RED - CZ

RED - 58. díl

Sedíme u stolu. Pan Styles sedí v čele a na druhém je Rebecca. My s Harrym sedíme vedle sebe a naproti mně je Donna. Celkem se mi ulevilo, že si nesedla naproti Harrymu. Před námi jsou položené dvě velké mísy plné kuřecích křidýlek, které krásně voní. Bohužel se mi kvůli Donně sevřel žaludek natolik, že mě přešla chuť k jídlu. Pan Styles si vezme z mísy jako první a potom ho už všichni následují. Povzdechnu si a dám si na talíř jedno menší.

„Chcete někdo salát?" Ptá se Rebecca a drží dvě malé mističky. „Já si dám." Řekneme s Donnou na stejně a pak se na sebe podíváme. Jsem první, která uhne pohledem. Převezmu si mističku se salátem, který je hezky zelený. Zajímalo by mě, kde ho Rebecca sehnala, když je venku taková zima, ale nezeptám se.

„Kde si ho sehnala? Je vážně dobrý." Ozve se Donna a já se zamračím. Čte mi snad myšlenky? Je to čarodějnice? Rebecca se usměje a vypadá, že je potěšená Donninou otázkou.

„Asi se budeš divit, ale měla jsem ho v mrazáku několik týdnů." Odpoví. V mrazáku? Odfrknu si tiše a pustím se do něj. Je vážně dobrý a křupavý. Pohlédnu na Harryho, který má hlavu sklopenou a cpe se kuřetem. Přijde mi, že se vyhýbá očního kontaktu se mnou, nebo hůř, s Donnou. Až se najíme, položím mu pár otázek, potřebuji vědět, co je to za ženskou a proč se kvůli její přítomnosti najednou chová tak divně. Vyvádí mě z míry a mně se nelíbí, že cítím nejistotu.

„Takže Rosemary," cítím, jak mi srdce nepříjemně poskočí, když svou pozornost Donna přeorientuje na mě „ty nejsi odtud, že?" Kousnu se zevnitř do rtu a přemýšlím, jakou odpověď zvolit, aniž by si nemyslela, že jí chci odbít nebo, že na ní chci zapůsobit, musím zvolit něco mezi.

„Ne," odpovím jednoslovně a mám chuť se plácnout do čela. To se mi moc nepovedlo. Pan Styles na mě pohlédne a cítím, že se Harry tiše vedle mě zasměje. Určitě ví, co si o Donně myslím.

„Chci říct, ne nejsem. Žiju v LA, tady jsem pouze na Vánoce," opravím se a tentokrát mám chuť se poplácat po rameni. Donna se jemně usměje.

„Myslela jsem si. Na New York si příliš opálená." Řekne jako žert a ostatní se zasmějí, kromě Harryho a mě. Já se pouze ušklíbnu.

„Co tě přimělo odletět, až sem, místo toho, abys strávila Vánoce se svou rodinou?" Řekli jí to? Ví, že jsem zoufalá přítelkyně, která byla natolik pitomá a zmanipulovaná Harrym, který se mě snaží opustit, a já s ním chci být, co nejdéle? Přimhouřím na ní oči.

„V New Yorku jsem ještě nikdy nebyla. Tohle byla příležitost, jak se sem podívat, tak jsem neváhala. A taky jsem chtěla být s Harrym," řeknu a kouknu koutkem oka po něm. Jeho hlava je stále sklopená. Dojím salát a začnu skenovat své kuře, nejsem si jistá, jestli jsem schopná ho sníst, ještě když mě Donna pozoruje.

„Jak dlouho tu plánuješ zůstat?" skousnu k sobě čelisti. Kdybych byla Harryho povaha, řeknu jí, ať už drží laskavě pusu, ale to já nejsem. Vážně mi už pije krev.

„Ještě jsem se nerozhodla," má odpověď je tentokrát upřímná. Harry konečně zvedne svůj pohled, jako by se konečně začal zajímat. „Nevíš?" promluví na mě. Dívám se na něj a nevím, co vyčíst z jeho očí. Zakroutím hlavou. „Ne, nevím," vydechnu hned poté. Harry si mě přeměřuje pohled. Mám pocit, že něco ještě řekne, ale otočí hlavu a pokračuje v jedení. Vím, že se na nás Donna dívá a tak položím svou ruku na Harryho stehno a proklínám se v duchu za to, že to vůbec dělám. Nemám tohle přeci zapotřebí. Harryho pohled je vzápětí zpátky. „Co?" zašeptá překvapeně. „Nic, jen...jsem ráda, že jsme spolu," řeknu a hned lituji, že jsem ta slova řekla, protože musím znít hloupě, jelikož tahle situace nevypadá na to, že spolu budeme dlouho. „Aha." Řekne stroze a odvrátí pohled. Opravdu se mi nelíbí jeho chování. Podívám se na nedojedené kuře na mém talíři, ale opravdu už nehodlám jíst.