That day

38. Kapitola

Wendy

Já se nestačím divit, jak jsme se všichni proměnili.
Všichni si najednou užíváme života a na nic nečekáme.
Co kdyby mě srazilo auto a já umřela s pocitem, že jsem nedělala to, co chci?
To by mě zabilo ještě napodruhé.
Skyler mi říkala, co dělali, když jsme byli s Tomem na střeše.
Nestačila jsem se divit, ale přeju jí to. Vypadá spokojeně.
Velmi spokojeně.
A já si taky nemůžu stěžovat, na té střeše to bylo teda něco.
Jenomže teď je před námi další školní den a zvěsti o mě a Michaelovi začali nabírat na obrátkách. Nejspíš tomu taky nepomohlo, že jsme s Tomem chvilku měli tichou domácnost.
Všichni se potkáme na cígo místě, Bill dá Sky pusu na tvář a ruku jí přehodí přes ramena, zatímco mě si Tom přitáhne za pas.

"Dej mi pusu." zaškemrá mi šeptem do ucha.
Nemusí mě zrovna dvakrát přemlouvat.
Nahnu se k němu a začnu se s ním pořádně líbat. Nikdy nebudu mít dost, přísahám.
Zase se od něj odtáhnu a vyrazíme do školy.
Jakmile vejdeme tak jsme zasypáni pohledy ostatních.
Ale nejsem jediná, kdo má pozornost. Někdo vypustil do světa drby, že Sky si od Billa nechává všechno kupovat, takže na ty dva je taky nápor.
Nesnáším lidi.

"Co se to děje?" zeptá se Sky a rozhlíží se kolem.
Já sama se cítím dost stísněně. Bill si Skyler přitáhne blíž a dá jí pusu do vlasů, akorát se slabě usměje.

"To je nechutný, vždyť spal snad s každou a ona s ním chodí?" zaslechnu někoho potichu mluvit. Rozhlédnu se, ale nedokážu říct, kdo to byl.
Jako kdyby tady ten komentář nebyl na denním pořádku.
Přesto si však všimnu, jak se Tom tváří. Nelíbí se mu to.
A taky si myslí, že mají alespoň z části pravdu.
Vezmu jeho ruku a dám jí zase okolo sebe, přitáhnu si ho do polibku.
Ví přesně o co se snažím, ale stejně mě nechá.

"Podívej se na ní, spíš proč je on s ní." ozve se znovu z davu.

"Skyler má bez tak něco s Raymanem, vždyť jí balí." zahuhlá někdo.
Teď mám chuť vraždit.

"Seš skvělá, víš to?" zašeptá Tom, když se ode mě odtáhne.

"Samozřejmě že vím." zasměju se, tak se rozloučíme a každý rozejdeme do své třídy.
Bill se se Sky taky pořádně vykousne, což jsem upřímně nečekala.
Takhle ho vůbec neznám!
Ale Skyler se to soudě jejího výrazu velmi zamlouvá.
Dívám se za Tomem a najednou mi v hlavě vyskočí nepříjemná a dotěrná myšlenka.
Měl někoho, když byli pryč?
Vím, jaký je a byli jsme rozhádaní, takže bych se ani nemohla zlobit, ale vyměnil by mě tak rychle?
Otočí se a s úsměvem trochu zamává.
Udělám to samé, jenomže ta myšlenka už se stihla usadit a já najednou nemám v hlavě nic jiného.
Řekne mi to, když se ho zeptám? Nebo mi bude zase lhát?
A jak to zjistím?
Ne.
Takhle přece nemůžu přemýšlet!
Já sama jsem nebyla svatá.

***

Jdeme ven na dvorek a tentokrát jsem to já s Tomem, kdo si zaleze za ateliéry.
Prudce mě přitiskne ke zdi a začne hrubě líbat.
Užívám si každou vteřinu a každý dotek. Rukama mi jezdí po stehnech a nemůže se mě nabažit.
Jazykem se dere do mých úst a jeho piercing mě u toho trošičku chladí na rtu. Je to úžasné, jenomže ta otravná myšlenka se vynoří ani nevím odkud.
Zatáhnu ho za vlasy a donutím ho přestat. Vypadá zmateně a docela zklamaně.

