That day

19. Kapitola

Skyler

Jsme ve škole, nebo spíš na dvorku, kde jsem jenom s Billem.
Nejsem si najednou úplně jistá, jestli jsem udělala dobře, když jsem souhlasila že mu pomůžu tu krávu nasrat, ale teď už couvat nebudu.
Miley vyjde ven a Bill si mě k sobě automaticky přivine.
Drží mě okolo pasu a u toho kouří.
Překonám se a jednou rukou ho obejmu.
Podívá se na mě překvapeně.

"Co je?" zeptám se.

"Nic, jenom jsem to nečekal." podotkne a podívá se na mojí ruku, která je obtočená okolo jeho pasu.
Pár lidí na nás na okamžik upřou pohled a začnou si mezi sebou povídat.

"Já taky ne." zamumlám a slyším ho se zasmát.
Zvláštní, dřív pro nás tohle bylo stejně přirozené jako dýchat.
Miley si nás všimne, sjede nás pohledem od shora až dolů, potom se otočí a zaleze zpátky dovnitř.
Možná jsem mrcha, ale cítím aspoň malý pocit vítězství.
Ještě pár minut stojíme tam venku a ani jeden z nás se nepohne.
Líbí se mi, jak voní, chybělo mi to.
Ale nakonec se přece jenom odtáhnu, zamumlám něco jako rozloučení a odejdu taky dovnitř.
Po cestě se ještě ohlédnu, Bill se dívá jinam, ale vypadá trochu zklamaně.
Jdu chodbou směrem k záchodům, ze kterých se vynoří Miley.
Ta holka je snad všude.

"Co si myslíš že děláš? Na co si to tady hraješ, ty chudinko?" zakřičí na mě, až se po nás několik spolužáků otočí.

"Z nás dvou já rozhodně nejsem ta, která si na něco hraje." pronesu s klidem v hlase.

"Ještě nedávno si ho nesnášela a najednou se tu k sobě tulíte? Na to vám neskočím." prohlásí jedovatě, ale já se nějak nevzrušuju.

"Nemusíš mi věřit, ale Bill za mnou včera přišel a promluvili jsme si.
Byla chyba jít od sebe, takže jsme to vyřešili a potom jsme, no, to ti říkat nebudu.
Každopádně jsme zase spolu." řeknu jenom a chci okolo ní projít na záchody, ale nedovolí mi to.

"Děláš to jenom kvůli kapele." pronese a já se jí podívám přímo do očí.
Dělá se mi z ní zle.

"Já mám o něco vyšší úroveň než ty a nějaká kapela je mi ukradená, já mám prostě ráda Billa.
Nejsem zlatokopka jako někdo." zavrčím a ona mi vlepí facku.
Tohle si nenechám líbit.
Taky jí jednu vrazím, ale mám přece jenom o něco větší sílu než ona, takže sebou praští o protější zeď.
Tak silnou ránu jsem jí sice dát nechtěla, ale šťastná náhoda, hádám.
"Příště si rozmysli, co děláš." prsknu na ní.

"Sky?" zaslechnu za sebou a když se otočím, tak uvidím Billa, jak nás dvě pozoruje.
Jenom pokrčím rameny.

"Dala mi facku." vysvětlím a on mírně pokýve hlavou.
Všimnu si, že má co dělat, aby se nezačal smát.
Dojde ke mě a proplete si se mnou ruku.
Naprosto lhostejně okolo Miley projde a zavede nás do prázdné zkušebny.

"Proč ti dala facku?" zeptá se mě Bill a pustí mojí ruku.
Trochu mě to zamrzí.

"Protože jsem jí řekla, že jsme spolu a že nejsem zlatokopka jako ona." odpovím popravdě a on se trochu zasměje.

"Promiň, tohle jsem nechtěl." řekne ale já zavrtím hlavou.

"To je dobrý, já se prát umím."

"Já vím." odpoví a dívá se mi do očí.
Mám chuť mu skočit okolo krku.
Ne. Sakra.
Slíbila jsem si, že se nebudu unáhlovat.

"Jak dlouho to chceš takhle hrát?" zeptám se ho, abych na to nemusela myslet.

"Nemám tušení." řekne.
"Stejně bych byl radši, kdyby si to hrát nemusela." dodá o něco tišším hlasem.
Jak to myslí?
Nemám tolik odvahy na to, abych se ho zeptala.

"Pořád se okolo tebe motá Lucy?" zeptám se jen tak mimochodem a rukou přejíždím po klavíru, který tu je.
Vždycky se mi líbilo, když někdo hrál na klavír.

"Řekl jsem jí, aby mi dala pokoj.
Už s ní nemluvím, tak mě jenom pozoruje z povzdálí." odpoví a já se zarazím.
Takže on jí od sebe opravdu odstrčil, po tom všem?

"Proč?" zeptám se, ale on neodpoví a radši odejde pryč ze zkušebny.
Celý zbytek dne přemýšlím, proč mi neodpověděl.