37. Kapitola

262 20 2
                                    

Bill

Ti dva se z města ještě pořád nevrátili, takže máme se Skyler pár chvilek jenom pro sebe.
Jsme u nás na pokoji.
Rád bych řekl, že jsem při smyslech, ale nedokážu se pořádně soustředit, když se mě Sky pořád dotýká.
Až moc blízko citlivých míst.

"Je ti něco?" zeptá se mě, když se zprudka nadechnu.
Podívám se jí do očí, musí jí být naprosto jasné na co myslím.
"Nevzpomínám si, že by si byl tak nadrženej." začne se smát a já se trochu začervenám.
Vždyť má pravdu!

"Byli jsme od sebe moc dlouho." podotknu a ona mi dá pusu.
O Toma si teď vůbec starosti nedělám. Měl by být s Wendy, věřím že s ní je v bezpečí.
Takže já se můžu věnovat zábavnějším věcem.

"To je taky pravda." zamumlá mi do rtů a nepřestává mě líbat.
Přesně takhle si představuju zbytek života.
Stáhne mi tričko a já se na ní podívám se zdviženým obočím.
"No co? Už mě nebaví čekat." zasměje se a já se vytáhnu nad ní.

"To jsem u toho jezera viděl." poškádlím jí.
Začne mě líbat znovu a já jí rukou zajedu pod kalhoty.
Trošku nadzvedne boky, abych se k ní lépe dostal.
Lehce zavzdychá, když zajedu i pod kalhotky.
Tenhle zvuk z hlavy ještě dlouho nedostanu.
Možná že už nikdy.
"Možná bych ti to teď měl oplatit." zamumlám jí do rtů.
Odtáhne se ode mě, dlaněmi svírá moje tváře.

"Opravdu?" zeptá se provokativně.
V jejím výrazu je výzva.
Bez dalšího čekání se přemístím o něco níž.
Vyprostím jí z oblečení a na pár krátkých vteřin si užívám pohled na její nedočkavý obličej.
Začnu nejdřív rukou, lehce přivře oči, pěkně pomalu.
Hladím jí a pak do ní bez varování zastrčím rovnou dva prsty.
Trošku se zvedne do sedu, ale zase se nad ní vyhoupnu, abych jí držel pěkně v leže.
Podívá se mi do očí a u toho potichu zavzdychá.
Nasucho polknu, je to snad ten nejlepší pohled na světě.
To já jí to dělám.
Užívá si každý můj zatracený dotek.
Začnu jí víc dráždit a přidám.
Políbím jí na tvář, potom na lícní kost, krk a potom se hlavou opět vydám dolů.
Rty se otřu o její podbřišek a ona ho chtivě nadzvedne.
Uhnu, ale jakmile se zase položí, tak to udělám znovu, tentokrát ještě o malinko níž.
Zakloní hlavu a rukou si přikryje ústa, jenomže už to nestihne úplně včas a tak se po pokoji rozlehne její zasténání.
Jednou spolu budeme bydlet, a já se nemůžu dočkat, až se nebude muset tlumit.
Stejně tak já.
Ona se mnou dělá šílené věci. A to stačí, abych se na ní jenom díval!
Třeba jako právě teď.
Nechci napínat ani jednoho z nás, a tak se pokusím prsty ještě zrychlit.
Kmitám s nimi a rychle je z ní vysouvám a zase zasouvám.
Jednou rukou svírá povlečení a mačká ho v pěsti, aby dokázala nějak vstřebat všechnu tu energii.
Rty se jí přisaju na citlivé místo a použiju u toho jazyk.
Vykřikne, ale hned na to zase zmlkne, když si uvědomí, že by někdo mohl přijít.
Začnu jí teď dráždit i pusou a ona převrací hlavu z jedné strany na druhou a u toho pevně svírá oční víčka.
Na chvilku se na mě podívá, ale nevydrží to dlouho a opět hlavu zaboří do polštáře.
Místo prostěradla teď svírá moje vlasy a tlačí si mě naproti sobě.
Vzdychá teď o něco víc, tak poznám že už se blíží.
Vychutnávám si každý milimetr její kůže.
Už jednou se mi zmínila, že piercing co mám v jazyku je docela užitečný, a tak ho použiju.
Uvězní mě mezi svými stehny a hlasitě vydechne.
Nohy se jí roztřesou, sevře mě jimi pevněji, stejně tak rukou a velice nahlas zasténá.
Prudce se nadechne a vydá ten zvuk ještě jednou.
Uberu na tempu a už jí jenom pomalu nechám, aby se z toho vzpamatovala.
Lehnu si vedle ní a ona se přikryje.

"Opravdu." zašeptám jí do ucha, které následně na to políbím.
Přitiskne se mi na hruď a vtiskne mi tam krátce svoje rty.
Já jí pod dekou hladím po boku.
Pravidelně dýchá, potom se ke mně nahne a dá mi pusu.
A tak tam spolu jenom ležíme, dokud není čas, aby se vrátila k sobě do pokoje.
Vždycky je mi těžko, když odchází.
Ale vždycky se vrátí.

That dayKde žijí příběhy. Začni objevovat