28. Kapitola

374 23 5
                                    

Wendy

S Tomem vyjdeme nahoru.
Jsem si docela jistá, že před kýmkoli jiným, bych si takhle připadala hloupě, ale před ním ne.
Nedokáže ode mě odtrhnout oči.
Vpadneme do jeho pokoje.
Doklopýtáme až k posteli, do které doslova spadneme.
Tom se začne smát, ale já ho začnu líbat.
Sundám mu triko.
Už to nedokážu déle vydržet, byla jsem bez něj až moc dlouho.
Tenhle pohled mi opravdu chyběl.
Nikdy se mi nelíbili svalovci, ale on je tak akorát.
Přetočím nás, aby byl dole, sundám mu z hlavy šátek, zvednu ruce, a dřív než mu dojde co dělám ho uvážu k posteli.
Odtáhne ode mě ty hřejivé rty a podívá se trochu nahoru.

"Co to děláš?" zeptá se zmateně a zase se mi podívá do očí.
Sjede pohledem na prsa a já vím, že takhle si s ním můžu dělat co se mi zlíbí.

"Jednou to budu mít pod kontrolou já." řeknu a zase se k němu přitisknu, škubne rukama, jenomže uzly umím vázat už od mala.
Tenhle je obzvláště složitý a jen tak se z něho nedostane.

"Jak si to proboha vázala?" zasměje se do polibku, ale nepřestává a naopak se snaží přizpůsobit mým pohybům, aby jsme se od sebe ani na vteřinu neoddělili.
Rukou mu sjedu po nahé hrudi dolů k lemu kalhot.
Zajedu trochu pod ně a on zavrčí.
"Budeš si hrát?" zeptá se tichým podmanivým hlasem.
Naskočí mi z toho husí kůže.
Máme obličeje jenom kousek od sebe, cítím jeho dech na svých tvářích a jeho oči stále sjíždí k mým rtům.

"Budu. A dlouho." zašeptám mu do ucha, podívám se mu do tváře.
Má zavřené oči, ztěžka polkne, potom pootevře rty a vydechne. Je naprosto ohromený.
Zuby přejedu po jeho lícní kosti, nedokáže potlačit úšklebek.
Opět instinktivně cukne rukami, aby se mě dotknul, jenomže nemůže.
Usměju se.
Je to docela zábava.
Už vím co na tom ty chlapy vidí.
Ta moc, síla.
Je to docela působivé.
Rozepnu mu kalhoty, zajedu rukou pod ně, trochu svraští obočí, ale jinak se vůbec nepohne.
V pohledu má chtíč.
Sundám mu kalhoty.
Začnu mu po něm pomalu jezdit. Tentokrát zkusí rukami trhnout o něco silněji, ale stejně to nepomůže.

"Pusť mě." řekne, jenomže já zavrtím hlavou.
Udělá psí oči, ale ty na mě teď nefungují.
Potřebuju ho, on potřebuje mě. Já ovšem jednou velím.
A toho se jen tak nevzdám jenom kvůli jednomu pohledu.

"Ani nápad." odpovím a políbím ho. Kousne mě do rtu.
Usměju se, protože se mi líbí, jak se mě snaží potrestat aspoň takhle.
Vím že to udělá znovu, ale stejně ho opět políbím.
Docela mě to vzrušuje.
Pokračuju v tom co dělám a on svůj pas nadzvedne.
Chce být ve mě stejně tak moc jako to chci já.
Jenomže nemám tušení, jestli ještě někdy dostanu možnost ho takhle mučit. Přece jenom ovšem přestanu. Postavím se a začnu si pomalu sundávat kalhotky.
Pozoruje mě.
Jeho nadšení nejde skrýt. Určitě ne tam dole.
Neodvrátí pohled ani na vteřinu.
"Mám takový pocit, že si zapomněl mrkat." zasměju se a on se mi konečně podívá do očí.
Je naprosto zoufalý. Začíná se to přenášet i na mě.
Vlezu si na něj a bez dalších slov na něj dosednu.
Hlasitě vydechnu a on zavrčí.
Udělám to znovu, oba při tom zavzdycháme. Trošku se nakloním, čehož využije a zkousne moje prso.
Usměju se.
Zase se posadím, aby na mě nedosáhl a začnu se na něm pohybovat v pravidelném tempu nahoru a dolů.
Je to zatraceně příjemné a nemusím být potichu, což je výhoda, jelikož bych to teď stejně nedokázala.
On se snaží stále dostat z uzlu, aby se mě mohl dotknout.
Pořád mu to nejde.
Je zároveň naštvaný i vzrušený, to přivádí do parády mě a tak přidám a prakticky skáču.
Zasténá a já si začnu jezdit rukama po těle, abych ho ještě víc vyprovokovala.

"Nech toho." zavrčí beznadějně.
Na dvě vteřiny zavře oči, ale stejně se nakonec podívá.
Jednou rukou si sjedu dolů a začnu se trošku dráždit.
Vzdychne.
Držím rychlé tempo, ale stejně to není dost, a tak se snažím ještě přidat.
Trochu vykřiknu. V ten moment Tom silně a prudce trhne rukama, až se mu povede vytrhnout jeden kužel u postele, za který byl přivázaný.
Ten odletí někam na podlahu, on přese mě přehodí stále svázané ruce a prsty se zaryje do mých stehen.
Příjemně to bolí.
Vykřiknu mnohem víc a rukami se přichytím jeho ramen.
"Hra končí." vydechne a začne mě na něj tvrdě narážet.

"Tome." pronesu a nemám tušení, jestli šeptem nebo křikem.
Nevnímám a neovládám se.
Řídím se jenom tím, že potřebuju aby mi pomohl k cíli.
Přetočí nás.
Rychle mu povolím uzel a on je konečně volný.
Dlaněmi se zapře o rám postele.
Začne do mě rychle přirážet.
Trochu se praštím do hlavy, ale ignoruju to. On mě trochu posune dolů, ale v žádném případě nepřestává.
Dívá se mi do obličeje.
Konečně mě políbí a já nevím, jestli jeho hlavu držím u té své kvůli tomu, aby byl náš polibek intenzivnější, nebo abych se měla čeho držet.
Jeho jazyk dravě útočí na ten můj a ještě přidá, když mu tlumeně zasténám do úst.
Odtrhnu se od něj a začnu křičet. Už se to nedá dál snést.
Prostoupí mnou dobře známí pocit slasti, zakloním hlavu a hlasitě zavzdychám.
On zalapá po dechu a dřív než se na něj vůbec stihnu podívat se ze mě vytáhne.
Ztěžka dýchám a mám vytřeštěné oči.
Ještě nikdy to nebylo takovéhle.
Tom nade mnou zůstane chvíli klečet a já má nutkání to zopakovat, ale nejdřív musím nasbírat kyslík.

"Pojď sem." zašeptám po chvíli, když je pořád ve stejné poloze.
Lehne si vedle mě a hlavu mi zaboří do krku, kde mi začne líbat a sát kůži.

"Tohle ještě neskončilo, že ne?" usměje se a jeho horký dech mě šimrá na pokožce.

"Rozhodně ne." odpovím a začnu ho líbat nanovo.

That dayKde žijí příběhy. Začni objevovat