Snamione: Ve středu moci

King's Cross 3

Poslední červen byl vždy kritický, avšak tento rok prožívala Hermiona větší stres než kdy jindy. Regulus si šel převzít poslední vysvědčení na mudlovskou školu, přestože oficiálně o přestup ještě nezažádali. Následoval rychlý slavnostní oběd i se Severusem a Hermionina schůzka na ministerstvu s protikandidátem. Severus mezi tím vzal Reguluse domu, než se s ním dopravil na nádraží King's Cross, kde již čekala Hermiona.

Zrychlila krok, lodičky melodicky klapaly, aby dohnala manžela se synem. Postavila se k nim a čekala i s ostatními rodiči u přepážky na nástupiště 9 ¾, až se v nestřežený okamžik začali objevovat studenti z Bradavic, mezi nimiž byla i její dcera Lily. Regulus nadšeně sledoval studenty kouzelnické školy v civilním oblečení, zatímco jej Hermiona ujišťovala, že se za rok se bude vlakem vracet taktéž.

„Denní Věštec," zamumlal Severus tak tiše, že jej zaslechla pouze Hermiona. Nenápadně se rozhlédla po nádraží, nicméně očarovaný fotoaparát na první pohled poznala. Značně jej prozrazoval i výstředně oblečený fotograf, jemuž z kalhot dokonce trčela hůlka. Hermiona se musela ušklíbnout. „A tamhle je Narcissa s Andromedou," poznamenal po chvíli. Hermiona ženy zahlédla. Bylo zřejmé, že si ženy nenechaly poslední příjezd Delphini ujít.

„Zajdu je pozdravit."

„To není dobrý nápad," vysoký muž s černými vlasy hypnotizovaně sledoval přepážku, „pokud nechceš být hned spojovaná s minulým režimem." Hermiona si rozmrzele uvědomovala, že měl pravdu. Andromeda byla její přítelkyně, dokonce i Narcissa by se dala považovat za rodinnou známou, nyní se však k sobě nemohly hlásit, pokud chtěla mít Hermiona šanci na post ministryně. Andromeda vše zřejmě chápala lépe než Hermiona, tudíž mladé ženě a Severusovi pouze pokynula na pozdrav z uctivé vzdálenosti. Obě postarší ženy postávaly dál od davu, obě působily noblesně a nikdo se k nim ani nepřiblížil. Všichni je přehlíželi, i když z nástupiště 9 ¾ vyšla štíhlá tmavovlasá dívka s vlnitými vlasy po lopatky, za sebou táhla obrovský kufr a radostně chvátala za tetičkami. Hermiona viděla dívku pouze zezadu, než svoji pozornost zaměřila na svoji vlastní dceru, která prošla přepážkou stejně vesele jako Delphini, ale za ruku se vedla s Teddym Lupinem – oficiálně Teddym Blackem.

První Hermioniny myšlenky vedly k Severusovi, jehož rychle chytila za předloktí, aby jej zafixovala na místě. Lily se v dopisech nezmínila, že si našla kluka... Z malého chlapce, kterého Hermiona znávala z dřívějška, byl dnes již mladý vytáhlý muž se zářivě modrými vlasy, jež přitáhly pozornost všech přítomných. Metamorfmág po matce...

„Lily chodí s Teddym?" podivil se nahlas Regulus, který loučící se pár nechápavě sledoval. I Hermiona na svoji dceru překvapeně hleděla, zatímco se krásná mladá dívka s hnědými loknami krátkými polibky loučila se svým přítelem.

„Budeme se jí muset zeptat," zamumlala tiše čarodějka k synovi. Stále pevně držela muže, jenž nevraživě přihlížel počínání své dcery. Poslední objetí a polibek, než se dívka od chlapce vzdálila a rozešla se za svojí rodinou.

Hermiona se tvářila, jako by právě nic neviděla, a své milované děvčátko objala, avšak Regulus s otázkou nepočkal a ani Severus neuvolnil svůj postoj.

„Chyběla jsi mi," zašeptala Hermiona do kučeravých vlasů, jež její dcera podědila po ní. Všichni tvrdili, že Lily byla věrnou kopií své matky – až na oči, ty měla po otci –, ale Hermiona nesouhlasila, protože její holčička byla mnohem krásnější. Tiskla k sobě drobnou postavu, dokud Lily nepohladila Reguluse po rozcuchaných vlasech a zbožně nepohlédla na otce. Ztuhlý Severus se sice nezatvářil přívětivěji, ale když se k němu dcera obrátila, roztáhl ruce, aby ji mohl také obejmout. Láskyplně jejich děvčátko tiskl k sobě, políbil jej do vlasů a velkou dlaní mu přejížděl po zádech. Hermionu tento pohled hřál u srdce. Takto byla jejich rodina kompletní a dokonalá. Všechny lidi, které z celého srdce milovala, měla nyní na dosah ruky.

Po přivítání si Lily postěžovala na hlad, a proto ji Hermiona pustila s Regulusem po nádraží, aby si koupili nějakou svačinu, zatímco se Severus rozhodl postarat o zavazadla. Jednoduše je v davu odcházejících kouzelníků zmenšil a strčil do kapsy lehkého kabátce. Hermiona držela klec s maličkou sovičkou.

„Tohle ti docela komplikuje situaci," poznamenal Severus. Oba směřovali k domluvenému místu, kde na ně měly čekat děti.

„Co myslíš?"

„Lily s mladým Blackem." Vyzýval ji černýma očima k reakci, Hermiona si však stále nepřipouštěla, že by mohla první láska Lily nějak znatelně ovlivnit její život. Přála Lily letní lásku, nicméně tomu nepřisuzovala žádnou váhu. „Denní věštec z toho udělá senzaci. Budou Smrtijedské rody spřízněny? Uvrhne nás madam Snapeová do temnoty?" pronášel pobaveně možné titulky zítřejších novin.

„Zbytečně vypouštíš rarachy," zasmála se Hermiona. „Jsou to ještě děti, je jasné, že budou dělat velká gesta, ale nikdo rozumný by v tom přeci nemohl nic vidět."

„Jejich velká gesta se mi nelíbí," zabručel Severus. Ze své výšky vyhlížel děti. „Lily je ještě moc malá na to, aby se tahala s kluky. Navíc s Blackem!"

„Lupinem," připomněla provokativně Hermiona, jež se snažila udržet vážný výraz.

„O to hůř! Už chybí jen Potter..."

„Příští týden přijde na večeři."

„Výtečně," zabrblal otráveně Severus, zatímco míjel hlouček dívek v Lilyině věku, které na něj obdivně civěly. Mladé čarodějky se vrátily z Bradavic a slavného velitele bystrozorů poznávaly.

Lily je zpět a s ní i novinky, které by mohly znamenat komplikace...

Moc děkuji za krásné komentáře, které mě motivují psát, a hvězdičky! Mám radost, že Vás mnoho zůstalo věrných tomuto příběhu 💚