RED - CZ

RED - 36. díl

„Nezachoval ses k němu hezky.“ Povzdechnu si a zavřu dveře po tom, co mi Ian zmizí na chodbě z dohledu. Čelo si opřu o dveře a zůstávám Harrymu zády. Zaslechnu uchechtnutí a následné kroky k mojí osobě. „Proč se kurva přetvařovat? Ten tupec mě taky nesnáší, tak co?“ Protočím oči a jsem ráda, že mě nevidí. Ucítím jeho ruce na uzlu, který drží můj župan pohromadě. Ztuhnu a pomateně zamžikám. „Za víc, už je pryč, tak proč to sakra řešit?“ Zašeptá mi do ucha a pomalu rozváže uzel. Zatajím dech, když se župan úplně rozváže a odhalí tak mé nahé tělo. Ať se neopaváží si mně k sobě otočit! Zpanikařím. Harryho ruce se z mých boků přesunou na mé holé břicho a trochu se mi uleví, že jeho pohyby nepokračují. Jsem celá naplá a v krku mám, jak na Sahaře. „Rose.“ Zašeptá mé jméno a mě vyskočí po celém těle husina. „Ani nevíš, jak kurva moc tě chci.“ Zkousne mi ušní lalůček. Celou dobu mám zavřené oči a soustředím se pouze na jeho hlas. „Stáčí jenom tvoje svolení a já ti ukážu, co všechno umím, Rose. Jen mi řekni a já tě udělám skurveně šťastnou.“ Jeho ruka sjede níž po mém břiše. Jeho prsty mě studí na kůži a já začnu nepravidelně dýchat. „Harry.“ Vyslovím jeho jméno tak, jakobych si nebyla jistá tím, že se tak vůbec jmenuje. „Hm?“ Vyjde z něj a než se nedám, otáčí si mě k sobě. Zkousnu si ret. Chci si zavázat župan, ale zabrání mi v tom, když moje ruce chytne. Zčervenám. Cítím se nepříjemně, když jsem před ním celá odhalená a on se na mě dívá tak hladovým pohledem. „Mohl bych se na tebe dívat pořád.“ Řekne a pustí moje ruce. Trochu se mi uleví. Sleduju ho a trochu se zarazím, když mi začne sám od sebe zavazovat župan. Překvapeně ho pozoruji. Jsem trochu zmatená z toho, že to dělá. Myslela jsem si, že chce dělat úplně něco jiného. Nakrčím čelo. „Co je?“ Řekne pobaveně a utáhne uzel u mého županu. „No, já…hm, myslela jsem…“ zakoktám se a sklopím pohled. „Myslela sis, že tě…“ je přerušen klíčky v zámku. Odskočím od dveří a chytnu Harryho za ruku, abychom zalezli do mého pokoje, jelikož je mi jasné, že se vrací Jade a já jí opravdu vidět nechci po tom, co včera předvedla.

Úlevně zavřu dveře a Harry si pobaveně sedne na postel. „Takže teď se s ní kurva nebavíme?“ Směje se a já ho spražím pohledem. „Ne, nebavíme.“ Potvrdím mu. Uchechtne se. „Ty víš, že ona za to nemůže.“ Pozvedne na mě obočí a já se nestačím divit, že se jí zastává. „Já vím, Harry, ale tady nejde o to, co se stalo, ale o to, že mi to neřekla a já se to musela dozvědět, až z tvojích úst a to nemluvím o tom, jak se ke mně včera chovala!“ Rozčílím se. Harry mě zaraženě pozoruje. „Co se včera stalo?“ Zeptá se a já si prohrábnu vlasy, jakoby mě to mělo uvolnit. „Nic závažnýho, jen jsem si s ní o tom chtěla promluvit, jenže se to zvrtlo v hádku a ona se mě několikrát dotkla, nebyla moc milá, to mě zamrzelo.“ Povzdechnu si a všimnu si, jak se Harry mračí. „Co ti řekla?“ Vyzvídá dál a já protočím oči. „Já nevím, třeba, že je to celé moje vinna? Já nevím, nech to být.“ Sednu si k němu na postel. „Aha, takže čekáš, až se ti omluví?“ Zeptá se mě. „Vlastně ani nevím.“ Ušklíbnu se. Harry se na mě dívá a ani nemrká. „Co je?“ Pozvednu na něj obočí. „Chceš, abych s ní promluvil?“ Překvapeně zamžikám. „Ne?“ Nemůžu uvěřit, že by to udělal. „Nemusíš, to je mezi námi, ale dík.“ Usměju se na něj a vstanu, abych se převlíkla. Vytáhnu z šuplíku spodní prádlo a rozhodnu si na sobě nechat župan, když si ho budu oblíkat, protože mě Harry celkem znervózňuje. „Jak myslíš.“ Promluví a sleduje mě u toho, jak se oblíkám. „Co budeme dneska dělat?“ Ptá se a tak se na něj podívám. Pokrčím rameny. „Asi bych si měla dneska začít hledat práci.“ Odpovím mu a dívám se na něj, abych mohla zaznamenat jeho reakci. „Jo, hm, to zní logicky.“ Svraští čelo. Zasměju se. „Promiň, ale já musím chodit do práce, nemám bohatýho tátu, který by mě živil.“ Řeknu mu s úšklebkem. „Bla bla, koho to kurva zajímá?“ Protočím na něj oči. „Třeba mě, vážně si musím dneska něco najít. Nemůžu být doma s tím pocitem, že nemám žádný prachy.“ Tentokrát na mě protočí oči on. Mám takový pocit, že se v tomhle vzájemně doplňujeme. V životě jsem nepotkala nikoho, kdo by tak často protáčel oči. Zasměju se. „Dám ti nějaký peníze.“ Vykulím na něj oči. „Jasně, Harry. To určitě. Víš, jak bych si připadala?“ Zašklebím se a hodím po něm deku. „Nedívej se.“ Přikážu mu a rozvážu si župan, abych si oblíkla podprsenku. Otočím se pro jistotu zády k němu, protože vím, že jemu se v tomhle věřit nedá. „Úplně si to zkazila!“ Zasměje se, když se otočím. Donutí mě k tomu, abych se taky zasmála, a trochu zčervenám, když si uvědomím, že mě pozoruje. Vytáhnu si ze skříně obyčejné bílé triko a obleču si ho. Šáhnu po šedivých teplákách na svojí posteli. Začnu se do nich soukat, a když si je úplně obleču, překvapí mě Harryho ruka, která si mě stáhne k sobě do klína. Vyjíknu. „Myslel jsem to vážně.“ Mračí se na mě, jakobych se ho nějak dotkla. Zkousnu si ret. „Já vím, Harry. Vždyť nic neříkám, ale prostě to nejde. Jsi hodnej, vážně. Vážím si toho, ale když si to tak vezmeš, ty peníze jsou tvého táty, ne tvoje.“ Poukážu na fakt, který si zřejmě neuvědomil. Nechci, aby mi dával peníze a už vůbec ne, aby mi dával peníze pana Stylese. Připadala bych si opravdu strašně, mám svou hrdost, nemůžu si brát cizí peníze, to nejde. „Mám svoje peníze, nedělej ze mě takovýho zkurvysyna, Rose.“ Zasměju se. „Peníze, který ti dal tvůj táta. Já si je chci vydělat sama.“ Navážím se do něj ze srandy. Zamračí se na mě ještě víc a chytne mě za bradu. „Nebuď kurva drzá, Rosemary.“ Řekne s úšklebkem a přisaje se na můj dolní ret. Jemně ho zkousne a zatáhne za něj. Donutí mě k úsměvu.