That day

22. Kapitola

Wendy

Po shlédnutí toho rozhovoru jsem nemohla skoro spát.
Teď všichni ví, že jsem Tomovo holka a on to přiznal!
Veřejně!
Dobře, možná že mě neznají, ale ví moje jméno.
Taky jsem se ovšem pozastavila nad tím, co říkal Bill.
Vím moc dobře, že ho má Sky ještě pořád ráda a ubíjí mě, jak se tomu snaží bránit.
Co bych to byla za kamarádku, kdybych jí trochu nepostrčila? Ty dva dám zase dohromady za každou cenu.
Zrovna máme hodinu kreslení. Všichni čtyři sedíme u stejného stolu, ale od minulého roku se nic nezměnilo.
Klukům to pořád moc nejde a Tom se u to vzteká jako malé děcko.

"Uklidni se, nebo si budou myslet, že máš vzteklinu." podotknu a Bill se zasměje, jenomže potom ho Tom obdaří dost nepříjemným pohledem, a tak radši zmlkne.
Tomu se usmějeme my se Skyler.

"Tak mé milé děti, budeme končit." řekne radostně pan Rayman a práskne u toho rukama.

"No konečně." zamumlá Tom.
Jenomže učitel to slyšel a namíří si to přímo k našemu stolu.

"No, pane Kaulitzi, tohle očividně nebude vaše parketa.
Ale vy, Skyler, by jste v tom měla určitě pokračovat. Povede se mi vás někdy přetáhnout na mou stranu grafiky?" zasměje se učitel.
Vždycky je hodný.
Ale běda jak se pokusí mi Sky ukrást.

"Kdepak, já jsem naprosto spokojená fotografka." odpoví moje milovaná spolubydlící.
Rayman jenom zavrtí hlavou a pustí nás domů.
Kvůli schůzce kantorů nám ostatní hodiny odpadají.

"Tak, co budeme dělat, když máme volno?" zeptám se a ostatní chvíli přemýšlí, co by jsme mohli podniknout.

"No, ne že bych snad chtěl kazit mládež, ale dlouho jsme nebyli hulit." podotkne Tom.
Ukáže se, že si kluci z turné odvezli něco málo ke spotřebě, co by vychovatelky nebo učitelé určitě neměli najít.
A tak, abychom je o tu zátěž připravili a ulevili jejich nemohoucím dušičkám, jsme se rozhodli jim s tím trochu pomoct.
Souhlasíme.

***

Najdeme si nějaké místečko ve městě, kde na nás nikdo nepřijde. Tom umotá jointa a nechá ho mezi námi kolovat.
Kouř držíme dlouho v plicích, abychom si to pořádně užili.
Podáváme si brko a hlídáme, jestli někdo nejde.

"A co budeme dělat teď?" zeptá se Skyler, když máme hotovo.
Zatím nic necítím, ale vím, že to za chvilku přijde.

"Můžeme jít do kina." navrhne Bill.
Stejně nemáme nic lepšího na práci a zhulená v kině jsem ještě nebyla.
Vyrazíme směr nákupák, kluci koupí lístky na nějaký film, vlastně je nám jedno na co půjdeme.
Ale má to být nějaká komedie.
Přijdeme do sálu a na všechny z nás už začala ta zelená bylina působit.
Sesunu se do sedačky, Tom vedle mě, z druhé strany mám Billa a vedle něj Skyler.
Tom si o mě okamžitě opře hlavu a ruku mi položí na stehno.
Chytnu jí a propletu si s ním prsty.
Dá mi pusu na krk a potom začne už samotný film.
Díváme se a já mám hroznou chuť se smát, už jsem docela mimo, ale je to příjemné.
Podívám se na Billa vedle mě, který přímo hypnotizuje Sky.
Musím mu nějak pomoct.
Natáhnu se přes něj, vezmu jeho ruku a přehodím jí přes Skyleřina ramena.
Potom se rychle stáhnu, aby to neviděla.
Bill se na mě podívá, ale potom se zase otočí.
Skyler se na něj dívá, nic neřekne, jenom se o něj trošku opře, a tak si jí Bill ještě víc přitáhne.
Akce byla úspěšná.
Zaslechnu Toma, jak se trochu pochechtává, malinko ho praštím, aby zmlknul.
Podívá se na mě a dá mi pusu.
Máme štěstí, že jsme skoro v poslední řadě, takže nás nemůže vidět tolik lidí.
Dál už sledujeme film a smějeme se jako blázni, protože najednou je všechno mnohem zábavnější.