Austyn táhl svým koněm po šachovnici a bez náznaku lítosti sledoval, jak mu jej otec bere obyčejným pěšákem.
Rhys byl od onoho osudného útoku na Holly mírný jako beránek... Jako by ten ošklivý násilnický čin vyhnal z jeho duše temné síly...A v prvním okamžiku ho chtěl Austyn uvrhnout do sklepní kobky, ale pak se rozhodl svěřit otce do Emrysovy péče a byl si jist, že otec už nikdy žádné ženě neublíží.
Emrys prohrábl oheň, který rozdělal v krbu, aby z místnosti vyhnal všudypřítomnou vlhkost, zatímco Winifred zručnými pohyby škubala peří z kuřete a neustále vrhala neklidné pohledy na dveře.
Austyn se zamračil.
,,Carey se měl vrátit už před dvěma dny. Ale možná se rozhodl zůstat v Tewksbury, dokud déšť neustane", uklidňoval se a sám se ze všech sil snažil na dveře nedívat, aby na sebe neprozradil, jak moc se těší na zprávy o Holly.
A i otcovo mlčení vyhovovalo Austynovu rozpoložení a tak málem leknutím vyskočil, když Rhys vykřikl „Šach!" a Austyn se potají podíval ke dveřím a uhnul králem z dosahu otcova střelce a nechával svou královnu nestřeženou a Rhys okamžitě využil příležitosti, získal královnu a zahnal Austynova krále do kouta.
,,Šach-mat!" vykřikl a pohl šachovou figurkou vpřed.
,,Zdá se, že lepší vyhrává," prohlásil Austyn a pokusil se o úsměv, protože mezitím už začal chystat figurky pro další hru.
,,Oba víme, že to není pravda, synu," prohodil Rhys a Austyn se na svého otce překvapeně podíval, protože v Rhysových modrých očích viděl bolest. A vzpomněl si na časy, kdy mu otec připadal jako hrdina...a na časy kdy tehdy byli všichni šťastní.
,,Byl jsem na nádvoří," řekl Rhys tiše a Austyn seřadil pěšáky do vzorné řady a snažil se potlačit zlost, kterou cítil.
,,Holly mi to řekla... To od tebe bylo myslím dost nechutné, nemyslíš?.. Špehovat vlastního syna a jeho...," na okamžik se musel odmlčet a pak to dořekl ,,...nevěstu," a Rhys jen na jeho slova zakroutil hlavou.
,,Ne, to si nemyslím...A mluvím o noci, kdy má matka vyskočila z okna," odpověděl a Austyn ztuhl. Protože když se tentokrát podíval otci do očí, nemohl se od nich odtrhnout.
,,Naposledy jsem ji viděl jako malý chlapec," řekl tiše Rhys a přitom se na něj podíval dlouhým pohledem.
,,...A tak jsem se potají vydal do věže, abych ji navštívil....A to já jí řekl, že je otec se svojí milenkou....A ona... Rozplakala se...A pevně mě objala a řekla mi, že jsem hodný chlapec a že mě má moc ráda...A pak mě poslala pryč," dodal a zahleděl se přitom na šachovou figurku ve své ruce.
,,Možná, že kdybych zůstal... a kdybych jí neřekl o té druhé ženě...," zašeptal a Austyn byl překvapen, že je jeho srdce ještě schopné poskytovat útěchu.
,,To nebyla tvoje chyba. Hrál jsi jen roli obyčejného pěšáka v žárlivé a pomstychtivé hře tvého otce," odpověděl Austyn a přitom se na něj chápavě podíval.
,,Ona mě milovala... Byla to věrná a oddaná žena," řekl Rhys a Austyn se kousl do rtu.
,,Buď rád, že můžeš na svoji matku vzpomínat s láskou," zašeptal a Rhys zamrkal.
,,Nemluvím o své matce, ale o tvé matce. O Gwyneth," řekl a Austyn byl zmaten, protože poprvé od matčiny smrti slyšel svého otce mluvit o ní hezky a možná se Rhys vrátil hluboko do minulostí, do sluncem prozářeného léta, které předcházelo osudnému podzimu, jenž zničil jejich životy.
ČTEŠ
Ukrytá ( Probíhá korekce příběhu)
Romance,,Příběh o tom že krása se nemusí skrývat vždy jen na povrchu, protože někdy může být krása která jde vidět velkým prokletím." Holly považovala svou krásu za prokletí osudu. Zástupy nápadníků odmítala tak dlouho, až se její zoufalý otec odhodlal k n...
