,,Příběh o tom že krása se nemusí skrývat vždy jen na povrchu, protože někdy může být krása která jde vidět velkým prokletím."
Holly považovala svou krásu za prokletí osudu. Zástupy nápadníků odmítala tak dlouho, až se její zoufalý otec odhodlal k n...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Holly Felicie Bernadetto z Chastelu!" znělo sálem a Holly skryla úsměv za drobný čepec, který právě vyšívala a zadívala se přitom na manžela, který kráčel přes louku jejím směrem a na hezkém obličeji měl rozzlobený výraz, ale vypadal by ještě strašlivěji, kdyby mu na ramenou neseděla tříletá holčička a netahala ho za uši.
A zastavil se těsně před pokrývkou, na které v košíku spala jeho nejmladší dcerka a zamával Holly před očima kusem pergamenu.
,,Víš, co to je?" zeptal se a Holly odložila vyšívání na stranu a bezděčně si namotala na prst havraní kadeř šestileté dívenky, která jí spala na klíně.
,,Dopis od barona z Gloucesteru," hádala a přitom se na Austyna šibalsky pousmála.
,,Předpověd počasí...Nebo nějaké drby o králově milence...Nebo snad stížnost na velikost jeho volete..." řekla a Austyn otevřel dopis, ale než mohl začít číst, tak musel odstrčit dceřinu ručku, která mu zakrývala výhled.
,,Neberte to jako drzost, Gavenmore," četl a přitom se na Holly dlouze podíval.
,,Ale doneslo se mi k uším, že by vaše nejstarší dcera byla vhodnou nevěstou pro osamělého vdovce, jako jsem já.... Povedený osamělý vdovec!... Spíš starý chlípník!" řekl Austyn a zmuchlal papír do kuličky a jeho dcerka ho vesele poplácala po hlavě.
,,Tatínek je starý nabručený medvěd!" vykřikla a přitom se podívala do očí svého otce.
,,Tatínek není nabručený medvěd, Gwynnie...Jen teď když mu král vrátil jeho titul, tak se stal z něho nabručený hrabě," řekla Holly a Austyn opatrně sundal holčičku na zem a jemným plácnutím po zadečku ji poslal hrát si do trávy a sám se posadil vedle Holly...A vypadal ustaraně.
,,Už to začíná, že? Myslel jsem si, že budeme mít ještě pár let klid," pronesl a Holly mu položila hlavu na rameno.
,,Muselo to přijít. Vždyť Felicii a Bernadettě je už skoro osm," odpověděla a Austyn se zamračil.
,,Kde vlastně dneska jsou?," zeptal se a přitom se dlouze podíval na Holly.
,,Strýček Carey je učí jak střílet z luku," odpověděla Holly a Austyn se otřásl.
,,Doufám, že si vzal brnění," řekl a přitom Holly jemně pohladil.
,,O tom nepochybuji...A myslím, že se už poučil, když mu upustily na hlavu džbánek s vlčími máky...A od té doby jsem ho neviděla bez helmy... A pamatuješ si, jak málem zapálily severní věž, když si v krbu pekly kaštany?" dodala Holly a Austyn jen zakroutil hlavou.
,,Ještě pořád mi není jasné, jak se do komína dostalo to povlečení...," řekl a pohladil spící dcerku po vlasech.
,,Jsou tak krásné," zašeptal a kdysi by zněl jeho hlas zoufale, ale nyní v něm byla pýcha a překvapení nad tím, že jejich láska přivedla na svět tak půvabná stvoření...A Holly ho pohladila po prošedivělých spáncích.
,,Mám strach, že za pár let poznáš, že existují i horší věci než mít hezkou manželku...Protože budeš muset odhánět nápadníky od šesti krásných dcer...A doufám, že si přitom nevzpomeneš na tu kletbu," řekla Holly a Austyn ji objal.
,,Ty a děvčata jste mým největším požehnáním," zašeptal jí něžně do vlasu a políbil ji tak, že zažehl znovu onu vášeň, která mezi nimi stále plála jasným plamenem.
A po chvíli jejich něžné objetí přerušil dusot koňských kopyt.
,,Jak jsi to mohl udělat, Austyne!" vykřikla Holly, když před sebou spatřila rytíře v plné zbroji, protože líbezný bojovník přijížděl od nově opraveného hradu. A Austyn jen pokrčil rameny a obdařil ji jedním ze svých úsměvů, kterým se nedalo odolat.
,,Tvůj otec mi poskytl brnění, ale to, že by jedna z našich dcer mohla odhánět nápadníky, napadlo mě," řekl a hbitý jezdec prudce zastavil koně a sundal si helmu, ze které se vyřinul proud havraních kudrn.
,,Viděla jsem tě, jak líbáš tatínka, mami... To je tak nechutné!" vykřikla dívka a zvedla nosík k obloze a opovržlivě si odfrkla.
,,Já nikdy žádného muže nepolíbím," pronesla a Austyn se usmál.
,,To je moje dcera," řekl a Holly ho štípla.
Pak jezdkyně otočila koně a pobídla jej ke klusu a Austyn s Holly společně pozorovali, jak dívka odvážně cválá kolem vnějších hradeb.
Po matce zdědila krásu a rošťáckou povahu a po otci bojovnost a tvrdohlavost.
A několik pěvců a řada básníků prohlásila tmavovlasou modrookou vílu za nejkrásnější dívku celé Anglie a Holly tento titul ochotně předala své nejstarší a milované dceři, která byla počata před dvanácti lety v nejměkčí a nejpohodlnější posteli v Tewksbury...
Tak a to by už byl konec a mě nezbývá nic jiného než se s vámi rozloučit a poděkovat vám že jste tuto knihu dočetly až do konce, protože každého kdo tuto knihu přečetl si nesmírně vážím. A budu i nesmírně šťastná pokud se vám líbila a pokud i nadále zůstanete mými věrnými čtenáři.
Chtěla bych jí věnovat sobě, ale i vám všem ať už to je @tynkaa19,@__eliskaa__ nebo @holkasknihou.
Vážím si vás všech a budu nesmírně ráda, když si knihu přečtete klidně i dvakrát :)
