Snamione: Ve středu moci

Vyhrň si rukávy 40

„Děkuju, Severusi." Draco se zvedal z pohovky s napřaženou rukou k vysokému kouzelníkovi v černém. Severus ruku přijal, ale pokynul k Hermioně. Koneckonců to ona se starala celých čtrnáct dní o malého chlapce, přestože se jí snažila Lily a občasně Delphini pomáhat. Z druhé možnosti Hermiona nadšená nebyla, ale akceptovala ji. Pokud byla Delphini skutečně postavena do role matky v pouhých devatenácti letech, k dítěti si nějaký vztah vybudovala a Hermiona neměla právo do něj zasahovat.

„I tobě, Grangerová." Hermiona stisk ruky opětovala. Odvěká rivalita mezi nimi planula i nyní, ale čarodějka musela uznat, že Malfoy už k jejich rodině nějakým záhadným způsobem patřil. „Vyrovnáno."

„Příště už takové překvapení nechci," varovala svého bývalého spolužáka, než Lily posunkem nasměrovala i s dítětem k Dracovi. Dívka se těžce loučila, ale Dracovy ruce byly nesmlouvavé. Scorpia si převzal a do pěti minut byl pryč, jako by nikdy ani nepřišel.

„A prázdniny mohou začít," zafuněla unaveně Hermiona. V noci téměř nespala a v pracovně se jí nahromadily povinnosti za poslední dva týdny. Jediným štěstím zůstávalo, že Monta roli domácího skřítka plnil naprosto nepřekonatelně.

„Lily, vyhrň si rukáv," poručil rezervovaným hlasem Severus. Nejen Hermiona vytušila problém a okamžitě se zahleděla na zmiňované rukávy.

„Proč?" ušklíbla se mladá dívka, ale Hermiona v téměř ještě dětské tváři, která mimikou kopírovala její vlastní, spatřila známky znepokojení. Severus musel na něco přijít.

„Udělej to." Černé oči propalovaly Lilyiny a veškeré otcovství z kouzelníka ve vteřině vymizelo.

„Chováš se divně," okomentovala dívka a rozhodla se pro odchod, čímž se usvědčila. Severus dvěma rychlými kroky překonal vzniklou vzdálenost a silou vytáhl rukáv mikiny až k dívčinu lokti.

Hermiona bez dechu očekávala něco hrůzného, ale na úzkém předloktí visela pouze tenoučká zlatá šňůrka. Obyčejný náramek, který si dívka zřejmě kouzlem upravila, aby zvýšila lesk. Úlevou si vydechla.

„Kde jsi to vzala?" vyštěkl Severus. Shlížel na dceru jako na vraha odsouzeného na doživotí v Azkabanu. Jako pařátem svíral dceřinu paži, až kůže v okolí jeho prstů bělala. „Lily?!"

Šok, strach, panika, vzpoura, vzdor... To vše se Lily prohnalo tváří – ještě se neovládala jako její otec, ale v zatvrzelosti mu mohla zdatně konkurovat.

„Severusi, co se děje?" Hermiona si stoupla ochranitelsky za dceru a nahradila otcovy drápy svýma konejšivýma rukama. Lily si promnula pohmožděné zápěstí, čímž zakryla zlatou šňůrku.

„Kde jsi to vzala?" zopakoval pomalu. Kdyby tímto hlasem promluvil na Hermionu v době, kdy ještě byla studentkou, s brekem by utekla. Lily obdivuhodně stála na místě a čelila otci. Čelist měla zaťatou, pomalu dýchala nosem, matky si nevšímala, zatímco bojovně hleděla vzhůru, aby otci dokázala, že ona se jej nebála. Hermioně blikla myšlenka, že tímto otvírá Severusovi dveře dokořán...

Severus znovu uchopil dívku, tentokrát jí však pouze rychle odepnul náramek pomocí hůlky. Předmět doličný se mu vznášel před obličejem. Na tenké šňůrce se blýskal jeden maličký černý kamínek. Hermiona stále nechápala, přesto se snažila dceru od otce odvést dál.

