„Dostanu taky jednu?" Přistoupila jsem ke stolu, kde seděli Charles s Carlosem a podepisovali svoje fotky.
„Klidně deset" zasmál se Charles a vzal z hromádky jednu fotografii a začal na ní něco psát.
„Ode mě chceš taky?" Podíval se na mě zmateně Carlos.
„No samozřejmě, nemůžu mít ve sbírce přece jenom půlku týmu." Řekla jsem předstíraným vážným tónem a snažila se nerozesmát. „Tak tady to je." Natáhl ke mně Charles ruku s fotkou. Vzala jsem si jí od něj a začala číst.
Pro Sophii, vítězku závodu v plavání v hotelovém bazénu.
S láskou Charles Leclerc.
P.S.: Čekám na odvetu.
Text byl tak dlouhý, že byl přes celou fotku. Nevydržela jsem to a začala se smát.
„Díky, vystavím si to doma na poličku." Schovala jsem fotku do kabelky.
„Ještě ode mě." Zamával mi Carlos fotkou před obličejem. Text nebyl tak dlouhý jako u Leclerca, ale zase tam přikreslil několik srdíček.
Pro princeznu Sophii, Smooth Operator Saniz.
„Děkuju Carlosi, to je hezký." Věnovala jsem mu upřímný úsměv a uložila fotku k té první do kabelky.
„Ještě si vás natočím na Instagram. Dělejte, jako kdybych tu nebyla." Oba zase začali s podepisováním, ale bylo vidět, že se snaží u toho vypadat co nejlépe. Vytáhla jsem pracovní mobil a udělala pár fotek a videí.
„Sainz a Leclerc? Můžete se připravit, za chvíli půjdete na řádu." Zavolala nějaká žena a mávla na ně. Oba vstali a šli si stoupnout vedle mě. Charles si hrál s náramky na ruce a přešlapoval z místa na místo. Vypadal docela nervózně.
„Nemám nakřivo kšiltovku?" Vyhrkl najednou.
„Ukaž." Řekla jsem a poodstoupila, abych se na něj podívala z větší dálky. Pak jsem udělala krok k němu a trochu mu upravila kšiltovku. „Takhle je to dokonalý." Řekla jsem a podívala se mu zpříma do očí. Byly tak nádherné, že bych na ně mohla koukat celý den. V tom jsem si uvědomila, že na něj asi moc zírám, sklopila oči a udělala opět krok dozadu.
„Děkuju." Usmál se. To už ale přišla znovu žena a oba je hnala na pódium.
„Ahoj zlato, jak ses měl?" Vrhla jsem se Marcovi kolem krku, když vešel do hotelového pokoje.
„Jsem úplně vyřízený." Řekl a odhodil svoji kšiltovku na komodu.
„To chápu a nechceš třeba zajít do vířivky? Bublinky by ti určitě prospěly." Nadhodila jsem.
„Ani ne, zkouknul bych nějaký film a šel spát." Zklamaně jsem ho tedy pustila a sedla si na postel. Marco odešel do sprchy a já si vzpomněla, že mám v kabelce ještě ty podepsané fotky. Znovu jsem si je prohlédla a neubránila se přitom úsměvu.
„Neviděla jsi náhodou můj ručník?" Zavolal na mě Marco.
„Kouknu se." Rychle jsem fotky schovala pod MacBook a rozhlédla se po pokoji. Ležel na zemi hned vedle jeho ponožek. To mě mohlo napadnout. Zvedla jsem ho a zamířila do koupelny.
„Tenhle?" Hodila jsem ho Marcovi, který stál celý mokrý ve sprše. „Díky" zamumlal a začal si utírat oči, do kterých mu zřejmě natekla voda.
O půl hodiny později už jsme leželi v posteli, Marco hlasitě chrápal a v televizi běžel pátý díl Rychle a zběsile. Vůbec se mi nechtělo spát, ale neměla jsem odvahu se znovu vyplížit z pokoje, po té ranní scéně. Otevřela jsem galerii v mobilu a prohlédla si, co jsem dneska vyfotila a natočila. Charles vypadal docela roztomile, jak se soustředil na podepisování. Znovu jsem si přehrála v hlavě okamžik, jak mi s Carlosem podepisovali svoje fotky a pro sebe jsem se usmála.
Testování a následný týden utekli jako voda. Myslela jsem si, že se budu nudit, ale pořád se děly nějaké akce nebo focení na promo, takže jsem neustále někde běhala. Marco měl taky dost práce, takže jsme se skoro pořád míjeli, až na jeden den, kdy jsme měli oba volný celý den, a tak jsme vyrazili na výlet po okolí. Teď už tu ale byl první závodní víkend a já se nemohla dočkat, až to celé uvidím i z jiné strany než jen jako fanoušek.
