That day

8. Kapitola

Wendy

Hurá, cígo pauza!
Dobře, nejsem zas tak závislá, přísahám.
Jenomže na tomhle místě se toho obvykle děje nejvíc, za to já prostě nemůžu.
Dojdeme na dvorek a se Sky si zapálíme.
Chvilku si povídáme, ale dáváme si dobrý pozor, abychom se nebavili o ničem, co se týká Toma s Billem.
Nepotřebujeme, aby si o nás všichni ostatní mysleli, že jsme se zbláznili, nebo že po nich pořád beznadějně toužíme.
Ale to co se teď děje není normální.
Potřebujeme to vyřešit.
Skyler ještě potřebuje ve třídě na něčem zapracovat, aby mohla odevzdat týdenní zadání, a tak se vrátí dovnitř.
Dívám se za ní, ale o chvilku později můj pohled upoutá Tom, který jde přímo za mnou.
Ovšem nesmí chybět, že u toho musí odstrčit nějaký tři krávy, co se na něj po cestě nalepí.
Celou dobu to jenom pobaveně sleduju s cigaretou v ruce.
Když si všimne jak královsky se bavím, tak se taky trochu usměje.

"Ahoj." řekne a potáhne si.
Je těžké se na něj dívat, když už na hlavě nemá naraženou tu svojí kšiltofku.
A i trička už začal nosit o něco menší než předtím.

"Ahoj? Co to mělo včera znamenat?" zeptám se ho a on vypadá, jako kdyby to nejraději zase otočil.

"Já věděl, že se na to zeptáš, ale musíme to řešit teď?" zeptá se on a já nadzvednu jednu obočí.

"A co by si chtěl teda řešit jiného?" promluvím znovu a u toho si ho měřím podezíravým pohledem.
Tohle se mi ani trochu nelíbí.

"Něco mě napadlo." řekne po chvilce.

"Mám se bát?"

"Možná by si měla."

"Zatáhneš mě snad někam do křoví?" zasměju se.

"To bych udělal moc rád, ale ne." odpoví a mě naskočí husí kůže.
Chybí mi jeho dotek.
Kurva. Ne. Nechybí!

"Tak, co tě teda napadlo?" zeptám se, abych se rychle dostala od tohohle tématu.
Když jde o něj, tak je tahle konverzace až příliš nebezpečná.

"Jenom jsem tak přemýšlel a, a...nikdy jsme spolu nebyli na rande.
Myslím opravdový rande.
Vždycky jsme jenom šli ven a tím to končilo." pronese a já trochu znejistím.
Proč se chce bavit zrovna o tomhle?

"A teď to vytahuješ, protože...?" nedokončím záměrně větu a čekám co z něj vypadne.
Přece mě nemůže chtít pozvat na rande.
To je blbost.
Po tom všem co se stalo...

"Možná by jsme to měli napravit." pronese.
V jeho očích je malý kousíček naděje a je mi líto, že ten kousíček musím zadupat.

"Ani za milion let, Tome. Na tohle ti nekývnu." zavrtím hlavou a jsem si moc dobře vědoma toho, že nás spousta lidí pozoruje.
Chytne jednu mojí ruku a prostě jí jenom drží, nic víc.

"Wee, prosím. Dej mi jednu šanci." zaškemrá šeptem.
Nedokážu mu říct ne, když na mě dělá tyhle psí oči.
Nejradši bych ho teď zatáhla do nějaké velké postele a mazlila se s ním, což je naprosto absurdní, když mu tady tvrdím naprostý opak.

"Jedno rande a nic si od toho neslibuj." odpovím nakonec a vytrhnu se mu.
Jenomže mi to není moc platné, protože mě obejme.
Úplně mi tím vyrazí dech.
A několika místním studentkám taky.

"Děkuju." řekne nakonec a vrátí se dovnitř.
Jak špatné může být si jenom vyrazit ven?
Ani to nemusím brát jako rande.
Prostě spolu jenom půjdeme ven.
Po chvilce ho následuji.

"Hele, vy jste s Tomem zase spolu? Nebo s tebou jenom píchá?" zeptá se Jenna a já protočím očima.

"Kdepak, to já píchám s ním. A utři si bradu, teče ti slina." odpovím s klidem a zajdu dovnitř.
Tom stojí opřený zády ke dveřím a směje se.
Slyšel to.

"Takže to ty pícháš se mnou?" zeptá se provokativně a sjede mě pohledem od shora dolů.
Nakloním se k němu, abych se rty dotýkala jeho ucha.

"Oba víme, že kdyby jsme spolu píchali, tak by si to byl ty, kdo by prosil." zašeptám a cítím, jak pode mnou trochu ztuhl.
Hlasitě mi vydechne do vlasů a já se od něj odtáhnu.
Opravdu jsem s ním právě flirtovala?
Bez dalšího slova odejdu a jsem si skoro na sto procent jistá, že mi čumí na prdel.
Otočím se, je to pravda.
Trochu se začervená, když zaregistruje můj pohled.
Ale zrak neodvrátí.