That day

10. Kapitola

Wendy

Seběhnu dolů, kde už na mě čeká Tom s krabicí s pizzou v ruce.

"Znáš mě až moc dobře." zasměju se, když otevřu dveře.
Usměje se a nakloní se, jako kdyby mě chtěl obejmout, nebo mi dát pusu, ale zarazí se.

"Zvyk je železná košile." zamumlá a vydá se na cestu, tak ho následuju.
Nic na to neřeknu.

"Kam jdeme?" zeptám se.
Tom mi nechtěl nic říct, prý že to bude překvapení.

"Říkal jsem ti, že uvidíš." zasměje se.

"Nenávidím překvapení." odseknu.

"Já vím." odpoví, a bůh ví proč mě to potěší.
Nakonec nejdeme nikam daleko, jenom na vlakové nádraží, kde mě zavede k vagónům odstaveným mimo koleje.
Dojdeme až k nim, Tom mě nechá na střechu vagónu vylézt první, potom mi podá krabici a vydrápe se za mnou.
Sundá si ze zad batoh, ze kterého vyndá čtyři piva.

"Začínáš dobře." zasměju se a on mi jedno pivo podá.
Každý si vytáhneme krábu, ale teď je řada na mě, a tak mu jedno cígo věnuju.
Nadzvedne obočí, ale přijme ho.
Je odtud krásný výhled.

"Něco pro tebe mám." řekne a začne opět lovit v batohu.
Ruce i s předmětem si dá za záda a klekne si, aby se mi mohl dívat do očí.
Nakloní se a dá mi rychlou pusu na tvář.

"Hej!" okřiknu ho, ale on ke mně jenom s úsměvem napřáhne ruku.
Je to cédéčko.
Cédéčko Tokio Hotel.
"Nejsi tak trochu egoista?" zeptám se ho, vezmu si ho od něj a on se znovu normálně posadí.

"Možná. Každý jsme si jedno nechávali, ale já si vzal dvě. Nevěděl jsem, jestli nás posloucháš, ale myslel jsem, že by si na mě aspoň měla nějakou vzpomínku." pronese a já mám chuť mu dát pusu.
A ne zrovna na tvář.

"Děkuju, a posloucháme vás, jen tak mimochodem.
Mám moc ráda Scream." odpovím a on se usměje.
Pořád nedokážu uvěřit, že jsme tu písničku napsali, když jsme byli úplně mimo, někdy nad ránem u nás na pokoji.
Je to jedna z mých nejmilejších vzpomínek.

"Jaká je tvoje nejoblíbenější?" zeptá se a já se na chvilku zamyslím.

"Ještě jí nemáte na albu, ale nedávno jste jí vydali. Pain of love.
Řekla bych, že ta je zatím moje nejoblíbenější." řeknu a on se začne smát.
Má přímo záchvat, drží se za břicho a nakonec si lehne na záda, aby to rozdýchal.
"Co je na tom tak vtipného?" zeptám se ho zmateně.
Vždyť se přece ptal, ne?

"Není na tom vlastně vtipného nic, ale jsem moc rád, že se ti líbí." na chvilku se odmlčí a dívá se nahoru na mraky.
"Protože je o tobě." zašeptá nakonec a já se na něj otočím.
O mě?
Opravdu jsem se nepřeslechla?

"Nejsem sjetá?" zeptám se pro jistotu a on se znovu zasměje.

"Nejsi, ale můžu ti to dokázat." zakmitá obočím a já ho praštím.
Ale budu si tu nabídku pamatovat.

"Takže, je to opravdu o mě, nebo se mě snažíš sbalit za každou cenu?" položím další otázku.

"Je to o tobě. Vlastně jsem to napsal, když jsme museli přesunout ten první koncert.
Byl jsem hrozně na mol, ale nějak jsem dokázal napsat základ a druhý den jsem to dopsal.
Ty si mi pěkně zamotala hlavu." vydechne a já si lehnu vedle něj.

"Nemáte zač. Vypadá to, že já se Skyler vám totiž tvoříme půlku písniček." odpovím a on se zasměje.

"Děláš si z toho srandu, ale je to pravda." řekne a potom chvíli jenom ležíme.
Za chvilku si zase začneme povídat, ale o té písničce už nepadne ani slovo.
Povídá mi, jaké to bylo na turné a já mu zase říkám, jak na hovno byly prázdniny.
Chybělo mi naše povídání.
Začne se stmívat.
Stáhli jsme celou jednu krábu, piv by mohlo být klidně víc a pizza byla fakt super nápad.
Všechno pobalíme a jdeme zpátky na intr.
Cédéčko si pěkně nesu sebou.
Před vchodem se zastavím a za tričko si přitáhnu Toma blíž.
Je naprosto zaskočený.

"Asi potřebuju dokázat, jestli nejsem sjetá." zašeptám a on se usměje.
Prsty mu přejedu po jednom z copánků.

"S tím ti můžu pomoct." odpoví a políbí mě.
Tak moc mi to chybělo!
Cítím na svém rtu jeho piercing, je to tak důvěrně známý pocit.
Žaludek mi dělá kotrmelce a v hlavě nemám nic jiného než tenhle okamžik.
Pootevřu rty a nechám ho, aby mi do pusy strčil jazyk.
Líbá stejně dobře, jako si to pamatuju.
Ale stejně se od něj odtáhnu a otevřu dveře.
Zatváří se, jako kdybych mu sebrala hračku, ale jde za mnou.
Na svém patře mu dám pusu na tvář.

"Uvidíme se zítra." řeknu a on přikývne.
Jdu k sobě do pokoje a modlím se, aby na mě Sky nepoznala, co se právě stalo.