Všechny tři tréninky šly poměrně hladce a Carlos i Charles si vedli dobře. Naštěstí se nic nepokazilo ani se jim nepodařilo nabourat. Zbývalo necelých dvacet minut do kvalifikace a v boxu Ferrari bylo rušno. Oba řidiči chodili pořád sem a tam. Nedokázala jsem si představit ten stres, zvlášť když to byla první kvalifikace sezóny. „Držím palce." Řekla jsem Charlesovi, zatím co si nasazoval helmu. „Děkuju, bude to třeba." Řekl a v jeho hlase byla cítit nervozita. „Zvládneš to." Poplácala jsem ho po zádech a šla se podívat na Carlose. Ten se zrovna chystal nastoupit do svého monopostu. „Hodně štěstí Carlosi" popřála jsem mu rychle, abych ho nezdržovala.
„Děkuju." Objal mě.
Kvalifikace odstartovala a řidiči postupně vjížděli na trať. Za chvilku už vyjeli i Leclerc se Sainzem. Došla jsem k monitoru s průběžnými výsledky a sledovala, jak se pořadí jednotlivých jmen mění. Věděla jsem, že zbývá ještě dost času a hodně se to promíchá, takže jsem si šla sednout opodál a šla nahrát stories a příspěvky na Instagram tak, jak jsem to měla v připraveném harmonogramu. Když zbývaly poslední dvě minuty do konce, přesunula jsem se zpátky k monitoru. První byl Hamilton, za ním Verstappen, Perez a pak Leclerc. Carlos byl až devátý. Pořád to ale vypadalo, že oba mají Q2 jistou. Oddychla jsem si. Za chvíli už oba zajeli do boxů. Natočila jsem v rychlosti krátké video a s popiskem „Připraveni na Q2" jsem ho postla na stories.
Druhé kolo kvalifikace proběhlo taky v pořádku a oba se dostali do top desítky. Zbývalo posledních pár minut posledního kola kvalifikace. Teď už se bojovalo o nejlepší pozice pro start.
„To jsem na ně zvědavý" ozval se mi najednou za zády hlas, který připomínal Charlese. Otočila jsem se a spatřila jeho kopii, Arthura. „To já taky, ale věřím že by mohli dopadnout dobře." Usmála jsem se na něj.
„Mimochodem, já jsem Arthur. Vídám tě teď často s bráchou. Říkal, že s nima pracuješ." Natáhl ke mně ruku.
„Sophie. Ano, starám se o sítě, nic velkého." Stiskla jsem jí.
„Chvíli jsem si myslela, že jsi on." Dodala jsem.
„Nejsi první, od koho to slyším." Zasmál se. Vážně mu byl dost podobný a ten hlas to jen podtrhoval.
„Charles je první!" vyjekla jsem a ukázala na monitor.
„Teď už jen aby..." než to dořekl, skočil na první příčku Verstappen a odsunul ho tak na druhé místo.
„Přesně to jsem čekal." dodal zklamaně Arthur.
„Ach jo" povzdychla jsem si. Čas vypršel a byly tu finální výsledky. Max Verstappen první, Charles druhý, Lewis Hamilton třetí. Carlos měl startovat z pátého místa.
„Ale přední řada je super." zaradovala jsem se.
„To rozhodně. Druhé místo je skvělé." Souhlasil Arthur.
Vyšli jsme spolu ven a zamířili do cíle, kde už stál Charles a sundával si helmu a kuklu. Vlasy měl úplně rozcuchané a obličej otlačený, ale vypadal šťastně. Arthur na něj mávl, a tak zamířil k nám.
„Gratuluju!" vyjekla jsem nadšeně. On mě k mému překvapení objal. Byl to tak zvláštní pocit. Znovu jsem si vzpomněla, jak jsem stála v davu u barikády a snažila se ho aspoň vyfotit. A teď jsem stála tady a on mě objímal.
„Skoro jsi ho dostal." poplácal ho Arthur po zádech a on ho taky objal.
„Už musím běžet, ale díky!" usmál se na nás a zamířil k ostatním.
ČTEŠ
Ve jménu červené
Fanfic[DOKONČENO] CHARLES LECLERC FANFIKCE Sophia je dvaadvacetiletá novinářka, které se změní život, když jednoho dne přijde její přítel domů s nabídkou, která se neodmítá.