„To, že jsi bystrozor, neznamená, že se takhle pošahaně můžeš chovat i doma!" vykřikla bojovně Lily, což zřejmě ani jeden z nich nečekal. Hermioně se vyškubla lehce. Severus natáhl ruku, aby dívku zastavil a předešel tak zbytečné scéně, Lily však vlastní hůlkou ukořistila náramek nazpět. Hermiona ani nezahlédla, kde měla dívka schovanou hůlku. „Tohle," demonstrativně na vteřinu ještě jednou ukázala blyštivý náramek, „je moje věc."

„Ptám se tě naposledy," zavrčel Severus, až Hermioně naskočila husí kůže. „Kde jsi to vzala?" Lily němě zavrtěla hlavou. „Dobře," zamumlal frustrovaně kouzelník, zatímco se snažil uklidnit. Hermiona si byla vědoma toho, že kdyby nejednal s vlastní dcerou, tohle by byl okamžik, kdy by v lepším případě vyslal crucio nebo legilimens. „Dobře... Odejdi do svého pokoje, máš domácí vězení."

„Opravdu?" vyjekla Lily výsměšně. „Přistupuješ na klasiku? Když jsi uvěznil mamku, vynutil sis tak mě. Myslíš, že já se taky nechám zlomit? Že ti to dám?"

„Lily, tohle jsi přehnala!" Hermiona slyšela, jak jí slova svévolně opouštěla ústa. Severus ztuhl. „Nevíš, co se tenkrát stalo."

„Nemáš mi co vyčítat," sykla k otci, v jehož černých očích se právě sváděl boj, „zachoval ses stejně."

„Proboha, Lily," Hermiona se náhle stávala ochráncem Severuse, jenž nebyl schopný akce, „o čem to mluvíš?" Dívka vykročila do prostoru a mírně se pokrčila. Čarodějka poprvé dokázala odhadnout konání své dcery. Chtěla se přemístit. „Lily, zlato, co to děláš?" Natáhla ruce k dceři. „Nesmíš se přemísťovat. Neumíš to a mohlo by to mít nedozírné následky." Udělala opatrný krok vpřed. „Zlato, máš ještě hlídáček..."

„A tátu hlavního bystrozora. On to nějak zařídí."

Hermiona zůstala stát přimrazeně stejně jako Severus, když její vlastní dcera náhle zmizela. A rozhodně se nejednalo o první neohrabaný pokus o přemístění. Lily byla zběhlá, přestože neměla ještě ani věk na licenci...

„Severusi?" zašeptala se slzami na krajíčku. Objala muže kolem pasu a dovedla jej k sedačce. Potřebovali si sednout.

„Proč jsi chtěl vidět její náramek?" odvážila se po čase zeptat čarodějka, která dovolila několika slzám sklouznout po tváři. Rozklepaně se snažila vybavit si všechny detaily rozhovoru, přesto stále narážela na slepá místa.

„Stejný měl i jeden zadržený," vyslovoval ztěžka.

„Třeba jsou teď jen v módě..." Proplétala si prsty s manželem. Proč jejich dcera utekla? Regie v patře zřejmě nic nezaznamenal.

„Hermiono," povzdechl si a vyhrnul vlastní rukáv na levé ruce. Na bledé pokožce se i po letech vyjímala bílá jizva ve tvaru Znamení zla. „Ten náramek je obdoba Znamení." Tiskl si kořen nosu. „Hned pochopila, o co mi jde, když jsem ho chtěl vidět. Proto zaútočila..."

„Měli jsme ji zastavit." Další slza. Lily se vrátí, přesvědčovala samu sebe Hermiona.

„Kdybych se o to pokusil, ublížil bych jí." Čarodějka bezděčně pohlédla k oknu. Za chvíli doradí sova, která je bude prohlašovat za špatné rodiče. „Všechno bych jenom zhoršil."

První "drobný" problém...

Zachoval se Severus správně?