Snamione: Ve středu moci

Zbytečné vyptávání 38

Pláč, tak by Hermiona popsala jedním slovem celé odpoledne. Malý Malfoy jakoby vytušil, že se již nevyskytoval v přítomnosti kouzelníků čisté krve, což zapříčinilo doslova záchvat zoufalství. Čarodějka mnohokrát přemýšlela, že by polkla svoji hrdost a zavolala skřítka na pomoc, ale nakonec se rozhodla vydržet – alespoň první den.

Žena konejšila dítě i celou cestu na nádraží, kde se opět stala středem pozornosti, a proto byla šťastná, když Regie vyběhl mezi prvními a Lily na sebe nenechala dlouho čekat, přestože opět prošla přepážkou i s Teddym. Polibky, objetí, další polibky... Hermiona netrpěli přešlapovala, avšak snažila se tvářit vyrovnaně, i když kolem ní neustále blýskaly fotoaparáty a Scorpius v náručí hlasitě plakal. Hermiona políbila syna na přivítanou, ačkoliv byl Regie přítomností dítěte zcela zmaten. Lily byla též překvapená, ale s nadšením začala okamžitě matce dítě z náručí brát, přestože vůbec nevěděla, co dělá. Čarodějka jistila půjčené dítě i vlastní dceru hůlkou, když kvapně opouštěly nádraží a zvědavé pohledy všudypřítomných.

„Mami, co je to za mimino?" pronesl vážně Regie s malou vráskou mezi očima – Severus měl totožnou – a založil si paže na prsou, aby prokázal svůj nesouhlas s neočekávaným novým členem rodiny.

„Scorpius, mladý Malfoy." Chlapec povytáhl obočí, zatímco Lily se k dítěti měla o to více.

„A proč ho hlídáš ty?" vyslýchal matku malý kouzelník s černými vlasy a výrazným nosem. Hermiona se málem ušklíbla – dítě se chovalo jako malá kopie svého otce, jehož překvapení v podobě dítěte teprve čekalo.

„Protože Dracovi umřela žena a i on si musí odpočinout."

„Co je s Delphini?" zeptala se se zájmem Lily. Dítě se na okamžik utišilo a vyvalenýma šedýma očima zíralo na mladou čarodějku, která na něj zkoušela všemožné grimasy.

„I ona si musí někdy odpočinout," zamumlala Hermiona, aby konverzaci ukončila, což by se povedlo, kdyby si nepořídila děti se Severusem.

„To je hloupost," poznamenal otráveně Regie, jako by jej matčina předstíraná nevědomost unavovala, „paní Malfoyová nebo Blacková by se o něj postaraly. A určitě mají taky skřítka."

„Na tom něco bude," přidala se podezíravě Lily. Podařilo se jí nemožné, dítě se zklidnilo.

„Všechno vám vysvětlím, ale pojďte už domů, táta se vrátí na večeři."

„Proč taťka nepřišel?" Na výrazu Lily si Hermiona všimla, že tato skutečnost jí došla teprve teď a výrazně ji zamrzela.

„Je v práci."

Regie již nereagoval.

Hermiona se na své vlastně děti nesmírně těšila, ale malý záškodník naprosto překopal plány na celé odpoledne. Lily se ochomýtala kolem dítěte, o které se Hermiona starala, zatímco Regie zmizel do pokoje, dokud nedorazil Severus. Ten se naštěstí neptal, komu dítě patřilo, ale sdílel nadšení s Regiem.

„Řekni mi jediný důvod, proč ho hlídáš ty?" zeptal se odměřeně. Nakrmené dítě spalo v koši na lenošce u krbu. Lily se i s růží o otce stále opírala bokem, zatímco ji mohutná ruka přidržovala.

„Greengrassovi a podobné záležitosti," sykla Hermiona, aby pochopil a ona zbytečně nemusela děsit dceru. Černé oči v dívčině tváři těkaly z jednoho rodiče na druhého, ale příchod malého chlapce jí zabránil se zeptat.

„Ahoj," hlesl, když velkým obloukem míjel otce. Severus kývl, že jej zaregistroval, ale stále k sobě tiskl dceru s růží.

„Pojďme se posadit a začít," pobídla Hermiona rodinu a podařilo se jí dokonce posadit Severuse vedle Regieho. Chlapec radost neměl, což se projevilo během večeře – neřekl prakticky nic.

„Mohla bych přespat u Teddyho? Prosím," zavrněla lísavě Lily, jakmile dojedla dezert.

„Bude spát na podlaze a ty budeš zítra v osm ráno doma."

„Jsi nejlepší, tati!" zavýskala, než otci vlepila rychlou pusu na tvář a odběhla do pokoje, aby se připravila.

„Nevěřila bych, že někdy něco takového povolíš." Zavrtěla hlavou Hermiona, ale byla šťastná, že hned první den po návratu dětí nedošlo ke konfliktu.

„Musím po večeři ještě pryč a Lily by se zbytečně vyptávala." Rýpal se ve svém dezertu jako malé dítě. Regie zpozorněl.

„Nemá službu Harry?"

„Poslal jsem ho za Teddym. Fňukal už jen kvůli tomu, že ho nemohl přivítat naposledy na nádraží."

„Proto jsi Lily dovolil, aby s Teddym strávila večer? Jsi neskutečný, Severusi!" Kouzelník byl čarodějčiným obviněním potěšen.

„Potter si chtěl hrát na chůvu, tak ho jedno dítě navíc nevytrhne." Odsunul nedojedený dezert a poprvé za celý večer se otočil k Regiemu, který posedával s čajem po otcově levici. „Potkal jsem v Příčné ulici Křiklana." Dítě bojácně přikývlo. „Říkal, že jsi velice nadaný na lektvary," zamumlal ztěžka postarší kouzelník. Chlapec se trochu uvolnil. „Já... Ehm..." Severus máchl hůlkou a na stole se místo dezertu objevil kotlík. „Něco jsem ti koupil. Je to sice standardní velikost, kterou už máš, ale kvalitou se tomuto kotlíku nemůže nic rovnat." Regie se pro něj nesměle natáhl. „Používám stejný."

Hermiona pod stolem vzala muže za ruku na znamení vděku. Koupil dárek i synovi a ještě se jej – velice neobratně – pokusil pochválit. Věděla, jak její muž bojoval se vztahem k synovi, v němž se viděl, a proto na něj byla hrdá. Snažil se chovat lépe, než jak se choval jeho otec k němu, snažil se chlapce podpořit.

„Děkuju," hlesl Regie, oči ztracené v temnotě kotlíku.