43. Kapitola

250 20 2
                                    

Skyler

Je po vyučování a tak jsme se s Billem rozhodli jít po dlouhé době do tělocvičny.
Pořád sem kromě nás dvou nikdo nechodí, což je docela příjemné.
Nikdy jsem se necítila dobře, když jsem měla cvičit před lidmi, ale před Billem mi to z nějakého důvodu nevadilo ani ze začátku.
Možná protože jsem mu vážně chtěla pomoct.

"Víš, to naše praní má něco do sebe." zasměje se, když se zvedá ze žíněnky.
Možná že je vyšší a nabral svaly, ale já jsem za to mrštnější a rychlejší.

"Baví tě se válet po zemi?" zeptám se škodolibě a on na mě vyplázne jazyk.

"Teď si na řadě ty." odpoví tišeji.
Musím se přiznat, že to bylo docela sexy.
Vrhneme se na sebe a chvíli se snažíme převážit jeden druhého. Zkusím mu podkopnout nohu, ale zrovna tohle si zapamatoval dobře, takže stihne uhnout.
"Nezměnila ses." usměje se, když se mu povede mě dostat na zem.
Přitáhnu si jeho hlavu k sobě a políbím ho.
Nečeká to, a tak mám čas a prostor ho trochu nakopnout do břicha.

"Máš pravdu, pořád nad tebou dokážu vyhrát i když ležím." řeknu a on se jednou rukou drží za břicho.

"Myslím, že by stačilo kdyby si prostě jenom ležela. Jsem jenom tvůj." usmívá se pořád a já ho začnu znovu líbat.
Takhle to skončí pokaždé, když se snažíme něco dělat.
Nechci ani pomýšlet na to, jak málo času mají Tom s Wendy.
Ale jsme mladí a já si to chci užít.

"Měla bych se jít osprchovat." zašeptám a odtáhnu se od něj.
Za chvíli končí čas, kdy tady můžeme být a taky jsme dneska přišli o něco později, protože jsem si zapomněla věci na převlečení na intru.
Bill kývne hlavou a zůstane ležet na žíněnce.
Dojdu do sprchy, svléknu se a vlezu si pod teplou vodu.
Bolí mě záda.
Praštil se mnou rozhodně silněji než když jsme spolu trénovali naposled.
Slyším šramocení, ale nepřikládám tomu velkou váhu, dokud na břiše necítím dvě velké dlaně.

"Promiň. Nedokázal jsem odolat." zaslechnu Billovo tlumený hlas poblíž svého ucha.
Přejede mi mráz po zádech a otočím se k němu čelem.
Tohle byl ten nejintenzivnější zážitek za celý můj život.
Když jsme tu spolu byli poprvé.
Rozhodně nemám nic proti tomu to zopakovat.
Políbím ho a on mě přitiskne na studené kachličky.

"Bille..." zamumlám, ale nejsem schopná dokončit myšlenku.
Jeho mokrá pokožka se otírá o tu mou a já jsem zpátky.
Jsem doma.
Každý jeho dotek mi způsobuje motání hlavy, a tak se ho přidržuju okolo zad.
"Miluju tě." vydechnu a on už nečeká.
Pronikne do mě a já se prudce nadechnu.
Teď je to mnohem pomalejší, nemusíme nikam spěchat.
I když by jsme měli, protože tohle je pořád veřejný prostor.
Vybaví se mi všechny vzpomínky. Všechno co jsme spolu prožili.
Jednu nohu mi nadzvedne a donutí mě, abych jí nechala okolo jeho pasu.
Chytím ho zezadu za krk a přitáhnu si ho do polibku.
Vzdychne do něj a rukami dál zkoumá každý zatracený centimetr mojí nahé kůže.

"Sky..." zamumlá mi do rtů další sten a pomalu ale jistě začne přidávat.
Nedokážu myslet na nic jiného, i kdybych chtěla.
Teď jsme to jenom my a tenhle okamžik.
Jako to bylo vždycky.
Jednou paží mě přidržuje, skoro se nedotýkám země, aby se ke mně při svojí výšce byl schopný dostat.
Druhou rukou mi zmáčkne prso, načež nahlas vydechnu.
Jeho dotek je jako elektrický výboj.
Zakloním hlavu, opírám se jí o zeď. Bill se rty přisaje k mému krku, zatímco do mě pořád přiráží.
Čím dál tím rychleji i tvrději. Držím se jeho zad a tisknu ho k sobě.
"Oh, Skyler..." zamumlá znovu, tentokrát velice blízko mého ucha. Do zad se mu trochu zaryju nehty a to ho donutí ještě zrychlit.
Sténám o poznání hlasitěji.
Jeho doteky jsou kvůli vodě ještě více intenzivní a já vím, že tohle dlouho nevydržím.
Jednou dlaní ho donutím otočit hlavou, aby se mi díval do očí. Políbím ho.

"Prosím." zašeptám, stále nebezpečně blízko jeho úst. Vzdychne a ještě přidá. Pořád se mi dívá do očí a já pohledem uhnout nedokážu.
Naprosto mě uchvacuje.
Obličej se mu zkřivý. Vydá zvuk, něco mezi zasténáním a zavrčením a to je i moje poslední kapka.
Hlavu zabořím do prostoru mezi jeho krkem a ramenem.
Kousnu ho, abych utlumila svůj ograsmus.
Hladí mě po boku i břiše a já z hluboká dýchám.
Nakonec se přeci jen odtáhnu.

"Vážně si mě kousla?" škádlí mě, stále lehce zadýchaný.
Konečně mě spustí na zem úplně a já mu obmotám ruce okolo krku.
Znovu ho začnu líbat.

"Zasloužil sis to." zasměju se a tak tam chvíli jenom stojíme a necháváme vodu, aby z nás smyla všechny hříchy.
Nakonec se konečně odhodláme jít usušit a vyrazit zpátky na intr, kde na nás už určitě čekají ti dva.
Nemusí taky vědět o všem.

That dayKde žijí příběhy. Začni objevovat