That day

7. Kapitola

Skyler

Jdu po chodbě a když zahnu za roh, tak uvidím Billa.
Jenomže není sám.
Objímá se s nějakou holkou a u toho má na tváři široký úsměv.

"Tak dlouho jsem tě neviděla, jak se máš?
Slyšela jsem o kapele, moc gratuluju." zasměje se ta holka a konečně z něj sleze.
Má hrozně vysoko posazený hlas.

"Jo, docela se nám daří. A co tady vůbec děláš, Miley?
Rozhodla ses změnit školu?" zeptá se on jí a ani jeden nemají nejmenší tušení, že je poslouchám.
Cítím se sice trochu trapně, ale nedokážu si pomoct.
Tak Miley, jo?

"Jo, napadlo mě, že se vrátím k tomu svému a budu umělkyně." odpoví mu a u toho rozpřáhne ruce.
Umělkyně, to určitě.
Obrátím oči v sloup.

"To je super." usměje se na ní.
Na tohle nemám žaludek.
Otočím se a vydám se zpátky do třídy.

***

"Počkej, Sky, můžu jít s tebou?" zaslechnu za sebou a jenom o vteřinu později se vedle mě objeví Bill.
Zrovna dneska si musí Wee dodělávat úkoly.

"Jestli chceš." zamumlám a tak vedle sebe jdeme v tichosti.
"Hele, co to bylo za holku, se kterou ses dneska bavil na chodbě?" nadhodím a on se na mě podívá.

"Nevěděl jsem, že si nás viděla." řekne a zase obrátí pohled před sebe.
"Byli jsme dlouho kamarádi. Snad nejlepší, jenomže potom jsme se kvůli něčemu pohádali a od té doby se neviděli." vysvětlí a já zakroutím očima.

"Jasně. Taková holka chce být určitě jenom kamarádka." pronesu trochu jedovatě.
Co to se mnou je?

"Jak to myslíš? O co ti jde?" zeptá se mě a u toho se zastaví.
Jsme u cígo spotu a já si vybavím snad každý okamžik, když jsme se tady scházeli.
Někdy na to myslím a mám chuť se dát do breku.

"O nic mi nejde."
Založí si ruce na prsou a ví, že se mi něco nelíbí, jenomže co mi může udělat?

"Proč se tak chováš? Co máš pořád za problém, Skyler?" zeptá se mě znovu, jenomže to už začínám být otrávená.

"Já žádný problém nemám, Bille. Možná jsem ten problém já, pamatuješ?" vyjedu na něj a znovu se rozejdu.
Už mi na to nic neodpoví, ani se na nic nezeptá.
Místo toho zůstane stát na místě a dá mi pořádný náskok.
Jak se dokážou dva lidé tak odcizit?
Bylo to snad s tou jeho kamarádkou stejné?
Co když s ní něco měl, potom se pohádali a přestali se bavit?
Jsem snad nějaká náhrada?
Já už takhle přemýšlet nemůžu, jinak mě to zničí!
Co mám v tom případě ale dělat?
Bill mi neuvěřitelně chybí.
Dokonce i Tom.
Bylo to poprvé v životě, co jsem měla partu, do které jsem patřila.
Když jsem nastoupila, tak to bylo vždycky jenom Wendy a já.
Jenomže potom už jsme byli čtyři a mě bylo v té době úžasně.
Kdybych mohla vrátit čas, tak bych to ovšem neudělala.
Teď aspoň vím, čeho jsme všichni schopní a můžu si na to dávat pozor.
Hned jak se vrátí Wee ze školy, tak si spolu budeme muset promluvit.
Jestli tohle nebudu mít s kým do detailu rozebrat, tak mi za chvilku začne šplouchat na maják!