38.

632 24 2
                                    

Následující dny jsem se s Charlesem dost míjela. Vlastně jsem za to byla ráda, protože bylo těžké se na veřejnosti hlídat. Dneska je ale čekalo interview, kde jsem měla být také, abych natočila nějaké záběry s fanoušky. Oblékla jsem si svoje týmové oblečení, nasadila kšiltovku a vyrazila. Bylo brzy ráno a venku bylo chladno, takže jsem si vzala pro jistotu bundu a džíny.

„Dobré ráno." Pozdravil mě Carlos.

„Dobré Carlosi. Tak co, připravený?" Poplácala jsem ho po rameni. „Ještě bych spal." Zívnul si.

„Dobré ráno." Pozdravil nás Charles, který akorát vešel do místnosti s kelímkem kávy v ruce.

„Rád tě vidím." Zašeptal a nenápadně se dotkl mé ruky.

„Políbil bych tě." Zašeptal mi do ucha, když stal tak blízko u mě. „Nechcete si to nechat jinam?" Carlos obrátil oči v sloup.

„Pššt." Sykla jsem a se smíchem mu přikryla dlaní pusu.

„Dobře, už jsem zticha." Zamumlal.

„Jen aby." Řekla jsem naoko přísně. Do místnosti začali postupně přicházet další lidi, takže jsem radši udělala velký krok dozadu, aby to nebylo tak nápadné.

„Potřebujeme tohle podepsat. Pak půjdete na rozhovor, a nakonec bude krátké setkání s fanoušky." Do místnosti vešla žena s velkou krabicí kšiltovek a položila jí na stůl. Oba řidiči se posadili a začali. Využila jsem příležitost a nafotila pár fotek a videí.

„Koukněte na mě." Zamávala jsem na ně, když jsem natáčela video. Charles se podíval do kamery a usmál se a mrkl.

„Dokonalý materiál na edity na Tik Tok, už se těším." Zasmála jsem se. Carlos, který byl až do teď plně zabraný do podepisování zvedl hlavu a zmateně se na mě podíval.

„Tenhle záběr taky." Dodala jsem s úsměvem, video vypla a schovala mobil do kapsy.

„Připravte se, za chvíli bude to interview." Zavolala jiná žena a mávla na ně. Charles podepsal kšiltovku kterou držel v ruce a zvedl se. Carlos ho následoval.

„Vypadáte dobře kluci." Ukázala jsem na ně zvednuté palce a zamířila ke stolu, abych nepřekážela. Za chvíli už oba seděli na sedačce a vedle nich v malém křesílku moderátorka.

„Vítáme všechny fanoušky Formule 1 a Ferrari obzvlášť, protože tu nyní máme jejich řidiče, Charlese Leclerca a Carlose Sainze." Uvedla je moderátorka a oba zamávali jásajícím lidem v publiku.

„Jak se těšíte na tento víkend?" Položila první otázku.

„Jako každý závod, i Kanada je pro nás speciální..." chopil se slova Carlos. Posadila jsem se na židli, kde předtím seděl Charles a šla přidat nějaké příspěvky na Instagram, než dokončí rozhovor. Většinou se stejně opakovaly ty stejné otázky, takže jsem poslouchala jen tak napůl. Povedlo se mi vyfotit spoustu dobrých fotek, takže jsem měla radost, že je z čeho vybírat.

„Poslední dobou se šušká, že budete otec, můžete nám potvrdit, jestli to je pravda?" Tahle otázka mě překvapila. Odlepila jsem oči od displeje mobilu a podívala se na pódium. Charles vypadal také zaskočený.

„Raději bych zůstal u otázek týkajících se motorsportu, ale dobře." Řekl po chvíli.

„Není to pravda. Se slečnou Smithovou se už delší dobu nevídáme. Více se k tomu nechci vyjadřovat." Vysvětlil. Zůstala jsem na něj překvapeně zírat. Myslela jsem, že mu jeho PR manažer řekl, že se k tomu zatím nemá vůbec vyjadřovat. Trochu mě to potěšilo. Kdyby to přeci jen bylo jeho dítě, tak by Charles takhle veřejně nelhal. O tom jsem byla přesvědčená.

Rozhovor i setkání s fanoušky skončilo a oba se vrátili za mnou do backstage. Charles byl pořád trochu rozrušený.

„Jsi v pořádku? Nečekala jsem, že se tě na to bude ptát." Zašeptala jsem, aby nás neslyšel Pierre s Estebanem, kteří stáli kousek od nás a připravovali se na rozhovor.

„Já taky ne. Možná jsem neměl odpovídat, ale jsem rád, že jsem to konečně řekl." Usmál se.

„Co máš teď v plánu? Nezajdeme na oběd" Navrhl.

„Jasně, můžeme." Souhlasila jsem nadšeně.

„Přidáš se?" Otočil se na Carlose.

„Rád." Přikývl.

„Ale nechci být jen vaše alibi." Dodal a zasmál se.

„To bychom si nedovolili." Zasmál jsem se a objala ho.

„Jen aby." Změřil si mě nedůvěřivým pohledem, ale pak mě taky objal.

„Už se to začíná šířit." Podala jsem Charlesovi svůj mobil, kde bylo na Instagramu hned několik příspěvků s jeho vyjádřením ohledně Olivie.

„To jsem zvědavý, s čím teď přijde." Řekl, když si je prohlédl a mobil mi vrátil.

„A ty komentáře." Žasl Carlos, který taky přijížděl sociální sítě. „Pojďme se o tom nebavit." Navrhl Charles a nervózně poklepal prsty na stůl.

„To asi jen tak nepůjde." Řekl Carlos a ukázal na displej Charlesova mobilu, který ležel na stole. Bylo na něm jméno jeho PR manažera. „Dobře, to bych asi měl vzít." Povzdechl si, vzal mobil a odešel od stolu.

„Můžu se tě na něco zeptat?" Obrátila jsem se na Carlose.

„Sí" přikývl a napil se.

„Myslíš, že to má cenu? Nebo se na to máme s Charlesem vykašlat? A upřímně prosím." Carlos odložil svou sklenici džusu a chvíli přemýšlel, než odpověděl.

„Vypadá to, že tě vážně miluje a ty jeho. Musíte ale zvážit všechny důsledky. Nevím, jak to máš ve smlouvě, nevím, jestli to je problém." Řekl nakonec. Sakra. Na smlouvu jsem ani nepomyslela. Tuhle práci jsem milovala a nechtěla jsem o ní přijít.

„Ale samozřejmě vám fandím a doufám, že to nakonec všechno nějak vyřešíte." Dodal rychle, když viděl můj výraz.

„Máš pravdu, není to tak jednoduchý. Měli bychom to ještě zvážit." Řekla jsem tiše.

„Bude to dobré." Chytl mě za ruku a usmál se.

„Tak nejen že to táhneš s mým bratrem, ale i s mým kolegou?" Zasmál se Charles, když se vracel ke stolu a viděl, že mě Carlos drží za ruku.

„Haha." Ironicky jsem se zasmála.

„Radši mi řekni, co ten telefonát." Podívala jsem se na něj zvědavě. „Asi mám trochu problém, ale to se dalo čekat. Pojďme mluvit o něčem jiném." Mávl rukou.

Ve jménu červenéKde žijí příběhy. Začni objevovat