,,Příběh o tom že krása se nemusí skrývat vždy jen na povrchu, protože někdy může být krása která jde vidět velkým prokletím."
Holly považovala svou krásu za prokletí osudu. Zástupy nápadníků odmítala tak dlouho, až se její zoufalý otec odhodlal k n...
,,Dnes v noci za ní nepůjde," znělo Austyn v hlavě, když se šplhal na měsícem osvětlený kopec a věděl, že svůj slib nedodrží. Protože nedokázal jí odolat, podobně jako moře nedokázalo odolat vábení měsíce. A ona nedokončená zeď ve tmě připomínala ohromný chrup nějakého zvířete.
Přeskočil ji, vděčen za tmu a sladkou anonymitu, kterou mu nabízela, protože jedině v noci se odvážil navštívit Holly v její komnatě.
Prošel kolem opuštěné kaple a vyhýbal se hořícím pochodním jako plížící se šelma.
Už byl téměř u venkovního schodiště, když vtom se ze stínu vynořila plavovlasá postava a zastoupila mu cestu. Austyn se zastavil a dal si ruce v bok.
,,Kdyby sis nasel ženu, neměl bys čas pronásledovat mě jako svědomí," řekl a Carey se na jeho slova jen drze usmál a pak řekl ,,Proč bych si přidělával starosti? Doufal jsem, že mi půjčíš tu svoji," odsekl a přitom se dlouze podíval do očí svého přítele.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Když Holly uslyšela tiché zaskřípění dveří, narovnala se, připravena k poslední bitvě s mužem, kterého milovala... Nadechla se a pomalu se otočila... Překvapeně vydechla, když spatřila postavu, choulící se u dveří, která vůbec nevypadala jako její manžel.
,,Otče Rhysi?," řekla překvapeně, protože její tchán byl první muž kromě jejího manžela, který se odvážil navštívit ji ve věži. A vzpomněla si na jeho bouřlivý proslov z balkónu, když Austyn odhalil její převlek a zachvěla se.
Přiložil si prst k ústům, jako by ji prosil, aby mlčela a vypadal ostýchavě, téměř dětinsky.
,,Tatínek mi zakázal sem chodit, ale utekl jsem mu, když šel za tou svou děvkou," řekl po chvíli a Holly na jeho slova překvapeně vydechla
,,Váš tatínek vám to zakázal? Tomu nerozumím," odpověděla a přitom se na něj podívala nechápavým pohledem.
,,Říkal mi že jsi nestydatá, ale já mu to nevěřím," dodal a v modrých očích... tolik podobných Austynovým.. se objevily slzy, které jí připomněly, o kolik ji tma připravila.
,,Stýská se mi po tobě, mami. Moc se mi stýská," řekl a až teď Holly pochopila, o čem to mluví.
Přestože tolik soucítila s ženou, která před ní tuto komnatu obývala, ani jednou ji nenapadlo zamyslet se nad jejím dítětem... Nad malým chlapcem, kterého krutý a pomstychtivý otec připravil o mateřskou lásku...
A poprvé od chvíle, kdy se dozvěděla o tom, jak Rhys z Gavenmoru zavraždil svoji ženu, jí tohoto muže bylo líto.
,,Vaší mamince se po vás určitě taky stýskalo, pane. Moc. Ale já jsem někdo jiný," řekla hlasem plným soucitu a on naklonil hlavu na stranu, jako by poslouchal ozvěnu dávno zapomenuté melodie.
