27. Kapitola

305 23 10
                                    

Tom

"Takže, ty moje zlatíčko." začnu a Wendy vypadá, že by mi za to 'zlatíčko' nejradši oči vyškrábala.
"Máme pro sebe celý víkend v naprostém soukromí." dopovím myšlenku, když dorazíme na chatu.
Cestou jsme se ještě zastavili v krámu pro zásoby.

"Jestli mi ještě jednou řekneš nějakou pitomou přezdívkou, tak se dočkáš nanejvýš tak líbání." odfrkne si a já si jí za pas přitáhnu.
Stojí ke mně zády a já jí políbím na krku, kde ode mě má malý flíček.

"Ale no tak mazlíku, to by si mi neudělala...
A sobě taky ne." zamumlám do její holé kůže.

"Řekl sis o to." odpoví a odtáhne se ode mě.

"Miláč-"

"Ani to nezkoušej. Jestli máš problém mi říkat jménem, tak si vymysli aspoň něco originálního.
Nebo ne tak přituplýho." pronese a i s věcmi jde nahoru do mého pokoje.

"Rozkaz madam." řeknu a ona se otočí.

"To už je o něco lepší." zasměje se a já vyběhnu za ní.
Vyndám pivo, každý si vezmeme jednu láhev a přiťukneme si.
"Na náš víkend." usmívá se.
Nejradši bych jí hned hodil do postele. Ale času dost.

"Takže, co by si řekla tomu, kdybychom si udělali něco dobrýho k jídlu a šli ven?" navrhnu a ona přikývne.
Jdu do kuchyně a začnu vyndavat potraviny co jsme nakoupili z ledničky.

"Neříkej mi, že umíš vařit." řekne překvapeně.

"Samozřejmě. Něco takového si v životě nejedla." pronesu hrdě a ona mě zezadu obejme okolo pasu, hlavu přitiskne na moje záda.

"Je sexy, když chlap vaří." pronese potichu.
Dlaň mám položenou na jejích rukách, které má spojené na mém břiše.
Sám pro sebe se usměju, ale potom mě pustí, abych mohl pracovat.
Sedne si na linku a já vedle ní chystám něco mezi obědem a večeří. Je půl páté, ale nestihli jsme se najíst, než jsme vyrazili.
Kouká mi pod ruce a já se nedokážu přestat culit.
"Co je?" zeptá se mě nakonec.

"Baví mě, s jakým zaujetím to sleduješ." podotknu.

"Tak pardon, doteď jsem si myslela, že jediné co umíš je hrát na kytaru." odpoví a já po ní střelím pohledem.

"Moc dobře víš, že to není jediné co umím." pronesu a jí proti její vůli trochu zčervenají tváře.
Na chvilku všeho nechám a přesunu se mezi její kolena.
Ruce mi položí na ramena a já jí bez varování začnu rychle a prudce líbat.
Trochu u toho překvapením zavzdychá.
Nohama mě u sebe uvězní a já jí hladím a mačkám po stehně.
Pak se od ní odtáhnu.
"Umím třeba tohle, ale teď by si mě měla pustit, jestli chceš jíst." zasměju se a ona povolí.
Vrátím se ke krájení masa.

"Možná jsem dostala chuť na něco úplně jiného." zašeptá a já k ní zvednu s úsměvem oči.
Ale vydržím to a nezatáhnu jí nahoru.

***

"Pane bože, ty fakt umíš vařit." zamumlá Wendy s plnou pusou a třeští při tom oči.

"Ty si mi snad nevěřila?!" vydechnu přehnaně uraženě.
Pro její úsměv bych udělal snad cokoliv na světě.

"Řekněme, že jsem měla jisté pochybnosti." odpoví diplomaticky.
"Ale teď je to jasný, v naší domácnosti budeš vařit výhradně ty." dodá ještě.

"To je to tak dobré, nebo seš tak líná?"

"Obojí, ale ty moc dobře víš, jak nesnáším vaření. Proto je to u chlapa sexy. Nemusím se s tím srát já." řekne a já se začnu smát.
Je prostě neuvěřitelná.

"Pro tebe budu vařit rád." pronesu a ona se nakloní, aby mi dala pusu na tvář.
Dojíme a ona se nabídne že umyje nádobí.
Nechám jí a tak venku zůstanu na chvilku sám.
Vytáhnu z krabičky dvě cigarety, jednu nechám pro Wee ležet na stole a s druhou si točím mezi prsty.
Nemůžu uvěřit, že jsme tady sami a že je zase se mnou.
Je tvrdohlavá a já ani nedoufal, že by mi dala druhou šanci.
Vrátí se, sedne si na mě, ale ne čelem. Opírá se o mě zády, bez ptaní si vezme cigaretu ze stolu a zapálí nám.
Oba si potáhneme a vydechneme kouř.
Rty se jí otřu o krk, jenom nepatrně. Políbím jí za ucho do vlasů a znovu si potáhnu.
"Wendy, jsme tady sami." řeknu a ona se zasměje.

"To ti došlo brzo." podotkne.

"Ne, myslím to tak, že můžeš křičet." lehce se usměju.
Ne pažích jí naskočí husí kůže.
Moc dobře si toho všimnu.
Líbí se mi, když na nás takhle myslí.

"Nebo budeš křičet ty." odpoví a já vím, že se snaží zakrýt úsměv.
Jsme uprostřed lesa, okolo nás není živá duše, nikdo nás tu nemůže vidět.
Vezmu jí cigaretu z ruky, svou si dám do pusy, sundám jí tričko. Nemá podprsenku, takže teď tu sedí nahá do půl těla.
Existuje snad něco lepšího?
Zase jí cigaretu vrátím.
Je překvapená, ale nic neřekne a místo toho si potáhne.
Snaží se trochu zakrýt, ale já jí chytím za ruce, aby nemohla a sám dám přes její prsa ruku.
Zakloní hlavu a já jí líbám všude, kde mám možnost.
Dokouříme.
"Tome, pojď nahoru." zašeptá a nemusí mi to říkat dvakrát.

That dayKde žijí příběhy. Začni objevovat