That day

39. Kapitola

Skyler

"Cože chceš?" zeptám se ještě jednou Billa, když jsme spolu venku.
Už je dávno po škole, tak jsme se rozhodli jít jako parta ven.
Wendy s Tomem šli akorát do krámu, tak jsme s Billem zůstali na pracovišti.

"Chci, aby ses potkala s našima." řekne znovu a já pořád nevěřím svým uším.

"Proč?" zeptám se, ale nedokážu se přestat smát.
Ještě nikdo mě svým rodičům představit nechtěl.
Teda žádný kluk.

"Protože si moje holka. Možná by jsme jim spolu mohli zavolat.
Nebo by jste s Wee mohli přijet na prázdniny." navrhne nadšeně.

"Kdo kam jede na prázdniny?" zaslechnu Toma blížícího se k nám s Wendy, kterou nese na zádech.
Dojdou k nám a ona z něj seskočí.

"Holky by za námi mohli přijet. Chci aby mamka poznala Skyler." pronese hrdě Bill.
Dám mu pusu na tvář.

"To není vůbec blbej nápad! Wee, miláčku můj, přijedeš za mnou?" zeptá se Tom, drží jí při tom za ruku a pevně ji tiskne.

"Ne." zasměje se Wee a tak jí zvedne a začne s ní máchat ve vzduchu, my se smějeme a ona piští.
"Dobře, přijedu!" začne křičet.
Plácne jí po zadku a položí na zem.

"Máš štěstí." řekne směrem k ní.

"To teď stejně nemusíme řešit, prázdniny jsou ještě daleko." pronesu a všichni souhlasně přikývnou.
Ale i tohle mě hřeje u srdíčka. Chce aby mě poznala jeho rodina.
Pane bože!
"Wee, když zůstaneš s tím pakem a já tímhle volem, tak budeme příbuzné." konstatuju a jí se z obličeje vytratí úsměv, aby se mohla začít naplno smát.

"My budeme příbuzný!" vykřikne, zvedne mě ze sedu a začne se mnou tancovat.
Smějeme se a máme prostě dobrou náladu.
Jenom ty otravné drby by mohli konečně přestat.

"Jenom se moc neradujte, zatím se nic neděje." zakroutí očima Tom, a tak ho vezme k sobě a všichni tři tančíme dobrých několik vteřin v kruhu, než se trhnu a přitáhnu si Billa.
Teď už tančím jenom s ním a všichni se tak nahlas smějeme, kouříme a povídáme si, dokud není čas se vrátit do svých pokojů.
Stojím na chodbě a dám Billovi sladkou pusu na dobrou noc.

"Ať se ti o mě zdá." zašeptám mu a on mě obejme.
Nikdy si nezvyknu, jak je vysoký.

"O ničem jiném nesním." odpoví a odejde.
Tom jde za ním, ale nedokáže odtrhnout pohled od Wendy. Vím, že už jsem to zmiňovala, jenomže ten kluk je fakt v háji!
V pokoji si každá dojdeme do sprchy a potom se posadíme na svoje postele.

"Myslíš, že s nimi vydržíme?" zeptá se Wendy.

"To doufám. Po druhé už bych se z toho dostávala ještě hůř." řeknu v odpověď a ona se zasměje.

"Na tom se shodneme." pronese a na chvíli zavře oči.
Vím přesně jak se cítí.
Ještě nikdy jsem nebyla tak zamilovaná. Nic tak silného jsem k nikomu necítila.
Kromě Wee samo sebou.
Ale stejně!
Dneska to byl krásný den.
Nedělali jsme nic výjimečného, nebo jsme neučinil žádný zásadní krok, ale právě proto byl krásný.
Prostě normální den, strávený s mým klukem a přáteli.
Tohle mi ke štěstí stačí.
"Skyler?" ozve se Wendy.

"Hm?"

"Seš ta nejlepší holka jakou znám a vím, že si s Billem šťastná.
Bojuj o něj, dokud ti nedojdou síly." řekne a otevře oči.
Mám trochu na krajíčku, ale zároveň mi to připadá jako scéna z nějakého filmu.
Usměju se.

"Tady se v někom projevila spisovatelka." podotknu a ona po mě hodí polštář.
"Děkuju." dodám nakonec.

"Představ si, že by nepřestoupili. Nikdy by jsme se nepotkali." vydechne.
Vždycky jsme spolu obdivovali ty souhry okolností.
Co by, kdyby?

"Nebo kdyby ses s Tomem nikdy neudobřila." zasměju se a ona se mnou.

"Myslím, že to by se stalo vždycky. Má na mě nějaký trik, ještě jsem nepřišla na to jaký, ale nějak mě prostě přitahuje, ať dělá cokoli." odpoví.

"Chci jít za Billem, prohodíme dneska pokoje?" nadhodím a ona se usměje.

"Jdi, pošli za mnou Tommyho." pronese natěšeně.
Nemusím čekat, hned odejdu a jdu za nimi.
Pár schodů, chodba, jejich pokoj.
Stojím v předsíni a slyším je si povídat.
Možná je odposlouchávám až moc často.

"Máma z nich bude nadšená." zaslechnu Billovo hlas.

"Já vím. Bude super až je pozná. Jenom abych to do té doby zase nějak neposral." pronese Tom.

"Neposereš. Miluje tě, ne? A ty zase jí. A navíc už umíme problémy řešit líp než před prázdninami."

"Mám kliku, že mě miluje. A ty zase že máš Sky.
V životě jsem tě neviděl takhle akčního." škádlí ho Tom.

"Nemůžu si pomoct!" brání se se smíchem Bill.
Zlehka zaklepu na dveře a vejdu dovnitř.

"Wendy ti vzkazuje, aby ses za ní šel podívat. Nejlépe hned." řeknu místo pozdravu.
Nemusím na nic čekat, okamžitě se zvedne a odejde.
Když jde o ní, tak je opravdu jako poslušný pejsek.
"A ty můžeš zůstat tady." pronesu tišším hlasem k Billovi.
Ten se usměje a otevře náruč.
Hned se k němu přitulím a uvelebíme se spolu u něj v posteli.
Budu potom muset říkat Wee, co jsem to zase slyšela.

"Budeš tu dneska spát?" zeptá se.
Místo odpovědi mu dám pusu.
Úplně to stačí.

"Tak ty si nemůžeš pomoct?" poškádlím ho.

"Neprovokuj." zašeptá a znovu mě políbí.
Jak říkám, prostě krásný den.