Ukrytá ( Probíhá korekce příběhu)

15. Rozdíl mezi šitím a šitím

Austyn na okamžik odtrhl pohled od schodů vedoucích dolů do hlavního sálu a posunul figurku na šachovnici tak, aby ochránil svou královnu.

,,Ha! Šach-mat!," zakrákal jeho otec a uchopil do dlaně Austynova krále.

 ,,Kolikrát jsem tě synu varoval, abys nenechával svého přítele nechráněného, když právě běháš za nějakou ženskou sukní? Možná vypadá zranitelně, ale ta zrádná čubka se o sebe umí postarat," řekl a většinou Austyn otci dovolil, aby mu udělal přednášku o proradnosti opačného pohlaví, ale tentokrát na ni neměl náladu.

 Byl si však vědom toho, že existuje jen jedno další téma, které otce vytrhne ze zádumčivosti a tak se Austyn opřel o lavici a natáhl si nohy.

 ,,Stejně bys mě porazil, otče. Tvoje královská strategie byla vždy lepší než moje," dodal a tato poznámka stačila k tomu, aby Rhys z Gavenmoru začal vypočítávat dalekosáhlý seznam úspěchů jeho milovaných velšských králů... Llewelyna ap Gruffydda, Llewelyna Velikého a dokonce i mocného Artuše, o kterém nikdo nevěděl, jestli to byl doopravdy člověk z masa a kostí, nebo jen hrdina slavných bájí.

 Poté se otec propracoval k ostré kritice anglického krále Eduarda a kterého Eduarda, to nebylo podstatné, protože v otcově pokroucené představivosti stále ještě vládl Eduard I. .... Ten Eduard, jehož návštěva na tomto hradě na podzim roku 1304 všechny přivedla do zkázy...  A ten Eduard, který zemřel tři roky poté, co je zbavil hraběcího titulu, panství, vazalů a dalšího majetku.

 Zbyl jim jen polorozbořený hrad na holé skále nad řekou Wye a ozvěna ženského smíchu.

Austyn nemilosrdně přerušil otcovo žvatláni a byla to nutnost, které se musel naučit, aby si zachoval vlastní zdravý rozum.

 Byl podrážděný a neustále hleděl na schodiště a netoužil po ničem jiném, než aby aspoň na okamžik spatřil svou nevěstu.

Pokud se totiž rozhodla nedostavit se ke společné večeři, znamená to, že jeho dárky její zraněné city neuklidnily.

Carey seděl zády ke kruhovému krbu uprostřed místnosti a líně brnkal na loutnu. Bratr Nathanael se uvelebil v koutku a louskal ořechy do dřevěné mísy. ,,Zvláštní zábava pro kněze", napadlo Austyna a jeho pozornosti neunikl nenávistný výraz v Nathanaelově obličeji a neustálé praskání mu začínalo jít na nervy ještě více než otcovo monotónní drmolení a Careyho falešné brnkání.

Poklepal prsty na desku stolu, ze kterého se zvedl prach a měl strach, že Holly, zvyklá na přepych hradu Tewksbury, musí připadat jeho domov jako ruina.

,,Prásk - prásk!," ozvalo se, protože kamenná podlaha byla pokrytá vrstvou rákosu a štiplavý kouř ze svíček se plazil po celé místnosti, kterou nedokázala vyvětrat ani oválná díra ve stropě nad krbem.

,,Prásk - prásk!," ozvalo se znova a Austyn si protáhl ruce.

 Obával se, že se neudrží a brzy Nathanaelovi rozbije hlavu, ale kněze zachránila před tragickým osudem jeho paní, která se objevila na schodech a Austyn se bezděčně postavil a do otcova mumlání se vloudil podrážděný tón.

Lady Holly scházela ze schodů s královskou důstojností a její široké boky se jí pohupovaly ze strany na stranu a tvář měla zakrytou tenkým hedvábným závojem.

Za ní kráčela chůva a držela jí vlečku.

 Holly sešla bez problémů až dolů, ale pak špatně odhadla poslední schod a šlápla do prázdna...Austyn se k ní rozběhl, aby ji zachytil dříve, než spadne na zem a rozmrzele si uvědomil, jak špatně asi musí přes závoj v slabém světle vidět.