Snamione: Ve středu moci

Vzájemná nevraživost 6

„Cisso, znáš mé důvody," opakoval trpělivě Severus, zatímco Hermiona tiše seděla po boku svého muže. Když zrovna zavítala do Severusovy pracovny, na níž si celé roky zakládal – místo bez lidí a hluku, které sloužilo pouze jemu –, na židli již seděla vzpřímeně madam Malfoyová.

Platinově blond vlasy po letech získaly spíše stříbřitý nádech, nic však nezabránilo ženě vázat stejně noblesní drdoly jako před lety. Narcissa stále dokázala zaujmout, což Hermionu rozčilovalo nejvíce. Svoji neopodstatněnou žárlivost vždy kryla za přívětivým úsměvem, kdykoliv ženu potkala, ale vzájemná nevraživost přetrvávala.

„Křivě viníš Delphini za činy Belly!" nařkla kouzelníka postarší žena. „Na matku si ani nepamatuje."

„Oba známe její původ," sykl nerozvážně Severus vedle Hermiony. Černé vlasy mu spadaly do tváře. Narcissa se ještě více napřímila a znechucením ohrnula ret. I Hermioně přeběhl mráz po zádech při špatném zvolení slov. „Pro veřejnost jsme ještě uhráli divadlo, že je Delphini dcerou Adromedy, ale my známe pravdu a já nebudu riskovat, že se v tom dítěti projeví Bellatrix nebo Rudolphus, až se naučí plně ovládat hůlku."

„Chce sloužit zemi stejně jako ty, Severusi."

„Už jsem rozhodl."

„Jak všem vysvětlíš, že Delphini nepřijmeš, ale Lily za pár let místo vytvoříš?" Šedýma očima vybízivě probodla muže i čarodějku. „Severusi, je to jen mladé děvče, které nemá důvod ubližovat druhým."

„Zapomínáš, že i Bella započala výcvik na bystrozora, než se přidala k Pánovi zla."

„A ty ses ze Smrtijeda stal vedoucím bystrozorem... Každý se vyvíjí." Narcissa se nespokojeně postavila. „A abys neměl podezření, Delphini o mé návštěvě neví. Nechce pomoc přes rodinné známé, má svoji hrdost."

Severus doprovodil Narcissu do předsíně, odkud se přemístila, ale Hermiona se nezvedla. Snažila se vstřebat Narcissinu návštěvu. O snaze mladé dívky stát se bystrozorem od Severuse věděla, ale více se o mladou čarodějku nezajímala.

„Doufám, že případ Delphini Blacková je vyřízený," vydechl znaveně, když se vrátil do patra. Posadil se znovu vedle Hermiony a upil ze své skleničky.

„Myslím, že to k té holce není fér," přiznala ztrápeně Hermiona. „Narcissa má pravdu, nemůžeš jen kvůli původu Delphini upírat, na co má díky svým výsledkům nárok." Čarodějka se natočila tak, aby na svého muže lépe viděla. Automaticky jej vzala za ruku. „Bellatrix ji nevychovala, o Smrtijedech slyšela nanejvýš při hodinách dějin a je to mladá holka plná ideálů. Když jí nedáš šanci, mám obavy, aby následně nezačala hledat řešení jinde..."

„Hermiono, ty jsi s ní nemluvila," pronesl opatrně. „Ona je Bellatrix."

„Jestli se vizuálně matce nějak podobá..."

„Ona je kopií své matky," vyplivl znechuceně, „ale hlavně se chová jako ona. Není organizovaná, neplní příkazy-"

„Ty Bellatrix plnila a nebyla jediná," rýpla si Hermiona. Všichni plnili příkazy Voldemorta, aniž by se nad nimi pozastavovali.

„Je jako vypuštěný potlouk! Nevezmu si na svědomí, že ji zabijí při prvním ostrém zásahu, nebo že ji udělám nebezpečnou pro okolí."

„Musíš o tom rozhodnout ty sám," zhodnotila Hermiona, „ale nezapomínej, že ona kouzlit bude. A je jen na tobě, jestli bude jednat tak, jak chceš ty, nebo za pár let bude stát s hůlkou v ruce proti tobě."

V přístí kapitole se můžete těšit na chvilku rodinné pohody, abychom si trochu odpočinuli od řešení kariér protagonistů :)

Přijali byste Delphini?