That day

34. Kapitola

Wendy

Bill se Skyler se zašili někam za ateliéry, Tom se mi na chodbě ztratil a tak jdu na cígo sama.
Stojím venku a zapálím si, když se ke mně přižene Miley s Jennou.
Protočím očima.
Já se toho klidu snad nikdy nedočkám.

"Ahoj, Wendy." řekne Jenna a já jí obdařím pořádně falešným úsměvem.

"Co je to tentokrát?" zeptám se a ony si mezi sebou prohodí pohled.

"Něco se říká." pronese Miley a škodolibě se šklebí.
Mám chuť jí dát pěstí, ale ovládnu se.

"Vždycky se něco říká." odfkrnu si. To, že se něco říká obvykle kvůli nim radši spolknu.

"Co máš s Michaelem?" zeptá se Jenna, neunikne mi, jak si ty dvě krásně notují.

"Ježiš, nic blbějšího už jste nevymysleli?" zasměju se a ještě teď je mi zle, když si vzpomenu jak na mě ten idiot sahal.

"To jsme nevymysleli, Michael nám to řekl." usmívá se zákeřně Miley a já se ho snažím najít pohledem, jestli není venku, abych si to s ním mohla rovnou vyřídit.
Tvářím se nejspíš dost překvapeně, což jim udělá radost a tak odejdou.
Konečně se objeví Tom.

"Co ti ty dvě chtěli?" zeptá se.
Chce mě obejmout, ale já se mu vyhnu.

"Hned budu zpátky." zamumlám a vyrazím za Michaelem, který se zrovna baví s těma dvěma a rozhodně jim vykládá další lži.
Všimnou si mě, a přesunou se k další oběti.
Začíná mi z nich být zle.
"Můžeš mi říct, co to tady vykládáš?" vyjedu na něj.
Usmívá se a věnuje mi dost nepříjemný pohled.
Otočím se na Toma, který mě zmateně sleduje.
Vím, že ho nemá rád, ale tohle musím vyřešit hned, než se to rozjede.

"Jenom pravdu." odpoví a usměje se na Jennu.

"Hele, jestli se tím snažíš tu krávu přilákat, tak si najdi jiný způsob." odseknu.

"Všichni věří tomu, že spolu spíme za Tomovo zády.
Nejspíš mají dobrý důvod tomu věřit, možná se na mě zamilovaně díváš.
Nebo vzrušeně?" promluví potichu a zakmitá obočím.
Asi budu zvracet.

"Jdi do prdele ty úchyle." řeknu, když usoudím, že to nemá cenu a že se tu snažím zbytečně.
Chytí mě za ruku a přitáhne k sobě.
"Hej!" křiknu a škubnu rukou, ale drží mě pevně.

"Co kdybychom Tomovi trochu zamotali hlavu?" zašeptá a dá mi pusu na tvář.
Jenomže to už Tom přiběhne ke mně a odstrčí ho.

"Nesahej na ní!" křikne na něj.
Michael se usměje a podívá se mi do výstřihu.
Tom si stoupne přede mě, aby na mě ten kretén neviděl.
Vím moc dobře, že tohle je Tomův oblíbený výhled.

"Už si slyšel, co se povídá?" zasměje se Michael.
Obecenstvo už se samozřejmě shromáždilo. Dokonce si všimnu Skyler s Billem, jak nakukují zpoza ateliérů.
Tohle bude průser.
Nějací tři prváci hlídají dveře, aby se sem nepřipletli učitelé.

"Hádám, že mě poučíš." odpoví Tom a založí si ruce na prsou.

"Tome, pojď pryč. Vysvětlím ti to." řeknu, ale on nedokáže od Michaela odtrhnout pohled.
Je naštvaný.

"Ta tvoje milovaná holka je pěkná kurvička." pronese Michael.
Obejdu Toma a kopnu toho hajzla do koulí. Všichni se na mě překvapeně dívají, včetně Toma.
Vezmu ho za ruku a táhnu ho pryč.

"Wendy, co tím myslel?" zeptá se Tom a v jeho hlase slyším obavy.

"Je to kretén, rozhlašuje, že s ním spím." odpovím a otřesu se.
Skyler s Billem jdou za námi dovnitř.

"Aha." zamumlá, ale nezdá se být moc přesvědčený, což mě zaráží.

"Tome, ty mi nevěříš?" zeptám se nevěřícně.
Dostaneme se do kuchyňky, kde nikdo není a já se na něj prudce otočím.

"Věřím, ale proč by to říkal? Jen tak?" pronese.
V tu chvíli se za námi dostanou ty dva.

"To Michael myslí vážně?" zeptá se Sky a vypadá, že je dost naštvaná.
Zavrtím hlavou.
Tohle s Tomem musím vyřešit bez nich, nevypadá zrovna nadšeně.
Věnuju Skyler jediný pohled a jí je to jasné, odvede Billa pryč a po cestě se mu snaží vysvětlit, že chceme mít soukromí.

"Wendy, říkala si, že s ním nic nemáš. Tenkrát na parkovišti. Byla to pravda? Myslím tenkrát?" zeptá se a dívá se na něj z okna.
Vypadá, že by byl schopný vraždit.

"Samozřejmě že to byla pravda, Tome.
Neměla jsem s ním nic tenkrát a nemám s ním nic ani teď." odpovím a udělám k němu krok.
Jsem sice dost podrážděná, že mi nevěří, ale nechci to zase pokazit.

"Jak by ti bylo, kdyby to rozhlašovala o mě třeba nějaká druhačka?
Věřila bys tomu?" zeptá se a podívám se na mě.
Nemám tušení kam tím míří.

"Nevím. Záleželo by, co by si mi řekl."
Ještě se k němu trochu přiblížím. Přikývne.

"Nevěřila." zamumlá a vrtí u toho hlavou.
"Wee, můžeme se vidět až zítra?" zašeptá a já cítím, jak se mi do očí tlačí slzy.

"Cože?" zeptám se.

"Nic se neděje, jenom o tom chci chvíli přemýšlet." řekne a obejme mě.
Odstrčím ho od sebe.

"Přemýšlej jak dlouho chceš. Vím, že na Michaela žárlíš už nějakou dobu, ale přeháníš to.
Věřila bych ti, nemám k tomu důvod, protože už si mi jednou lhal, ale stejně bych ti věřila.
A víš proč? Protože tě miluju, ty pako."
Otočím se a odejdu.
Celý zbytek dne dělám co můžu, aby jsme se nepotkali.