That day

14. Kapitola

Wendy

Ráno jdeme se Skyler do školy a u našeho cígo místa postávají kluci.
Tolik vzpomínek.
Zastavíme se u nich a pozdravíme se s nimi.
S Tomem na sebe hned neskočíme.
Poprosila jsem ho, aby to bylo prozatím naše malé tajemství, ani Billovi o tom neřekl, protože mu to prý vůči němu připadalo nefér, vzhledem k jejich vztahu se Sky.
A tak si jenom zapálíme a chvíli si povídáme.
I Sky s Billem se spolu párkrát zasmějí.
Mám pocit, že je všechno na dobré cestě.
Tom se na mě pořád dívá, vím to, cítím to.
Jenomže když se podívám já na něj, tak mi čumí akorát tak do výstřihu.

"Nic se nezměnilo." poznamená Sky a Bill se sám pro sebe trošku zasměje.

"Hele, vždyť mě znáte. Nemůžu si pomoct!" brání se Tom a já v něm pořád vidím toho kluka s dredy a kšiltovkou.
Ale i teď je zatraceně sexy, tak nějak dospěleji.

"Hele, co se na to vysrat a někam jet?" zeptá se Bill a u toho se dívá na Syler.
Ona vždycky navrhovala výlety.

"Jako za starých časů." podotknu a Tom přikývne.

"Já jsem pro." řekne.

"Tak na co čekáme?" zeptá se Sky a já mám chuť se na chvilku rozbrečet. Naše parta byla jako rodina a představa, že by se mi vrátila je prostě krásná.
Nakonec se shodneme, že se nám nechce nikam daleko, a tak jedeme do města, kde zapadneme do hospody.
Je sice ráno, ale stejně nám nalejou pivo.
Zapálíme si každý svoje cígo, sedíme venku a lidé se teprve dávají do pohybu.
Je hezké to sledovat.
Tom zvedne půllitr a podívá se nejdřív na Skyler a pak na mě.

"Děkujeme za Scream. Naši první písničku a první album.
Konečně vám to můžu říct osobně." pronese, načež si všichni připijeme. Chvíli vzpomínáme, jak moc jsme tenkrát byli mimo, než se zvednu.

"Musím na záchod." řeknu pro vysvětlení a Tom se začne taky zvedat.

"Taky musím." zamumlá a tak každý zajdeme za roh do uličky.
Rychle udělám co potřebuju a potom vylezu ven před záchody, kde už na mě čeká Tom.
"No konečně." oddechne si, když mě uvidí.
Na nic nečeká, přitiskne mě ke zdi a začne mě líbat, což mu s radostí oplácím.
Ještěže tu nejsou lidi.
Jeho jazyk je daleko v mých ústech a já si užívám každý jeho pohyb.

"Měli by jsme jít." zasměju se a odtrčím ho od sebe.
Cestou mi dojde, že mám dneska na sobě rtěnku, měla by sice držet pevně, ale když dosedneme, tak si všimnu, že Tom má lehce červenou pusu.
Do prdele.
To nám to tajemství moc dlouho nevydrželo.

"Moment, znova se hádat nebudete doufám." řekne Bill a Skyler se začne smát.

"Tu fázi už mají za sebou. Teď spolu podle mě jenom spí." přisadí si Sky a my s Tomem vedle sebe jenom v tichosti sedíme.
Mám hroznou chuť se smát, ale tu radost jim nedopřeju.
Tom mě pod stolem chytí za ruku a usmívá se na mě.

"No, a kdy se k sobě hodláte vrátit vy dva?" zeptám se jako vtip, ale zahlédnu záblesk naděje v Billovo očích.
Skyler se zasměje, ale poznám na ní, že jí to trošku zaskočilo.

"To by Billa nejdřív museli zmlátit." pousměje se lehce Tom a Bill ho skoro zavraždí očima.
Tím je celá dusná atmosféra pryč, ale stejně vidím, jak se na sebe ti dva dívají.
Nemám tušení, jestli je jméno Kaulitz prokleté, ale jinak si nedokážu vysvětlit, že jsou jako magnet.
Vždycky nás k sobě přitahují. A my očividně je.

"Zapomněli jsme vám říct, že jsme pozvali i Georga s Gustavem." řekne po chvíli Bill.

"Fajn." odpovím a jsem na jejich spoluhráče docela zvědavá.
Ani ne o patnáct minut později se objeví v hospodě a seznámí se s námi.
Objednají si pivo, aby nezůstali pozadu.

"Už jsme o vás pár věcí slyšeli." pronese Georg a my se na sebe se Sky podíváme.
Nadzvednu jedno obočí a podívám se na ty dva.

"To by mě tedy zajímalo, co přesně." řeknu a podepřu si bradu.
Tom mi pod stolem stiskne stehno.
Začnou nám vyprávět, jak Tom brečel, že mu chybí moje rty.
Jakoby to potřeboval potvrdit, tak se ke mně naklonil a dal mi pusu.
Kluci mu gratulovali, že mě má zpátky.
No a potom jak Bill líčil Sky dokonale, kdykoli měl příležitost.
Prý to bylo pořád Sky tohle a Sky tamto.
Skyler se trochu začervená a tak se napije, aby to skryla.
Jenomže já si toho moc dobře všimla.
A Tom vedle mě taky.
Připadám si jako na začátku.