That day

32. Kapitola

Wendy

Ležíme s Tomem v posteli, vstali jsme skoro stejně, ale ani jednomu z nás se ještě pryč nechce.
Mám hlavu zavrtanou mezi Tomovo krkem a ramenem.
Hladí mě pomalu po zádech, ani jeden z nás od probuzení ještě neřekl ani slovo.
Má na sobě jenom boxerky a já kalhotky a velké tílko na spaní. Mám zavřené oči. Poslouchám, jak Tom dýchá.

"Miluju tě." vydechne tak potichu, že bych ho skoro neslyšela.
Posadím se a podívám se na něj.

"Co si říkal?" zeptám se, oči vytřeštěné a z nějakého důvodu se nedokážu přestat usmívat.

"Nic." řekne už normálním hlasem.

"Já to slyšela."

"Nic si neslyšela." přemlouvá mě a snaží se u toho potlačit úsměv.
Sednu si na něj obkročmo a začnu ho lechtat.
Mám kliku, že je lechtivý.

"Však já to z tebe dostanu." vykřiknu a nepřestávám ho mučit.
On se nahlas směje a snaží se mě zastavit, ale nedaří se mu to.
Jsem rychlejší než on, nejde mu chytit moje ruce.
Teď už má úplný záchvat, kope nohama a snaží se mě ze sebe dostat.

"Wendy...přestaň!" křičí, jenomže já se nehodlám tak lehce vzdát.
"Prosím!" zakřičí znovu.
Směje se jako malé dítě a moje srdce při tom doslova taje.
Je tak krásný.

"Zopakuj to!" vykřiknu já, ale on vehementně vrtí hlavou.
"Jak chceš." řeknu s klidem a nepřestávám.
Podaří se mu chytit moje ruce, já se vrtím a cukám, ale drží mě sakra pevně.
Snaží se popadnout dech, na tváři pořád ten sladký úsměv.
Zavře oči a zhluboka vydechne.
"Zopakuj to." pronesu rozjařeně, otevře oči.
Posadí se, pořád drží moje ruce a políbí mě.

"Wee, miluju tě." zašeptá a dívá se mi při tom přímo do očí.
Mráz mi přejede po zádech, vykroutím se mu.
Rukama ho sevřu okolo krku v objetí a prudce políbím.
Směje se, když ho líbám, ale i přesto pokračuju.
Vím, že bych mu to teď nejspíš měla říct zpátky, taky ho přece miluju, jenže ještě nejsem připravená mu to přiznat.
A on nevypadá, že by mu to zatím nějak vadilo.
Dlaněmi mi přejíždí po bocích.
Odtáhne se ode mě, i když s dost jasným odporem.
"Musíme jet, jestli máme být na intru včas." pronese.
Tak se zabalíme a vyrazíme na cestu zpátky.
Celou cestu ho držím za ruku a odmítám se ho pustit.
Nemůžu se dočkat, až to všechno povím Skyler!

Tom

"Tak, jak bylo na chatě?" zeptá se mě Bill, když se vrátím.
S Wendy jsme se rozloučili na jejím patře a šla za Sky.

"Bille, už jsem to potřeboval." usmívám se a on protočí očima. No co! Říkám pravdu.

"Co ty a Skyler?" zeptám se já a teď je to on, kdo se culí.
Ty dva spolu rozhodně něco měli, ale tohle nikdy nebylo něco, s čím by se brácha nějak chlubil.

"No, co ti budu povídat. Nenudili jsme se." odpoví a dlaněmi si přejede po stehnech.
"A taky na ní málem přišla vychovatelka, když tady usnula. Ráno přišla, že bude na víkend pryč a ať chodím na trojku. Musel jsem Sky schovat do skříně." dodá a já se při té představě začnu smát.
Vybalím si věci a sednu si na postel.

"Řekl jsem to Wendy." pronesu nakonec. Musím si o tom s někým promluvit.
A s Wee o tomhle úplně mluvit nemůžu.

"Co si jí řekl?" zeptá se nechápavě.

"Řekl jsem jí, že jí miluju. Dneska ráno." vysvětlím a on vystřelí z postele.
Doufám, že z toho nebude dělat vědu.
Pamatuju si jak vyváděl, když jsem mu řekl, že mám svojí první holku.

"Pane bože, jako fakt? A nějaká reakce?" zeptá se a opře se o parapet.
Vydechnu. A trochu se usměju.

"Začala mě dost vášnivě líbat, al-"

"Radši nepokračuj, nemusím vědět všechno." zastaví mě.

"Ne, nic víc už jsme ráno nestihli, museli jsme jet, abychom tu byli včas.
Ale neřekla mi to zpátky." řeknu a on si sedne vedle mě.

"S tím si nedělej těžkou hlavu. Jsou to jenom slova, ona to dává najevo očividně jinými způsoby.
Dočkáš se, věř mi. Akorát jí dej čas." pronese a obejme mě.

"Díky, ale, co ty se Skyler. Kdy jí to hodláš říct?" nadhodím a on si radši zase sedne na svou postel.
"No tak, nebuď srab." popostrčím ho.

"Taky asi ještě chvíli počkám.
Máme to mezi sebou teď dobré, ale mám pocit, že je to ještě moc čerstvé." odpoví a já přikývnu.
Mám s Wendy stejný pocit, ale už jsem to prostě nedokázal vydržet.
Měl jsem jí to říct už dávno, jenomže jsem se bál.
Je divoká a já jí nechtěl nějak svazovat.
Snad to opravdu cítí stejně.