19. Dokázal by jí dát své srdce

261 20 2
                                    


Austyna by nepřekvapilo, kdyby ho jeho žena začala litovat. Nebo se od něho znechuceně odvrátila, nebo kdyby sklonila hlavu a styděla se za zneuctění jeho rodiny.

Ale byl však šokován, když zjistil, že se Holly změnila v malou dračici, která si s ním chce poměřit síly, protože na bojišti se s tak neohroženým protivníkem jako byla ona ještě nesetkal a kdyby byla kočka, určitě by mu teď prskala přímo do ohromeného obličeje.

,,Opustila vás?," opakovala a přitom měla na tváři neproniknutelný pohled.

 ,,Podle mě ta ubohá žena neměla na výběr," odsekla hned na to a její přímý útok vytrhl Austyna ze zamyšlení a tak také pozvedl hlas.

 ,,Mohla zůstat v manželově posteli a ctít svatební slib!," řekl a ona po něm jen vrhla svůj pohled.

,,A tvůj otec ji nemusel uškrtit! Proč tedy neuškrtil i svého milovaného krále?," zeptala se a Austyn o krok ustoupil, protože to byla dobře mířená rána a v Gavenmoru se kolem okolností smrti jeho matky chodilo vždy jen po špičkách. 

Ta záležitost poznamenala krví životy všech obyvatel, ale nikdo se o ní neodvažoval hovořit. Až teď Holly....na ošklivou a kurážnou Holly. Která teď neměla s ním slitování.

 ,,Je snad vražda menší prohřešek než nevěra? Pečuješ o něho, jako by byl tělesně postižený, ale přitom mu nedovolíš, aby květinou uctil památku své manželky, protože jen chladné kameny pokrývají její hrob," dodala a Austyn přistoupil k Holly blíž a uchopil ji za ramena a přitiskl si jí k sobě.

 ,,Ty kameny jsem tam umístil vlastníma rukama!," řekl a její fialkové oči v tu chvíli hořely vášní.

 A místo toho, aby se v jeho objetí ztišila, ho odstrčila a nenechala se uchlácholit jen tak, což Austyna potěšilo.

,,Ó, jak velkorysé," řekla posměšně a její pohled se zúžil.

 ,,Řekni mi, copak jsi opravdu svou matku tak nenáviděl?," zeptala se a on na ní jen dlouze pohlédl.

,,Zbožňoval jsem ji!," řekl a toto prohlášení, které v sobě skrýval celých dvacet let, z něho teď vyletělo jako blesk z čistého nebe. A zadíval se na Hollyiny rty, které byly najednou tak jemné a přitažlivé a zašeptal ,,Zbožňoval jsem ji," a Holly byla připravena snášet Austynův výbuch hněvu, ale roztoužený pohled jeho očí ji vyvedl z míry.

 Měla chuť rozplynout se v jeho náručí a jemně si přitáhnout jeho hlavu k ňadrům a...

Bolestně ji píchlo u srdce, když si uvědomila, že by Austynova hlava by nespočinula na jejím měkkém poprsí, ale na tuhých obvazech, kterými měla ovázané tělo a tak zmateně se k němu přitiskla a na ten kratičký okamžik ji držel tak, jako by ji už nikdy nehodlal pustit, ale pak svěsil paže volně podél těla a tak odstoupila od něho, protože se bála, že podlehne dalšímu, ještě nebezpečnějšímu pokušení.

 ,,Takže tvá matka nebyla žádná poběhlice, jak tvrdil tvůj otec?," zeptala se po chvíli Holly a Austyn se zamračil. 

,,Byla krásná, ale také skromná a oddaná. Po mně už nemohla mít další děti, takže věděla, že budu její jediný syn a učila mě číst a psát a povzbuzovala mě, abych se naučil spoustě věcí, které se mi budou jako budoucímu rytíři a pánovi mnoha pozemků hodit a učila mě, jak se modlit," řekl a jeho dlouhé tmavé řasy mu zastínily oči.

 ,,Od její smrtí jsem se nemodlil," dodal a Holly zvedla pléd a přehodila si jej přes ramena.

 ,,Možná je nejvyšší čas, abys znovu začal," řekla a otočila se, protože se chystala odejít, aby mohl zůstat sám se svými myšlenkami.

Ukrytá  ( Probíhá korekce příběhu)Kde žijí příběhy. Začni objevovat