RED - CZ

RED - 64. díl

Z POHLEDU HARRYHO

Vycházím z koupelny a kolem pasu mám bílý ručník. Vlasy mám mokré a ulízlé do zadu. Vypadám jako zkurveně zmoklá slepice. Zacházím do svého pokoje, abych na sebe ještě něco hodil, než přijde Lydia, i přes to, že za chvíli budu stejně zase nahej. Ušklíbnu se sám pro sebe a rozvážu si ručník, který hážu na postel. Otevřu si kufr s věcmi, které jsem si ještě nebyl schopnej vybalit, a začnu hledat nějaké triko.

Najednou se ozve zvonek. „Kurva," zamumlám a rychle popadnu ručník z postele. Znovu si ho zavážu kolem pasu. Lydia je rychlejší, než jsem si myslel, že bude. Jsem celkem zaskočenej z toho, že jsem trochu nervózní. Neviděl jsem jí od začátku léta a nevím, jak bude vypadat. Můžu z ní klidně být pošahanej chlap. Vyjdu z pokoje a rozeběhnu se ke dveřím, ručník si držím, protože jí kurva nehodlám, vyděsit hned na začátku. Odkašlu si a otevřu dveře. Vytřeštím oči, když se podívám na chodbu. Dveře hned zase zavřu. „Do prdele!" zanadávám. Co teď budu jako dělat?

„Harry?" uslyším nejistý hlas Lydie. Povzdechnu si a dveře zase otevřu.

„Promiň, já...padal mi ručník," zalžu a podívám se na malého fakana, který jí drží za ruku. Je to holka a bude jí tak šest let. Proč do hajzlu sebou bere nějaký blbý dítě? To jí snad nedošlo, o co mi jde? Opřu se o futra a prohlídnu si Lydii. Bývala hubenější, ale teď bych řekl, že jí těch pár kil navíc sluší víc. Její dřív rovné blonďaté vlasy jsou teď kudrnaté. Sluší jí to. Ale k čemu mi to kurva je, když je tu to blbý dítě?!

„Můžeme dál?" pozvedne obočí a přimhouří na mě oči. „Jasně," tak tohle bude zatraceně zajímavý. „Běžte si sednout. Já se dojdu oblíct," snažím se neznít nasraně. Obě vejdou a rozejdou se do hlavní místnosti. Chvíli zůstávám stát. Vážně nevím, co teď budu jako dělat. Jestli si myslí, že budu nějakýmu dítěti dělat posranou chůvu tak se šíleně plete! Dojdu do obýváku, a aniž bych se na ně podíval, projdu kolem nich do ložnice, kde se zavřu. Odhodím ze sebe ručník a z šuplíku vytáhnu trenky, které si hned obleču. Prohrabu se v kufru a vytáhnu jediné nezmačkané bílé triko s nápisem Cheap Monday. Vlasy už mi schnou, takže můj vzhled mokré slepice bude za chvíli minulostí. Obleču si znovu svoje černé rifle a chvíli jen tak stojím. Nechci jít za nima. Měl jsem sakra zavolat někomu jinýmu! Do prdele, to je pech! Prohrábnu si navlhlé vlasy a vyjdu z pokoje.

Vidím je sedět v obýváku na pohovce a obě jsou úplně zticha. Je to divný. Odkašlu si, abych na sebe upozornil. Lydia ke mně vzhlédne a věnuje mi menší úsměv, neusměju se na ni zpátky.

„Páni! Ty máš fialový vlasy!" vyjekne a zaujatě mě pozoruje. Uchechtnu se a sednu si na druhý kraj pohovky dál od nich. Lydia zamžiká na dítě vedle ní a pak koukne na mě.

„Omlouvám se, že jsem musela Lauru vzít sebou, ale moje ségra mi volala na cestě k tobě, abych jí pohlídala, takže jsem se musela vrátit. Nic jiného mi nezbývalo. Doufám, že se nezlobíš." Né, vůbec, kurva je mi to fuk, že jo? Nic neříkám a podívám se na Lauru. Schovává se za Lydií a dívá se na mě skrz prsty. Začnu se smát.

„Mám pocit, že se mě bojí," zamračím se a Lauře se zalesknou oči. Jo, kurva bojí. Blbý děcko.

„Asi ještě nikdy neviděla někoho, jako jsi ty." To si mám jako vyložit jak? Zamračím se na Lydii a ta se hned rozmluví.

„Myslela jsem, že nemá zkušenost s lidmi, co mají tolik tetování. Její máma jí vychovává trochu snobským stylem. Obklopuje se lidmi, kteří jsou tak trochu nudní a starý." Je ke mně upřímná. Podívám se na malou Lauru a nevím proč, ale je mi jí zatraceně líto. Taky mě vychovávali takovým stylem pár let, akorát Olivia, ne můj otec, ten si to jenom zkurveně přál. Naštěstí to netrvalo dlouho.