když si vybavila silné a dlouhé kopí velšského rytíře, které jí nabídl během turnaje.
„Ano a bude vás chtít svým kopím propíchnout." přidala se Elspeth.
„A poteče krev. Spousta krve. Ale přitom se vám to bude líbit." dodala a Holly cítila, jak se jí podlamují kolena.
„Jaká škoda, že Elspeth vylila všechnu vodu na Nathanaela." řekla si pro sebe a obávala se, že by se za chvíli mohla hodit.
„Zmlkni, ženo." zarazil ji Nathanael a Elspeth se ušklíbla, ale uposlechla ho.
„Líbit se jí to pochopitelně nebude. Žena musí trpět za svůj hřích v zahradě." řekl a Holly na něho nevěřícně hleděla.
„Copak je Nathanael opravdu vševědoucí, že ví o mém hříchu v zahradě? A že ví o tom, že jsem se nechala políbit neznámým rytířem a ani se nebránila?" dodala si pro sebe a upřela na něj svůj polekaný pohled.
„Kdyby tehdy nekousla do jablka, které jí nabídl had," pokračoval Nathanael a přitom trochu zvážněl. „Lidstvo by možná ještě stále žilo v ráji...." dodal a Holly si ulehčené oddychla, když zjistila, že Nathanael mluví o Evině hříchu a ne o jejím a chůva na ni zamrkala.
„Musíte to vydržet, dítě, jinak by do vás nemohl dostat své...dítě." řekla a Holly se vylekala ještě více.
„Dítě!... Dítě by mě k Velšanovi připoutalo navždy." znělo jí v tu chvíli v hlavě a otřásla se při představě smečky malých chlupatých koťat, se zakřivenými drápky a zdviženými nosíky.
„Copak si opravdu zasloužím tak strašlivý trest?" zeptala se sama sebe a ze zoufalství začala pochodovat po místnosti, podobně, jako před chvílí Nathanael. Byla ochotná přijmout trest za své vlastní hříchy. „Ale proč mám trpět za nějakou vzdálenou příbuznou, která měla slabost pro hady?" slyšela ve své hlavě a chvíli uvažovala a pak se otočila k Elspeth a Nathanaelovi.
„Vdám se za toho Velšana. Bohužel nemám na výběr. Ale jeho ženou se nikdy nestanu." řekla Holly, která se před svým učitelem velmi nerada chovala podřízeně, ale tentokrát se přinutila před ním pokleknout a uchopila ho za ruku se slovy. „Je nezbytné, abych zůstala tak ošklivá, že se na mě Gavenmore nebude moci ani podívat, natož aby se mnou spal.... Pomůžete mi?" zeptala se a přitom na oba upřela své pohledy.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