"Co to do tebe vjelo?" zeptám se s úsměvem.

"Upřímně? Celou hodinu jsem myslel na to, co bych s tebou nejradši dělal." odpoví a stále mě drží pevně uvězněnou u zdi.
Podívám se dolů na naše boty a na chvíli se zamyslím.
"Je ti něco?" zeptá se on a najednou je z jeho hlasu všechna legrace pryč.
Pořád neodpovídám, přemýšlím jak správně tu větu formulovat, abych ho nenaštvala, nebo neurazila.
"Wee?"
Podívám se na něj s mírným úsměvem a dám mu krátkou pusu.

"Tome, slíbíš mi, že se nenaštveš?" zeptám se a on má v očích vzrůstající hrůzu.

"Měla si něco s Michaelem?" zeptá se vyděšeně a uskočí ode mě.
Zamračím se.

"Ne. A nikdy nebudu, tak se s tou představou konečně rozluč." utrousím.
Potichu si oddechne. Zase ke mně udělá krok a pohladí mě po tváři.

"Promiň." zašeptá a jeho rty se dotknou mého čela.
"Znáš mě. Prostě ho nemám rád. Ale proč se teda nemám zlobit?" promluví a pevně mě u toho svírá. Miluju jeho objetí.

"Chci se na něco zeptat a můžeš odpovědět upřímně. Pochopím to, slibuju, nebyli jsme spolu." řeknu a on se zatváří pomateně.
Vydechnu.
"Měl si někoho, když jsme spolu nebyli?" dostanu ze sebe.
Cítím že mám na čele ustaranou vrásku.
Deset dlouhých vteřin je ticho, potom se začne smát.

"Ty můj miláčku, skládal jsem o tobě písničky, zdály se mi o tobě sny i noční můry.
A upřímně mě ještě nikdy v životě tak nebolela ruka."
Držím ho okolo krku, a i když se pořád směje, tak nás obrátím a začnu ho líbat.
Přestane se smát a plnou vahou se opře. Mě si drží pevně u sebe.
Přes to všechno, kolikrát jsem o tomhle tématu měla pochybnosti, tak mu teď věřím.
Nemám k tomu důvod, ale něco na tom jak to řekl mě přesvědčilo.

"Neříkej mi miláčku." zamumlám do jeho úst a on hlasitě vzdychne, když to udělám.
Trošičku mě kousne do rtu a odtáhne se.

"Ty si někoho měla?" zeptá se, lehce v obavách.
Můj výraz mu musí něco prozradit, protože jeho obličej najednou připomíná kus ledu.
"Bud upřímná." pronese a zní to jako prosba.

"Bylo to jenom líbání, přísahám. Byla jsem hrozně opilá, ale jakmile mě začal tahat, tak jsem odešla." přiznám se.
"Měl dredy." podotknu, ani nevím proč.
Trochu se usměje.

"Myslela sis že jsem to já?" zeptá se.

"Ne, ale představovala jsem si to." zašeptám a v něm se teď perou emoce.

"Nebyli jsme spolu, takže je to asi v pohodě.
Ale nelíbí se mi to, jenom abys věděla." řekne rádoby vážným tónem a hraje si na pana autoritu.
Trochu ho praštím do ramene a on si mě za pas zase narazí k sobě.
"Do konce přestávky máme ještě čtyři minuty, co kdyby jsme už nemluvili?
Je to všechno co si chtěla probrat, ne?" usměje se a já se k němu natáhnu.

"Je to všechno. Co kdyby si zase myslel na to, co spolu můžeme dělat?" nadhodím se rty jenom pár milimetrů od těch jeho.

"Dávno se stalo." odpoví.
Konečně zase cítím jeho jazyk.